Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi mají k lékárníkům pozitivní vztah a přejí si, aby se více zapojili do péče o zdraví. Vyplývá to z nového průzkumu think-tanku Ministr zdraví, který provedla agentura Behavio.
Z průzkumu také vyplývá, že veřejnost většinově podporuje větší zapojení farmaceutů do prevence, například umožnit jim kontrolu lékových interakcí, výdej léků pro chronicky nemocné bez nutnosti opakovaného receptu, doručování léků domů nebo provádění rychlých testů typu CRP. Více než polovina dotázaných alespoň částečně souhlasí i s rozšířením pravomocí na další úkony, jako je očkování. O kompetencích farmaceutů jedná v týdnu Senát.
„Ve Francii, Británii, Norsku a dalších 17 evropských zemích je naprosto běžné, že jsou lékárníci zapojeni do prevence včetně očkování, jak doložila i analýza Ministra zdraví. Farmaceuti jsou vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, tedy je logické využít jejich potenciál v zájmu veřejného zdraví. Na Západě se to jednoznačně osvědčilo a napomohlo celkovému zdraví populace díky zapojení lékáren do očkování, včasnějšímu záchytu civilizačních onemocnění a efektivnějšímu využití kapacit v primární péči. Češi bohužel doposud tuto možnost nemají, ačkoli by si to podle našeho průzkumu většina lidí přála,“ uvedl Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministra zdraví.
Podle průzkumu se 96 % dotazovaných ztotožňuje s tím, aby se lékárníkům posílila role v kontrole lékových interakcí. Silnou podporu získal i návrh, aby chroničtí pacienti mohli získat pravidelně užívané léky bez nutnosti opakované návštěvy lékaře. Tuto změnu by podpořilo 88 % respondentů. Veřejnost pozitivně vnímá i možnost doručení léků domů pacientům, kteří si je sami nemohou vyzvednout, pro je 87 % dotázaných.
Podporu má rovněž zapojení lékárníků do jednoduchých diagnostických služeb. Rychlé zdravotní testy, jako je například CRP, měření tlaku nebo hladiny cukru, by svěřilo farmaceutům přes 80 % dotázaných. Pravomoci upravit dávkování či formu léku na míru pacientovi je pozitivně nakloněno 79 % lidí. S možností očkování nebo domácí návštěvy pacientů vyjadřuje alespoň částečný souhlas více než polovina respondentů s tím, že s očkováním 22 % souhlasí a 33 % souhlasí částečně a s návštěvami souhlasí 26 % a 35 % souhlasí částečně. Z průzkumu dále vyplynulo, že lékárnu má do 15 minut chůze 62 % populace, kdežto praktického lékaře jen 43 %.
„Veřejnost by nejvíce ocenila logicky služby, které šetří čas: kontrolu lékových interakcí při výdeji a umožnění chronickým pacientům vyzvednout lék bez opakované návštěvy ordinace praktika. Tyto úkony lze umožnit téměř okamžitě, využívají totiž stávající infrastrukturu lékáren a prokazatelně by snížily administrativní a logistickou zátěž ordinací,“ nastínil Stanislav Havlíček, člen představenstva České lékárnické komory a think-tanku Ministr zdraví.
Upozornil zároveň na to, že čtyři z deseti respondentů považují rozšíření kompetencí lékárníků za praktické řešení, které by ušetřilo čas a zlepšilo dostupnost péče. Necelá třetina má ale obavy ze snížení kvality péče. „Zvláště u preventivních úkonů, jako jsou očkování či krátké intervence, je proto zásadní jasně komunikovat postgraduální vzdělávání farmaceutů a zavést jednotnou ‚pečeť odbornosti,“ dodal Havlíček.
Think-tank Ministr zdraví v této problematice doporučuje zviditelnit vysokoškolské vzdělání lékárníků a zdůraznit, že jde o zdravotnickou profesi ve snaze posílit důvěru veřejnosti a vytvoří symbolickou „pečeť odbornosti“. Dále také zmiňuje spuštění lokálních pilotních projektů zaměřených na kontrolu lékových interakcí, očkování a krátké intervence ke kouření či alkoholu nebo zapojení do Národního plánu prevence a místních programů podpory zdraví. Důležitá bude také komunikace a důraz na to, že rozšíření role lékárníků znamená lepší dostupnost péče a není konkurencí, ale doplněním práce praktických lékařů.
