Článek
Invalidní důchodce Petr Bartheldi se od roku 2018 domáhá možnosti důstojného ukončení života prostřednictvím eutanazie. Podle něj i jeho právníků je svobodné rozhodnutí o vlastní smrti součástí lidské důstojnosti.
Bartheldi, který je od dopravní nehody v roce 1996 kvůli vážnému zranění páteře trvale upoután na invalidní vozík, opakovaně uváděl, že kvůli svému zdravotnímu stavu, bolestem a životní perspektivě považuje svůj život za nesnesitelný.
„Nechci skončit v LDN na vozíku,“ řekl dříve Seznam Zprávám.
Ve stížnosti Bartheldi žádal, aby soud „povolil zásah do osobní integrity žalobce spočívající v podání smrtícího prostředku lékařem na základě výslovné a dobrovolné žádosti“.
Ústavní soud ale potvrdil názor obecných soudů a stížnosti nevyhověl. České zákony eutanazii neumožňují. „Zvažovali jsme právo na možnost svobodně se rozhodnout o svém životě a jeho konci a rovněž jsme uvažovali o právu na život, které zohledňuje i povinnost státu život chránit. Zvažovali jsme i otázku duševního a fyzického stavu stěžovatele a došli jsme k závěru, že jeho zdravotní omezení je přiměřené ve vztahu k právu na ochranu života,“ uvedla soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová.
Práva na eutanazii se Bartheldi už dříve dožadoval u Okresního soudu v Pardubicích a následně i krajského a Nejvyššího soudu. Ten letos v únoru dovolání definitivně zamítl. „V České republice neexistuje legální možnost provedení eutanazie ani asistované sebevraždy,“ uvedl tehdy Nejvyšší soud. Zdůraznil, že stát má chránit hodnotu lidského života i proti vůli jednotlivce.
Ústavní soud ve středečním rozhodnutí apeloval na zákonodárce, kteří by se touto problematikou měli primárně zabývat. „Je úkol zákonodárce vypořádat protichůdnost práv osobní svobody a autonomie vůči právu na život. A zda tedy zákaz eutanazie je přiměřený,“ řekla Dolanská Bányaiová.
Soud rovněž podotkl, že stát má povinnost život chránit a povinnost zdravotní a sociální podpory. „Stát má povinnost chránit život a zdraví a zajistit dostupnost paliativní péče. Nemá ale povinnost poskytnout smrtící injekci,“ uvedla soudkyně zpravodajka.
Ústavní soud se případem eutanazie u nás zabýval úplně poprvé. Vycházel z okolností tohoto konkrétního případu a opíral se o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, mimo jiné o rozhodnutí ze Spojeného království, Itálie nebo Maďarska, kde se případy eutanazie nebo asistované sebevraždy již probíraly.
Povolení eutanazie si přeje většina Čechů
U české veřejnosti ale podpora eutanazie stoupá. V roce 2023 podle průzkumu CVVM bylo pro její legalizaci rekordních 73 procent respondentů. Podpora je navíc stabilně vysoká napříč společností bez ohledu na věk, vzdělání nebo příjmy. Výraznější nesouhlas vyjadřují podle CVVM především lidé římskokatolického vyznání.
Zatímco některé evropské země – například Nizozemsko, Belgie, Španělsko nebo nedávno i Rakousko – umožňují eutanazii či asistovanou sebevraždu za přísně stanovených podmínek, český právní řád ji považuje za trestný čin. V současnosti je jakákoli forma eutanazie kvalifikována jako vražda či napomáhání k sebevraždě.
Dosavadní návrhy zákonů na legalizaci eutanazie nebo asistované sebevraždy vznikaly spíše jako iniciativy jednotlivců, často bez širší podpory v Parlamentu. Změny by nyní chtělo dosáhnout hnutí STAN, které legalizaci eutanazie zařadilo do svého volebního programu.
