Článek
„Možná více než kritice mládeže bychom se měli věnovat práci s ní, umění nadchnout, (…) měli bychom vědět, že už staří Římané říkali, že ‚verba movent, exempla trahunt‘, tedy že slova hýbají, ale příklady táhnou,“ uzavřel Dominik Duka svou glosu pro Český rozhlas poté, co se vrátil ze světového setkání katolické mládeže v Madridu. Bylo září 2011.
Před pár dny pohřbený český kardinál byl v té době jen rok pražským arcibiskupem a kardinálem se měl stát až o půl roku později. Společnost ho znala jako politického spoluvězně Václava Havla a populárního biskupa z Hradce Králové.
Nikdo by asi nepředpovídal, že až za 14 let zemře, bude mít v Česku mezi mnohými pověst nerudného církevního funkcionáře, který bojuje proti všemu a všem. A že promešká svou nadějnou příležitost slovy hýbat a příkladem táhnout.
Bylo by možná dobré rovnou vyjasnit, že není možné určit, co si o Dukovi mladí katolíci mysleli. Ti totiž nejsou homogenní skupinou, nejsou mládežnickou organizací politické strany. Z velké většiny jsou to lidé, kteří víru převzali od svých rodičů a sami se nakonec rozhodli (nebo ještě rozhodují), že v Boha a Bohu uvěří svým vlastním způsobem.
Někdo přesně v souladu s církevními dokumenty, jiný volněji. Někdo nemá problém s potraty (a proč by nemohl) a jiný je odmítá (a proč by nemohl). Někdo víru vyznává v kostele ve vsi, kde vyrostl a teď se živí jako elektrikář. Jiný ji prožívá ve velkém chrámu v univerzitních městech a vysokoškolských společenstvích.
Když proto někdy kolegyně novinářky a kolegové novináři chtějí vědět, co si mladí katolíci myslí o výroku některého kněze, biskupa nebo kardinála, někoho z nich se zeptají. A nic to nevypovídá o celku a čtenář se pohorší na jednu nebo druhou stranu a je to.
Mladí katolíci si o kardinálu Dukovi nemysleli A nebo Z. Mysleli si ABC…XYZ. Mnohem zásadnější otázkou je, jestli je kardinál Duka posunul a inspiroval. Bojím se, že většinu z nich ne.
Neškrtal jiskry naděje
(Před závorku je potřeba vytknout, že píši o posledních zhruba 15 letech Dukova působení. Nezpochybňuji, že do té doby možná mnohé inspiroval, zvlášť například své studenty na teologické fakultě.)
Protože jsem sám katolík a za Dukovy kariéry pražského arcibiskupa a kardinála jsem dospíval, situaci jsem viděl zblízka. Nepamatuji si, že by někde koloval nějaký inspirativní výrok Dominika Duky. Místo něj to obstarávali Marek Vácha, Kateřina Lachmanová, Tomáš Holub, Libor Všetula nebo z Vatikánu papež František.
Slova kardinála Duky jsem slyšel jen tehdy, když z nich koukal průšvih. Nevyužíval své brilantní znalosti Bible ani zkušenosti člověka pronásledovaného pro víru, aby ukázal, jak žít dobrý život. Mladé lidi neposlouchal a nepovzbuzoval. Dával jim poučení a historický výklad.
Neškrtal jiskry naděje, že má smysl žít dobře vztahy, věřit sám sobě i lidem kolem, že je dobré odpouštět a milovat. Učil bát se jinakosti a vymezovat se, odpovídal na otázky, na které se nikdo neptal.
Snášet nenávist
A také svým příkladem učil, že problémy se neřeší. To když nebyl schopen přijmout fakt, že v české katolické církvi došlo k desítkám až stovkám případů sexuálního zneužívání. Situaci zlehčoval už jako provinciál řádu dominikánů v 90. letech, pokračoval hlasitě a veřejně i jako pražský arcibiskup a kardinál.
Salesiánskému knězi (Salesiáni Dona Boska jsou řeholníci věnující se v katolické církvi výchově) Michaelu Martinkovi měla po smrti Dominika Duky napsat jedna známá, která si v katolické církvi prožila sexuální zneužívání: „Hrozně se mi fyzicky ulevilo, že umřel Duka a že už ho nikdy neuvidím v médiích a nebudu muset snášet jeho nenávist. Zároveň jsem si jistá a vím, že Bůh opravdu vidí do našeho srdce, a věřím, že i on se potká s Boží milostí a láskou. Snad ji jeho duše bude umět přijmout.“
Promarněná šance
Jiní už lépe rozebrali, proč Dominik Duka v závěru života byl, jaký byl. Možná na svou pozici ve svém věku nestačil. Možná se obklopil podivnými našeptávači a stal se králem Théodenem.
Každopádně je škoda, že nevyužil svůj potenciál a příkladem netáhl. Měl hlas v médiích i na církevních akcích, na přednáškách i v kázáních. Mohl změnit nejeden lidský život k lepšímu.
