Praha, Lednice či Velehrad: 10 nejoblíbenějších památek podle návštěvnosti

Dominanta hlavního města a podle Guinnessovy knihy rekordů největší hrad na světě se už dlouho drží na prvních příčkách návštěvnosti ze všech míst v Česku. Areál se vyvíjel od středověku až po současnost, své stopy tu zanechali významní panovníci včetně Karla IV. a Rudolfa II.

Z románské doby se zachovaly bazilika svatého Jiří a Černá věž, z gotické Vladislavský sál, Ludvíkovo křídlo, část katedrály svatého Víta se Svatováclavskou kaplí a tři věže. Rudolf II. rozšířil jižní křídlo a postavil to severní včetně Císařské konírny a Španělského sálu, jeho bratr Matyáš přidal Matyášovu bránu.

Z přelomu 19. a 20. století pochází větší část katedrály od Josefa Krannera a Josefa Mockera, včetně západního průčelí se dvěma věžemi. V reprezentativní sídlo československého státu Hrad na přání Tomáše Garrigua Masaryka proměnil Jože Plečnik, za Václava Havla jeho podobu ovlivnil Bořek Šípek.

Návštěvnost v tisících: 1420

Brněnský „Špilas“ je dle měření Seznam Zpráv třetím největším hradem v Česku. Představuje originální spojení gotického hradu z doby Přemysla Otakara II. a barokní pevnosti.

Po požáru koncem 16. století prošel renesanční přestavbou a v době baroka fungoval jako městská pevnost neboli citadela. Díky ní Brno odolalo obléhání Švédy za třicetileté války, zachovala se však jen vnitřní část. Kasematy sloužily i jako obávaná věznice. Z roku 1836 pochází příčné křídlo postavené přes nádvoří, poslední úpravy jsou z konce 20. století.

Návštěvnost v tisících: 607

Jako menší napodobeninu Eiffelovy věže navrhli rozhlednu na Petříně inženýři František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny spolu s architektem Vratislavem Pasovským.

Stavbu osmiboké rozhledny s ocelovou příhradovou konstrukcí inicioval Klub českých turistů a příležitostí pro ni byla Všeobecná zemská jubilejní výstava, konaná v roce 1891. Petřínská věž je tedy jen o dva roky mladší než její pařížská předloha. Ze stejné doby pochází i sousední napodobenina vyšehradské brány s populárním zrcadlovým bludištěm.

Návštěvnost v tisících: 532

Někdejší radnice Starého Města pražského láká hlavně na orloj, ale třeba i na unikátní vyhlídku ze středověké věže. Památku tvoří skupina propojených budov ze 14. a 15. století i pozdějších dob, stavěných z části na románských základech a přestavovaných od středověku až do 20. století.

Po požáru, který vypukl po ostřelování Němci na konci druhé světové války, museli Pražané strhnout neogotické křídlo z 19. století, od té doby se diskutuje o možné dostavbě. Orloj pochází z roku 1410 a postupně se dočkal několika vylepšení, včetně kalendářní desky od Josefa Mánesa.

Návštěvnost v tisících: 385

Valašské muzeum v přírodě je suverénně nejnavštěvovanějším skanzenem v Česku. V jeho nejstarší části, Dřevěném městečku, otevřeném už v roce 1925, lze najít dřevěné roubené stavby s historií sahající až do poloviny 18. století.

Skanzen má přímo v Rožnově další dvě části – Mlýnskou dolinu a Valašskou dědinu – a připravuje celkově čtvrtou s názvem Kolibiska. Pod jeho správu spadají i dřevostavby od Dušana Jurkoviče na Pustevnách nebo rožnovská rozhledna, postavená v roce 2011 dle plánů stejného architekta.

Návštěvnost v tisících: 334

Mimo jiné razítko památkové ochrany UNESCO láká návštěvníky do celého Lednicko-valtického areálu. Romantický, neogotický zámek v Lednici je však největším zdejším tahounem. Původně měl podobu renesanční vily, později se dočkal přestavby v barokní zámek, dnešní vzhled ovlivněný anglickou gotikou je z poloviny 19. století. Z barokní doby se dochovala jízdárna, menší romantické stavby v parku stojí od konce 18. století.

Návštěvnost v tisících: 327

Nejvýznamnější poutní místo v českých zemích těží z tradice svatých Cyrila a Metoděje. Bazilika, přiléhající k bývalému cisterciáckému a později jezuitskému klášteru, je z větší části barokně upravená podle neznámého autora, ale má i dobře viditelné románsko-gotické jádro. Čestný titul basilica minor získala od papeže Pia XI., v roce 1990 ji navštívil papež Jan Pavel II.

Návštěvnost v tisících: 239

Dvě gotické stavby v Sedlci, dnes v katastru Kutné Hory, jsou známé díky originálním úpravám génia barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho. Ta větší z nich, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

Kostel s prvky francouzské katedrální gotiky Santini zakončil barokní klenbou, jejíž kružba plynule navazuje na gotickou spodní část. Nedaleký hřbitovní kostel Všech Svatých je známý díky dekorativně upravené kostnici s pozůstatky 40 tisíc lidí, kteří zemřeli za morové rány a za husitských válek.

Návštěvnost v tisících: 229

Reprezentativní společenský dům s koncertní síní v sousedství Prašné brány navrhli architekti Osvald Polívka a Antonín Balšánek v eklektickém stylu secese a neobaroka. Secese, která se budovou prolíná až do drobných detailů, zde však převažuje a z Obecního domu dělá jednoho z hlavních představitelů tohoto stylu v Praze. Na výzdobě spolupracovala řada významných umělců, jako byli Alfons Mucha, Josef Václav Myslbek nebo Ladislav Šaloun.

Návštěvnost v tisících: 202

Kutnohorská gotická katedrála sice není dokončená, přesto má ve vrcholné gotice významné místo. Projektoval ji Petr Parléř, autor dalších dvou českých katedrál v Praze a v Kolíně. Unikátní je hlavně závěr kostela s kněžištěm a věncem kaplí, který má tvar oválu.

Síťovou klenbu pak vytvořil stavitel Prašné brány Matěj Rejsek a chrám rozšířil Benedikt Ried, jinak také architekt Vladislavského sálu na Pražském hradě. Novogotická úprava a dostavba se západním průčelím je dílem známého puristy Josefa Mockera.

Návštěvnost v tisících: 200