Článek
Svůj charakter získala gotická architektura ve Francii 12. století, odkud se postupně šířila dále po Evropě. Na našem území nejvíce rozkvétala za vlády Karla IV. a podílely se na ní především stavební hutě, z nichž byla nejvýznamnější huť Petra Parléře.
Znaky gotické architektury
Architektura z doby gotiky se vyznačuje odklonem od románského horizontálního členění k vertikálním proporcím a využitím vnitřního a vnějšího opěrného systému.
Typickou reprezentací gotiky jsou katedrály s vysokými konstrukcemi, jejichž výstavbu umožnily nové technické možnosti. Co gotické katedrály charakterizuje? Půdorys kříže (tři lodě a příčná loď), vnější opěrný systém, stupňovité portály v průčelí, věnec kaplí a nejméně jedna věž za kněžištěm.
Kromě sakrálních míst vznikaly nové hrady, mosty, městské stavby a opevnění.
Gotická architektura v Čechách
Do českých zemí se gotické vlivy dostaly díky řádu cisterciáků za vlády Přemysla Otakara I. (1198–1230). V prvních stavbách z tohoto období je patrné, že se gotické prvky mísily s románskými. Typickým příkladem byl cisterciácký klášter v Oseku nebo klášter premonstrátů v Teplé.
Kdy byla gotika v Čechách a na Moravě
- raná gotika (přemyslovská): 13. až rané 14. století
- vrcholná gotika (lucemburská): 14. až rané 15. století
- pozdní gotika (jagellonská): 15. až rané 16. století
Církevní stavby, ale také hrady se hojně stavěly především za Přemysla Otakara II., který také nechal zakládat nová města. Další rozkvět přišel po nástupu Václava II. na trůn v roce 1300. Vznikly třeba cisterciácké kláštery v Sedlci a na Zbraslavi.
Vrcholu dosáhla gotická architektura za vlády Lucemburků, hlavně během vlády Karla IV. (1346–1378), který byl významným mecenášem.
Ve druhé polovině 14. století působily v českých zemích královské stavební hutě Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, které vynikaly znamenitými kamenickými schopnostmi. Právě tito architekti jsou autory gotické části Chrámu svatého Víta na Pražském hradě, jejíž základní kámen byl položen za vlády Karla IV. v roce 1344. Po smrti Matyáše z Arrasu stavbu převzal Parléř. Jeho dílna započala také stavbu chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, Emauzského kláštera v Praze a pokračovala ve stavbě Karlova mostu, včetně Staroměstské mostecké věže.
Důležitými osobnostmi pozdní gotiky byli Matěj Rejsek a Benedikt Rejt (Ried). Z dílny Rejska pochází například Prašná brána, Rejt vedl stavbu Vladislavského sálu na Pražském hradě. Oba se podíleli na dostavbě svatobarborského chrámu.
