Článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mohlo brzy začít zveřejňovat údaje o tom, kolik uprchlíci z Ukrajiny platí v Česku na odvodech na sociální zabezpečení a důchody. Ve zveřejňování statistik, s nímž začalo minulé vedení úřadu, bude resort pokračovat. Vycházet chce ale jen ze získaných dat, ne z modelů o přínosech lidí s dočasnou ochranou. Novinářům to v pondělí řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Údaje o přínosu ukrajinských uprchlíků pro rozpočet a výdajích na pomoc začalo ministerstvo počítat v minulém volebním období pod vedením lidovce Mariana Jurečky. Využívalo k tomu matematické modely. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině ledna na tiskové konferenci po jednání vlády označil zjištění za „totální hausnumera“. Řekl, že vláda bude dál zveřejňovat počty lidí s dočasnou ochranou a výdaje na jejich podporu, ale ne data o jejich přínosu.
„My tu statistiku máme položenou přesně podle toho, kolik lidé odvedou na sociálním zabezpečení. Dokážeme přesně určit, kolik tu máme cizinců zaměstnaných a kolik OSVČ. Určitě statistiky vydávat budeme, to je jasné, ale budeme se opírat o skutečná data, která dokážeme dopočítat,“ řekl v pondělí Juchelka. Odpověděl, že ministerstvo sdělí, kolik uprchlíci posílají státu ze svých výdělků na penze a sociální zabezpečení. „To určitě můžeme zveřejnit,“ uvedl ministr. Dodal, že díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů by brzy mohlo být možné údaje poskytovat měsíčně.
Ministerstvo do loňska zveřejňovalo čtvrtletně údaje o výdajích na uprchlíky i o jejich přínosech pro rozpočet. Data vznikla modelováním a dopočítáním. Výdaje byly na humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování, příjmy státu pocházely z odvodů na pojistné z výdělků, DPH a spotřební daně i daně z příjmů. Podle Juchelky je ale obtížné odhadovat, kolik uprchlíci v Česku utratí za zboží či kolik zaplatí na spotřební dani z benzinu. Modelování dopadů a přínosů se přitom využívá poměrně často, slouží třeba pro nastavení či hodnocení opatření.
Podle údajů z minulého volebního období zaplatili uprchlíci z Ukrajiny loni za tři čtvrtletí na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči a vzdělávání činila 11,5 miliardy korun. Příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí 2023. Výdaje za minulá čtvrtletí se příliš neměnily, příjmy postupně rostly.
Podle Ministerstva vnitra je v Česku teď 384 500 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Ve věku od 18 do 65 let je 283 000 žen a mužů. Zbytek představují děti a senioři. Úřad práce evidoval na konci března 374 400 zaměstnaných Ukrajinců a Ukrajinek. Volný přístup na trh práce mělo 316 900 z nich. Povolení k práci nepotřebují uprchlíci s dočasnou ochranou či lidé s trvalým pobytem. Uprchlické domácnosti dostaly v březnu 50 500 humanitárních dávek, o 1100 méně než před rokem. Za první tři měsíce se na nich vyplatilo 1,9 miliardy korun, před rokem 2,4 miliardy korun.
