Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dětské sirupy proti horečce mají opět výpadek. Tentokrát by ale s jejich dostupností, aspoň zkraje podzimu, neměl být problém. Lékárny mají zásoby, k dispozici jsou navíc alternativní přípravky s ibuprofenem i paracetamolem.
„Výpadky u sirupů trvají už rok a půl. Český výrobce Zentiva ale vyrobil další se stejnou účinnou látkou, takže si myslím, že by trh mohl něco zvládnout,“ popisuje pro Seznam Zprávy předseda spolku Mladí lékárníci Lukáš Malý.
Také podle Ministerstva zdravotnictví by v tomto ohledu měla být situace v tuzemských lékárnách mnohem stabilnější než loni.
„U antipyretik opravdu problém nebude. Samozřejmě u některých značek může dojít k potížím s dodávkami i do budoucna, ale jde o to, abychom vždy měli přípravek s danou účinnou látkou a v příslušných silách,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Prozatím podle něj určitě nehrozí absolutní nedostatek, který hnal loni v zimě pacienty za nákupy léků do sousedního Německa či Rakouska. Nicméně ani v letošní sezoně respiračních onemocnění se nedá očekávat, že k výpadkům různých léčiv nedojde.
Některé léky chybí pravidelně
Už nyní například chybí penicilin, ačkoliv období angín ještě nezačalo. To samé se může týkat i dalších léků. Globální trh je rozkolísaný a Česko je vůči tomu v posledních letech velmi zranitelné.
„U léků, které nemají výpadky, je situace bezproblémová. Pak jsou ale léky, které mají výpadky periodické a vždycky chvilku jsou a chvilku nejsou. Příkladem je třeba Erdomed,“ popisuje lékárník a viceprezident lékárnické komory Martin Kopecký.
Lék na vykašlávání chybí pravidelně a i v letošním roce jeho různé lékové formy nebyly k dostání. Je proto otázkou, jak to bude s jeho dostupností na podzim nebo v zimě.
„Potom jsou výpadky typu betahistin, tedy že lék skutečně dojde v celé republice a čeká se na nové dodávky, protože není odkud brát a vydají se všechny zásoby z lékáren,“ pokračuje Kopecký s odkazem na přípravek k léčbě projevů Ménierova syndromu, tedy závratí, nevolnosti či zvonění v uších.
„U těchto dodávek je problém v tom, že není jasné, podle jakého klíče upřednostňují distributoři dodávky do jednotlivých lékáren.“
Tímto způsobem došly na jaře například zásoby léku na rakovinu Litalir, jak Seznam Zprávy popsaly už dříve. Teď například pacienti marně shánějí přípravek Saxenda, který má v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv nahlášený výpadek až do 25. září.
„Jde o pero s účinnou látkou, která se používá na hubnutí. Dodávka měla přijít na začátku září, aktuálně se posunula až na konec měsíce,“ dodává Malý.
U řady léků se ale nedá říct, že by chyběly plošně. Nedostatky jsou lokální. Záleží, jak se každé lékárně podaří přípravky objednat u distributora. I momentálně velmi těžce dostupný penicilin některým lékárnám chodí klasickou cestou.
„Shodou okolností nám včera přišla dodávka asi pěti balení. Po malých množstvích rutinní dodávky občas chodí, ale je to velmi nahodilé. Nedokážeme tak vůbec odhadnout, kdy mohou přijít,“ popisuje lékárník Kopecký.
Málo konkurence, křehký trh
Problém s dodávkami léků je ale velmi široký. Seznam Zprávy popsaly v nedávném článku o penicilinu, s čím by mohla pomoci například novela zákona o léčivech, kterou Ministerstvo zdravotnictví chystá.
Jenže zádrhelů je v českém systému celá řada. Lékárny si například nemohou vytvářet příliš velké zásoby léků, protože při změně úhrad na nich mohou výrazně prodělat. Reálně se tak prodejní cena propadne pod nákupní, a lékárna se může dostat do značné ztráty. Nebo musí vysoký doplatek naúčtovat pacientovi.
„To je dlouhodobý problém. Jako lékárníci samozřejmě chápeme, že je nutné snižovat náklady zdravotního pojištění, ale pak peníze chybí v lékárenství a lékárny reálně končí, protože se už neuživí,“ dodává Malý.
Český trh s léky je zkrátka velmi křehký. A právě soustavný tlak na snižování cen vede podle výrobců k problému s dostupností některých léčivých přípravků.
„Jako asociace dlouhodobě poukazujeme na to, že v posledních dvou desetiletích výpadkům viditelně přitěžuje soustavný tlak na co nejnižší ceny (zejména skrz revize cen a úhrad). To vedlo ke snížení počtu dodavatelů léků ve stovkách lékových skupin. A nyní se ukazuje, že v mnoha skupinách léků se jeví český trh jako nekonkurenceschopný, a to má prokazatelný dopad na dostupnost,“ je přesvědčený předseda České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Asociace proto analyzovala data Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z nich vyplynulo, že v 9 z 10 případů výpadků došlo k nedostupnosti ve skupinách léků, kde byly pouze tři a méně různých alternativ. Čím menší konkurence, tím tedy vyšší riziko, že dojde k vážnějšímu výpadku.
„Jsou mezi nimi i život zachraňující léky často v ceně několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest, některé onkologické léky, léky na cholesterol,“ dodává Vrubel.
Od září takto významně poklesly úhrady u léků na močovou inkontinenci nebo přípravků snižujících hladinu cholesterolu. Pokud jsou ale ceny nastaveny velmi nízko, stát sice může ušetřit, ale také jich nemusí být v Česku dostatek.
