Hlavní obsah

NKÚ: Navzdory mnohamiliardové podpoře český výzkum zaostává za Evropou

Foto: koláž: Pavel Kasík, Seznam Zprávy, AI vizualizace

Ilustrační foto.

Česko patří v evropském měřítku mezi takzvané mírné inovátory, nedaří se tak plnit cíl inovačního lídra. Tento cíl si republika stanovila do roku 2030. Od roku 2019 podle NKÚ například klesá počet patentů.

Článek

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliardami korun. Přesto ČR patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím uvedených agentur. Jejich vyjádření ČTK zjišťuje.

Kontrolní úřad uvádí, že od roku 2019 například klesá počet patentů. Citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích podle něj stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru. „Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Obě agentury, které patří mezi nejvýznamnější poskytovatele účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, vzájemně nespolupracují,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.

Úřad již v kontrole z roku 2017 kritizoval, že agentury spolu nespolupracují a že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí, uvedl člen kolegia úřadu Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.

Kontrola zjistila, že počet aplikovaných výsledků vzrostl za šest let o 527, tedy asi o 31 procent, ale klesá počet patentů. V roce 2019 vzniklo v projektech, které podpořila Technologická agentura, 113 patentů, v roce 2023 už jich bylo jen 65. „Přitom počet patentů představuje jeden z klíčových ukazatelů úrovně aplikovaného výzkumu a inovací. Jejich pomocí lze chránit a komercionalizovat původní výsledky výzkumu,“ podotýká NKÚ.

Úřad také zjistil, že citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje světového průměru a ani poloviny toho evropského. Uvádí také, že i když se počet institucí poskytujících podporu českému výzkumu snížil z původních 22 na nynějších devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. To zvyšuje náklady na poskytování této podpory, dodal kontrolní úřad.

NKÚ nicméně zjistil, že obě zmíněné instituce vynakládaly peníze na podporu účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc vybíraly projekty transparentně, a odstranily tak jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.

Doporučované