Moravská Amazonie je o krok blíž získat vyšší ochranu. Ne všichni se radují

Unikátní území lužních lesů v jihovýchodním cípu Česka se příští rok může stát chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí v pátek zahájilo 90denní proces, v němž bude sbírat připomínky.

Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Začínáme vyhlašovací proces, kterému předcházely stovky jednání. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit takovým způsobem, aby turistický ruch mohl fungovat,“ sdělil ministr.

V březnu řekl, že je reálné vyhlásit oblast v polovině příštího roku. „O vyhlášení rozhodne vláda. Předpokládám, že jí materiál k rozhodnutí předložíme v průběhu roku 2024. Přesný termín nyní nedokážu říct,“ doplnil ministr.

Chráněná krajinná oblast se má rozprostírat na ploše 127 kilometrů čtverečních. Kromě lokality, kde se stékají Dyje a Morava, zahrne také podstatnou část Lednicko-valtického areálu.

O větší ochraně území se uvažuje už 75 let. Podle ministra a vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se shodu podařilo najít až v uplynulých týdnech.

Hnutí Duha vnímá dosavadní vývoj jako nadějný kompromis. „Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ sdělilo hnutí v tiskové zprávě.

Nicméně ne všichni vidí situaci tak pozitivně.

Vedení Lanžhota, do jehož katastru velká část oblasti spadá, například už v květnu zaslalo příslušným orgánům 10 požadavků, u kterých žádalo o zapracování do výsledného návrhu na vyhlášení. Ke zohlednění bodů však výrazněji napomohlo teprve dnešní jednání mezi vedením obce a ministrem Hladíkem.

Mezi spornými body bylo například vymezení hranic chráněné oblasti tak, aby dotčeným obcím byl umožněný rozvoj do budoucna, zohlednění zájmových spolků a obyvatel a například zastoupení ve správní radě, aby měla obec vliv na správu území.

„Chtěli jsme jasnou odpověď ano/ne, nebo alespoň vysvětlení, důvody a argumenty. Ale další jednání proběhlo až dnes, přitom právě dnešním dnem začíná proces vyhlašování,“ řekl Seznam Zprávám starosta Lanžhota Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot).

Dnešní oznámení o záměru vyhlášení CHKO bylo pro Straku překvapivé. „Kvůli tomu jsme bohužel postaveni před hotovou věc a budeme muset reagovat až ve správním řízení,“ doplnil.

Právě v Lanžhotě vznikla také petice proti vyhlášení ochrany oblasti. Počty podepsaných zatím autoři neznají, sčítat je budou v prvním zářijovém týdnu.

„Státním úředníkům jsou přednější ekonomické a politické zájmy, které staví nad snahu o opravdovou ochranu přírody v našem regionu,“ vysvětlil záměr vytvoření petice jeden z jejích iniciátorů Michal Blažej z Lanžhota.

Autoři petice, kteří sami sebe označují jako milovníky přírody, kritizují, že nemají informace, na jejichž základě se projekt vyhlášení CHKO připravuje. Chybí jim také důkladná analýza zohledňující klady i zápory.

„Naprostá většina občanů a zájmových spolků všech dotčených obcí se shoduje na tom, že nebyl dosažen hlavní a zásadní cíl se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR  – dosáhnout co nejširší shody pro realizaci procesu vyhlášení CHKO Soutok,“ tvrdí v petici.

Například místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní Břeclav) ale petici nepodporuje. „Já jsem ji neviděl. Jediné, co jsem si přečetl, je, že s tím nesouhlasí většina obyvatel dotčených obcí. A já si myslím, že to není pravda,“ řekl Seznam Zprávám.

Ostatně mnozí obyvatelé regionu už dali najevo, že vznik CHKO podporují. Znovuobnovena byla Petice za záchranu Moravské Amazonie, která vznikla už před lety. Jedním z jejích cílů je právě celoplošná ochrana území.

Podle autorky petice Anežky Bartošové není pravda, že by většina místních byla proti. „Nebudu říkat, že jsou všichni pro, stejně tak by k tomu měli přistupovat oni a nehlásat, že jsou všichni proti. Ale to bohužel nedělají,“ řekla.

Již dříve její petici podepsalo 13 tisíc lidí, za poslední týden podpisy opět přibývají.

„Je to ukázka toho, že krajina je všech a lidem to není jedno. Dnešní oznámení záměru vyhlásit CHKO vnímáme pozitivně, ale je to splnění jen dílčího cíle a teprve teď všechno začne,“ komentovala vývoj Bartošová.

Případné vyhlášení chráněné krajinné oblasti ovlivní také spolky hospodařící na území. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty se spolky nejvíce obávají omezování jejich dosavadního hospodaření.

„V oblasti dnes klidně hnízdí dravci. Může nastat situace, že ochranáři budou dělat zbytečná represivní opatření pro jejich ochranu. Pod hnízdem se dnes ale běžně staví posedy, loví se tam. Ale přijde nějaký stupeň ochrany a nebude to možné,“ vysvětlil.

Janota také připomněl zákon o ochraně přírody, podle kterého má vlastník pozemků hospodařit tak, jak mu předepisuje ochrana přírody.

Hladík pro Seznam Zprávy ujistil, že bude se zástupci rybářských a mysliveckých spolků jednat. „Možná jen dochází k nějakému šumu, hoaxu. Chráněná krajinná oblast se rybolovu ani myslivosti vůbec nedotýká. K posunu v tomto ohledu legislativně, ani fakticky nedojde. Vidím naopak velkou podporu řady obcí a spolků,“ reagoval na námitky Hladík.

Největší problém však Janota vidí v tom, že vyhlášení CHKO má být pouze předstupněm pro vyhlášení národního parku. „Kdyby měl vzniknout národní park, tak to bude i pro myslivce zásadní problém,“ dodal.