Hlavní obsah

Klement Gottwald

Foto: ČTK
Článek

Významný prosovětský politik Klement Gottwald byl po únoru 1948 zvolen v pořadí čtvrtým prezidentem Československa. Je nechvalně známý coby vrchní loutka Sovětského svazu, zodpovědná za smrt desítek politických vězňů, včetně političky Milady Horákové.

Životopis komunisty

Klement Gottwald se narodil 23. listopadu 1896. Ještě před 1. světovou válkou se vyučil truhlářem a už jako mladý chlapec si osvojil socialistické myšlení. Během války působil jako voják a po vzniku Československa se přesunul do národní armády.

Ve dvacátých letech se Gottwald stal hlavou nové Federace dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ), která vznikla jako komunistický stoupenec původního Svazu dělnických tělovýchovných jednot (SDTJ). V roce 1921 se s ní účastnil vůbec první spartakiády na pražských Maninách.

Gottwaldova manželka a jediná dcera

Svou budoucí paní poprvé poznal v roce 1919. Rok nato Marie Holubová porodila dceru Martu, o kterou se starala sama, jelikož Gottwald se nechtěl vázat. V březnu 1928 přece jen proběhla svatba. I když se Gottwald dostal do vedení Komunistické strany Československa, jeho žena do KSČ nikdy nevstoupila. Rodačka z moravské Kopřivnice zemřela 28. října 1953 na rakovinu.

V KSČ působil Gottwald už od roku 1926. V roce 1929 se spolu s "karlínskými kluky" dostal do vedení strany a během třicátých let ji přizpůsobil obrazu Sovětského svazu. V letech 1938-45 setrval na východě a angažoval se v místní politice. Učil se od toho nejpovolanějšího, a sice někdejšího ruského diktátora Josifa Stalina. Po napadení SSSR Němci v roce 1941 ještě více přilnul na stranu Rusů a při té příležitosti plánoval převzetí moci v Československu.

Zajímavosti z Gottwaldova života

  • Přesné místo jeho narození doposud není známo
  • Měl jedinou dceru a svou přítelkyni si vzal až po 9 letech vztahu
  • Gottwaldova manželka nikdy nevstoupila do KSČ
  • Před 2. světovou válkou psal do komunistických magazínů
  • Od Stalina se učil, ale především se v jeho přítomnosti bál o svůj život
  • V letech 1941-90 se město Zlín jmenovalo Gottwaldov
  • Státní banka vydala v roce 1989 bankovky s Gottwaldovou podobiznou, které občané okamžitě odmítli
  • Během života nechal v republice vystavět množství svých soch, které se po jeho smrti staly terčem posměchu a útoku
  • Posmrtně byl zbaven občanství řady českých měst
  • Členové KSČM dodnes oslavují Gottwaldovy činy a při příležitosti výročí komunistické strany se na jeho hrobě objevují čerstvé květiny

Události února 1948

Rok před převratem začala v zemi houstnout atmosféra. Komunismus se stal viditelnou hrozbou demokracie a proruská KSČ v čele s Gottwaldem začala s čistkami v řadách svých poslanců.

KSČ protiústavně podepsala demisi antikomunistických členů a nahradila je novými. Po dosud neobjasněné smrti politika Jana Masaryka byla 11. března 1948 sestavena proruská vláda a následně 9. května přijata nová ústava. Tehdejší prezident Edvard Beneš ji nepodepsal. Po jeho abdikaci se Klement Gottwald 14. června 1948 stal prezidentem.

Smrt Gottwalda a pohřbení „mumie“

Klement Gottwald zemřel 14. března 1953. Smrt byla náhlá, jelikož se tehdejší československý prezident pouhé tři dny předtím vrátil ze Stalinova pohřbu. Příčinou byla těžká závislost na alkoholu a pohlavní choroba, které vyústily ve smrtelné aneurysma srdeční aorty.

Na pražském Vítkově bylo na Gottwaldovu počest postaveno sousoší spolu s hrobkou. Jeho tělo bylo balzamováno a léta zpřístupněno veřejnosti. V roce 1962 bylo spáleno a na nějakou dobu uloženo zpět do hrobky. Odtud byly všechny urny představitelů KSČ po Sametové revoluci odstraněny a umístěny do společného hrobu na Olšanských hřbitovech.

Související témata:

Články k tématu