Hlavní obsah

Náhlé úmrtí praktika. Na to české zákony zapomněly

Foto: Shutterstock.com

Úmrtí lékaře se může pro pacienta změnit v boj o zdravotní dokumentaci. (Ilustrační snímek.)

Reklama

Problém nastal například ve chvíli, kdy chtěl pacient u nového lékaře předepsat léky. Musel znovu absolvovat všechna vyšetření. Ministerstvo zdravotnictví už připravuje novou legislativu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Náhlé úmrtí praktického lékaře může pro jeho pacienty představovat netušené problémy. Konkrétně to ukazuje zkušenost Evžena P. z Prahy: jeho praktický lékař zemřel loni v prosinci a k novému praktikovi doteď nedoputovala zdravotní dokumentace.

Z nepříjemnosti se stala komplikace ve chvíli, kdy Evžen potřeboval nový předpis na léky na tlak, které dlouhodobě užívá. Nový lékař mu vysvětlil, že nemá podklady, na základě kterých by lék mohl předepsat.

„Všechna vyšetření jsem musel absolvovat znova. Byly to tři zbytečné návštěvy zdravotního zařízení, kterými jsem vůbec nemusel projít. A to jsem docela jednoduchý případ. Věřím, že někteří lidé v důchodovém věku, kteří potřebují léků víc, tak tam to je větší problém,“ vysvětluje Evžen P. a zmiňuje, že jeho bývalý lékař se staral o vyšší stovky pacientů.

Sám byl překvapený, že osobní zdravotní dokumenty nepatří jemu, ale jsou ve vlastnictví zdravotního zařízení. Dokud jeho bývalý lékař nezemřel, netušil to.

„Myslel jsem si, že je to můj majetek, protože jsou to moje údaje. A myslím si, že by to tak mělo být. Když budu mít u někoho občanku, tak je přece moje,“ zmiňuje Evžen P.

Díra v zákoně, o které ministerstvo ví

Celou situaci zkomplikovalo i to, že bývalý Evženův lékař si pro svoji ordinaci zvolil právní formu společnosti s ručením omezeným, jejímž byl jediným vlastníkem.

„Vlastníkem mojí zdravotní dokumentace je společnost s ručením omezeným, a ta je teď předmětem dědického řízení,“ říká. Když po datech o své osobě pátral, tak se dozvěděl, že do ukončení dědického řízení se k nim prý nemá šanci dostat.

Zákon totiž počítá jen se situací, jak naložit se zdravotní dokumentací, když zemře lékař, který provozuje ordinaci jako fyzická osoba. „V takovém případě se ke zdravotnické dokumentaci lze dostat prostřednictvím místně příslušného krajského úřadu,“ zmiňuje Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Podle mluvčího Magistrátu hlavního města Prahy, který funguje jako jeden z příslušných úřadů, je pak situace ještě schůdnější, když má společnost provozující ordinaci více statutárních zástupců. „Za společnost může jednat druhý statutární zástupce, případně další ustanovení statutární zástupci, kteří zajistí zdravotnickou dokumentaci a rovněž předání zdravotnické dokumentace nově zvolenému poskytovateli, pořizování výpisů a kopií ze zdravotnické dokumentace,“ zmiňuje mluvčí Vít Hofman.

Ondřej Jakob z Ministerstva zdravotnictví připouští, že pokud lékař provozuje zdravotní služby jako právnická osoba, nezaměstnává ani zdravotní sestru, tak neexistuje zákonem daný postup, jak zdravotní data pacientům zpřístupnit bez osoby, která je oprávněna jménem společnosti jednat.

„Ministerstvo zdravotnictví o tomto nedostatku platné právní úpravy ví a vypracovalo návrh její změny, tak aby napříště mohly krajské úřady v obdobných případech zasáhnout a zdravotnickou dokumentaci pacientům zpřístupnit. Momentálně je tento návrh vypořádávám v připomínkovém řízení,“ říká Jakob.

Tři stížnosti za poslední čtyři roky

Evžen P. se naposledy pokoušel získat zdravotní dokumentaci v květnu. Se zjištěním, že musí počkat na výsledek dědického řízení, o kterém ovšem není vůbec informovaný.

V mezidobí ovšem jeho bývalá ordinace obnovila provoz. „Z důvodu úmrtí pana doktora byla ordinace přerušena, od května je opět v provozu na základě rozhodnutí státních orgánů. Pokud pacient žádá dokumentaci kvůli přeregistraci k jinému praktickému lékaři, je potřeba doručit žádost od nového praktického lékaře – písemně na adresu ordinace, datovou schránkou, elektronicky e-mailem. Žádost je zpracována a zaslána novému praktickému lékaři v nejkratším možném období,“ odpověděla ordinace v e-mailu na dotaz, jak mají postupovat bývalí pacienti.

Úřad pro ochranu osobních údajů registruje podle svého mluvčího Milana Řepky tři stížnosti na nepředání zdravotní dokumentace po úmrtí lékaře. Jednu z roku 2019 a dvě z roku 2021.

Veřejný ochránce práv se s podobným případem zatím nesetkal. „Pokud se ke své zdravotnické dokumentaci pacient nemůže dostat, měl by oslovit Odbor zdravotnictví krajského úřadu, v jehož obvodu praktický lékař ordinoval, a požádat ho o prošetření situace. Zároveň by měl pacient požadovat, aby mu úřad sdělil, k čemu při prověřování dospěl,“ reaguje s obecným doporučením mluvčí Markéta Bočková.

Redakce Seznam Zpráv oslovila k případu i advokátku Zuzanu Candigliotu, která spolupracuje s Ligou lidských práv. Ta v reakci na obecnou rovinu případu – pacient má potíže získat zdravotní data poté, co lékař umřel, a čeká se na vypořádání dědického řízení – reaguje rázněji:

„Já bych to řešila podáním trestního oznámení pro podezření z trestního činu neoprávněného nakládání s osobními údaji či poškození cizích práv,“ navrhuje právnička a mluví i o dalších prostředcích, jako je podání žaloby k soudu s návrhem na vydání předběžného opatření k zajištění povinnosti opatrovníka zpřístupnit dokumentaci.

Jak se žije v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Série Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.

Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.

Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.

Reklama

Doporučované