Článek
Jako hlavní sociální síť používají teenageři Instagram (43 %), u pětiny z nich vede Facebook (19 %) a přibližně každý šestý nejčastěji zamíří na YouTube (15 %).
„Můžeme konstatovat, že tyto sociální sítě adolescentům nabízejí dostatečné množství rozmanitých stimulů, které jsou pro ně atraktivní, a současně jim poskytují možnost komunikace, sebeprezentace i sledování lidí, kteří je zajímají,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy psycholožka a jedna z autorek výzkumu Barbora Považanová.
Svůj účet si přitom dospívající zakládají v poměrně brzkém věku - mezi 10. a 11. rokem. Chlapci pak o něco dřív než dívky.
Vyplývá to z výzkumu odborníků z Filozofické Fakulty Univerzity v Olomouci mapující chování adolescentů v kyberprostoru. Výzkumníci shromáždili data od 3700 respondentů z českých i slovenských středních škol, gymnázií, učilišť i od žáků druhých stupňů základních škol, a to ve věkovém rozmezí od 11 do 19 let.
Sledují influencery i nevhodná videa
Vědci se snažili získat informace i o stinnějších stránkách pobytu na internetu. Zjistili tak například to, že čtvrtina adolescentů sleduje na internetu pro zábavu videa znehodnocující lidskou nebo zvířecí důstojnost a každý desátý adolescent pak videa s nevhodným obsahem dál i sdílí.
„Mohou je k tomu vést různé motivy, jako zvědavost, pocit senzace a v extrémních případech i vyžívání se v lidském, nebo zvířecím utrpení. Nicméně je mimořádně alarmující, že si je lidé pouštějí nebo je dále sdílejí. Jako kdyby se adolescenti stávali otupělejší vůči sobě i druhým,“ komentuje výsledky výzkumu Považanová.
Zábavu na internetu hledají čtyři z pěti dospívajících a přibližně stejný podíl internet současně využívá kvůli vyhledávání informací. 70 % teenagerů pak zmiňuje, že internet navštěvují i kvůli škole nebo vyučování.
Jen zhruba desetina respondentů nicméně uvedla, že se na internetu cítí být spíše přispěvateli než konzumenty.
„Toto procento je kupodivu poměrně nízké. Může to být způsobeno tím, že adolescenti jednoduše raději ‚scrollují‘ sociálními sítěmi, protože je to jednodušší, pohodlnější a zabijí tím nudu, oproti tomu vymýšlení příspěvků, které s sebou nese jistou míru zodpovědnosti,“ vysvětluje Považanová.
Názory tzv. influencerů - tedy vlivných osobností známých hlavně prostřednictvím sociálních sítí - kteří na internetu publikují vlastní, jimi vytvořený obsah, přitom přebírá téměř 40 % dospívajících.
„Můžeme se domnívat, že influenceři pomáhají adolescentům zprostředkovaně prožít to, co je pro ně samotné nereálné. Většinou jim totiž ukazují jen to pěkné a lákavé, ať už jsou to drahé věci nebo luxusní zážitky,“ říká Považanová.
Napospas síti
Sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo TikTok, ale třeba také YouTube, patří mezi online platformy, na kterých mladiství tráví i během pracovních dní v průměru dvě a půl hodiny, o víkendu pak dokonce i víc než tři.
Přes 60 % teenagerů má přitom na sociálních sítích profily, na kterých nejsou ve spojení se svojí rodinou.
Z výzkumu navíc vyplynulo, že pouze 15 % rodičů si udržuje přehled o tom, co jejich dítě na internetu dělá. To se pak snadněji může setkat s nevhodným obsahem, stát obětí šikany, vydírání nebo podvodníků.
„Pokud má adolescent svůj účet zamčený před širokou veřejností, jeho profil se stává jakousi bublinou, ve které si buduje svou malou komunitu, do níž pouští jen lidi, které tam chce mít. Rodinní příslušníci do této bubliny nutně zapadat nemusí,“ upozorňuje Považanová s tím, že mezi důvody, proč mladí lidé nechtějí být na sítích ve spojení s rodiči, může patřit nevhodnost publikovaných příspěvků nebo hrubší jazyk.
Dětská psycholožka Radka Kůřilová, která současně působí jako metodička programů pro projekt Replug me zabývající se digitální výchovou, nicméně zdůrazňuje, že rodiče by měli mít přehled o tom, co jejich dítě v online světě prožívá. Přestože důvodů, proč to nevědí, může být mnoho.
„Hodně se potkáváme s tím, že rodiče se nezajímají o to, co dítě dělá online, ze strachu. Může to být strach, že digitálnímu prostředí moc nerozumí. Nechtějí se před dětmi ztrapnit neznalostí, tak se do digitálního světa raději nepouštějí,“ vyjmenovává dětská psycholožka.
„Někteří rodiče digitální prostor berou jako něco čistě dětského a nechtějí se dítěti plést do jeho světa. Pro část rodičů je online hloupý a nechtějí se jím zaobírat. A někteří rodiče na to nemají kapacitu - pokud je například v rodině více dětí nebo mají náročnou práci,“ vysvětluje Kůřilová.
„Můžeme předpokládat, že přehled rodičů o sociálních sítích jejich adolescentů jde ruku v ruce s důvěrou, kterou mají ve vzájemném vztahu. Jednoduše řečeno - čím bližší otevřenější vztah má rodič se svojí dcerou nebo synem, tím méně má adolescent potřebu chránit své sociální sítě před dozorem svých rodičů,“ říká psycholožka Považanová.
Už mezinárodní průzkum EU Kids Online publikovaný v roce 2018 ukázal, že čeští rodiče mají nad tím, co jejich děti na internetu dělají, jen velmi malou kontrolu. Polovina dětí navíc tehdy uvedla, že mají tendence ignorovat intervence svých rodičů, pokud jde o používání internetu.
Podle Kůřilové je důležité především to, aby rodiče nesledovali, co jejich dítě ve virtuálním světě dělá tajně a za jejich zády - třeba skrze rodičovskou kontrolu, nebo prohledáváním telefonu.
„To pak může silně nabourat vzájemnou důvěru. A také záleží na věku dítěte. U předškolních dětí a na 1. stupni základních škol můžou rodiče více kontrolovat a třeba i procházet za přítomnosti dítěte, co sleduje a s kým si píše. U dospívajících by rodiče měli nechat větší volnost, více důvěřovat a spíše si o online světě povídat,“ uzavírá.
