Článek
Na prestižní seznam světového dědictví UNESCO by mohlo přibýt další místo v Česku. O zápis usilují Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macocha. Záměr vyvolává otázku, jak by případný růst návštěvnosti ovlivnil krasový komplex, přístupové cesty i okolní obce.
Konkrétní odhad zatím nemá Správa jeskyní České republiky ani Agentura ochrany přírody a krajiny. Čísla nedostaly ani některé samosprávy, které projekt podpořily.
O prohlídky Punkevních jeskyní bývá už nyní hlavně v létě velký zájem. Ročně do nich zavítá přibližně 200 tisíc lidí.
Stát zatím jeskyně na zapsání na seznam oficiálně nenominoval. Ministerstvo životního prostředí nyní čeká na předběžné odborné posouzení, které má podle jeho mluvčí Jany Schillerové „identifikovat případné nedostatky či limity návrhu“ a doporučit, zda a za jakých podmínek má smysl pokračovat. Zařazení lokality na seznam zájemců neznamená, že Výbor pro světové dědictví lokalitu na seznam UNESCO připíše.
Ve špičce plno, jindy poloprázdno
„O letních prázdninách a o některých víkendech na jaře a počátku léta bývá většina prohlídek Punkevních jeskyní vyprodaná,“ připouští mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš. Další vstupy nelze přidávat bez omezení. „Charakter zpřístupněných jeskyní v Česku neumožňuje donekonečna zvyšovat počet prohlídek,“ dodává s odkazem na provozní podmínky a ochranu podzemí.
Mimo sezonu je však situace jiná. Ve všedních dnech zůstávají některé prohlídky poloprázdné nebo se kvůli nulovému zájmu nekonají. Kateřinská jeskyně ani další uvažované lokality podle organizace na hranici kapacity nenarážejí.
Správa jeskyní chce proto návštěvníky směrovat do méně vytížených období a dalších jeskyní pomocí propagace a slev. „Zápis na seznam UNESCO neznamená automaticky nějaké radikální zvýšení návštěvnosti,“ namítá Gejdoš. Poukazuje na jeskyně Slovenského krasu, z nichž některé mají i po zápisu nižší návštěvnost než jiné slovenské jeskyně bez této značky. Vlastní odhad možného nárůstu ale organizace nepředložila.
Stejný problém, rozdílné hodnocení
Obec Vilémovice a městys Ostrov u Macochy se Správou jeskyní v roce 2025 uzavřely memoranda o spolupráci. Ostrov dostal zdůvodnění záměru, popis lokality, způsob její ochrany a harmonogram dalšího postupu. Vyčíslení dopadů mezi podklady nebylo.
„Žádnou statistiku či průzkum jsme neobdrželi,“ uvedl starosta Ostrova Ondřej Hudec. Městys přesto počítá s tím, že možný zápis na seznam UNESCO může zvýšit návštěvnost i hustotu dopravy. Myšlenku podporuje a nevnímá ji jako důvod k obavám.
Ostrov dnes výrazné negativní dopady turistické sezony neregistruje. „Jsem přesvědčen, že Moravský kras mimo lokalitu Skalního mlýna a Macochy nenaplňuje svůj potenciál v oblasti turistického ruchu,“ dodal starosta Hudec.
Sousední Vilémovice situaci hodnotí kritičtěji. Záměr sice podpořily, jejich starosta František Kala je však skeptický. Obec podle něj pociťuje turistickou zátěž zejména v létě. „Spíš bych řekl, že negativa převládají,“ uvedl.
Oba starostové se shodují, že návštěvníci v regionu zůstávají příliš krátce. „Podívají se do Punkevek a jedou pryč,“ popsal Kala s tím, že turisté většinou projdou jeskyně, lanovkou vyjedou k Macoše a ještě tentýž den odjedou.
Oba také považují infrastrukturu kolem jeskyní za nedostatečnou. Kala požaduje zejména investice do dopravy, které by měl z větší části financovat stát. Hudec zmiňuje chybějící síť kvalitních cyklostezek. Stát má podle něj projekty podpořit, jejich iniciátory a částečně i investory by ale měly být obce a firmy v cestovním ruchu.
Do přípravy zatím nebylo zapojeno Blansko, přes které vede jedna z hlavních tras ke Skalnímu mlýnu. „Na město Blansko se v souvislosti s těmito záměry zatím nikdo neobrátil,“ sdělila mluvčí Pavla Komárková. „Vše je tedy zatím velmi předběžná záležitost a žádná konkrétní opatření se v této chvíli z naší strany nepodnikají.“
Parkoviště stačí, tvrdí Správa jeskyní
Rozdílné názory panují také na parkování. Bývalý dlouholetý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka upozornil, že parkoviště ve vrcholné sezoně narážejí na limity. Správa jeskyní tvrdí opak. „Kapacita obou parkovišť je dostatečná,“ uvedl Gejdoš o plochách u Skalního mlýna a horního můstku propasti Macocha.
Automobilová doprava je od Punkevních jeskyní oddělena, návštěvníky ke vchodu přepravuje silniční vláček a lanovka. Většina zájemců podle organizace využívá předprodej nebo rezervace. Pokud jsou jeskyně vyprodané, další lidé podle ní nemají důvod parkoviště využívat.
Konkrétní opatření pro případný nárůst dopravy a návštěvnosti má obsahovat až budoucí plán. Ten musí popsat, jak bude památka chráněna a spravována při zachování své mimořádné hodnoty. Zatím ale nevznikl.
Kritik zpochybňuje samotné předpoklady
Leoš Štefka, který vedl správu CHKO mezi lety 1980 a 2020, pochybuje i o výjimečné světové hodnotě navrhované lokality. Podle něj nedosahuje úrovně některých krasových území již zapsaných na seznamu UNESCO, například Škocjanských jeskyní ve Slovinsku.
Kritizuje také tvrzení v podkladech, že lokalita není ovlivněna cestovním ruchem a kromě nezbytného zpřístupnění neprošla významnými změnami. Turistický provoz podle něj poškodil jeskynní výzdobu a vedl k rozšíření lampenflóry, tedy rostlin a mikroorganismů v okolí umělého osvětlení.
Agentura ochrany přírody a krajiny předběžný záměr neodmítá. „K nominaci nemáme výhrady, podpořilo ji Ministerstvo životního prostředí,“ uvedla. Ani agentura možný nárůst návštěvnosti neposuzovala. „Pokud by k navýšení došlo, tak by samozřejmě nějaká opatření nutná byla, zejména ze strany Správy jeskyní ČR,“ dodala.
Zařazení na seznam podle agentury nemusí přinést masivní nápor. U Jizerskohorských bučin v roce 2021 prý nevedlo k zásadnímu zvýšení návštěvnosti ani poškození území.
Na rozhodnutí zbývají roky
Původní plán možné nominace na seznam UNESCO zahrnoval Punkevní jeskyně s Macochou a Kateřinskou jeskyni. Na doporučení odborníků se rozšířil také o Hranickou propast a Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Česko se navíc zavázalo, že během svého členství ve Výboru pro světové dědictví nebude nejméně do roku 2029 podávat vlastní žádosti o zápis. I při příznivém posouzení je proto nominace vzdálená.
Nejdříve bude nutné prokázat výjimečnost lokalit, připravit plán jejich ochrany a vyřešit, jak by případný vyšší zájem zvládly jeskyně i jejich okolí. Dopady značky UNESCO totiž zatím nikdo nevyčíslil.
