Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od ledna příštího roku začne platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta mimo jiné zrychlí proces schválení hrazení nepovinných vakcín z veřejného zdravotního pojištění, upozornil iDnes.cz. Následovat budou jednání mezi výrobci vakcín, státem a pojišťovnami.
Mezi vakcíny, které projdou zrychleným procesem, by se mělo zařadit také očkování proti žloutence typu A. Lékaři v Česku do konce srpna zaznamenali 1348 případů nákazy s tím, že případů může být více. Nemoci podlehlo patnáct osob. Jde o nejvyšší počet nakažených od roku 2008.
„Dvě dávky v rozmezí šesti měsíců vás před žloutenkou ochrání na celý život,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví a zástupce hlavní hygieničky. Zájem lidí o vakcíny podle něj letos narostl o tisíce. Podle Fošuma by hrazené očkování proti žloutence typu A v Česku mohlo být od roku 2027.
Vakcínu si dnes musí zájemci hradit sami. Cena za jednu dávku očkování pro dospělé se pohybuje okolo 1500 korun. Výjimka platí pro osoby, které přišly do kontaktu s nakaženým, kterým očkování proplatí přímo Ministerstvo zdravotnictví.
Místo několika let půlrok
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění začne platit od ledna 2026. Co začátek její platnosti znamená?
Od tohoto data budou moct zástupci držitelů povolení, tedy výrobci vakcín, žádat stát, aby konkrétní vakcíny pro nepovinné očkování mohly být hrazeny ze zdravotního pojištění. Tyto žádosti budou přicházet do systému, který následně rozhodne, zda bude tato vakcína hrazena.
Jak bude zařazování vakcín do hrazení ze zdravotního pojištění podle novely fungovat?
Novelou zákona jsme přistoupili k mechanismu, kdy v rámci Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzniknou pracovní skupiny. Žádost by šla nejdříve přes SÚKL, který vytvoří hodnotící zprávu. Ta bude poskytnuta k veřejné diskuzi, kde se k ní budou moci vyjádřit odborníci například právě z pojišťoven.
Zprávu od SÚKLu následně převezme skupina ministerstva a posoudí ji z pohledu veřejného zájmu a vlivu na veřejné zdraví. Vydané stanovisko nakonec podepíše ministr a putuje zpět na SÚKL, který začne uzavírat dohody s pojišťovnami.
Jak probíhá zařazování vakcín do hrazení zdravotními pojišťovnami dnes? Zrychlí jej nový systém?
Pokud dnes chcete nepovinné očkování převést pod úhrady pojišťovnou, musíte otevřít zákon o veřejném zdravotním pojištění a do paragrafu 30 vložit konkrétní onemocnění. Tento proces je zdlouhavý, třeba u HPV nám to trvalo desítky měsíců, může se táhnout i několik let. Lhůta pro vyřízení žádosti v novém systému je 180 dní, zprávu o tom, že je možné vakcínu hradit z pojištění, tedy budeme mít za půl roku.
Jaká kritéria rozhodnou o tom, zda bude konkrétní vakcína hrazena ze zdravotního pojištění?
Důležitou roli hraje ekonomická efektivita, tedy jestli bude nákup vakcín levnější než případná léčba onemocnění. Tato analýza počítá nejen s náklady na léčbu, ale také s platbou nemocenské a faktem, že pacient v tomto období nemůže vydělávat peníze a přinášet je tak do systému. Tyto faktory sečteme a porovnáme s náklady za proočkování.
Významný je pak také prvek veřejného zdraví. Zde rozhoduje především snadnost přenosu onemocnění a naopak složitost ochrany, což je typické například pro respirační onemocnění. Klíčovou roli bude hrát také infekční dávka a inkubační doba. Mezi kritéria bude zahrnuta také efektivita léčby dané nemoci a další možnosti prevence.
Ochranou jen očkování
Jedním z letos nejvíc řešených onemocnění je žloutenka typu A. Očkování proti ní pojišťovny nehradí, v některých případech ji však proplácí přímo ministerstvo. Kdy k tomu dochází?
Pro tento systém používáme termín „mimořádné očkování“. Hradíme jej osobám, které byly v kontaktu s nakaženým člověkem. Nemocný hygienické stanici nahlásí, s kým se stýkal v rodině či v práci, ta si vytipovává rizikové osoby a ty poté kontaktuje s tím, že mají k dispozici očkování zdarma. Pro tyto případy máme rozpočet okolo sedmi milionů korun, který v současné době není vyčerpaný ani z poloviny. Nehrozí tedy, že bychom tyto vakcíny nemohli poskytovat.
Právě vakcína proti žloutence typu A by měla být jednou z prvních, které začnou pojišťovny plošně hradit. Proč právě ona?
Potenciál ochrany před nákazou je v tomto případě opravdu jenom v očkování. Dvě dávky v rozmezí šesti měsíců vás před onemocněním ochrání na celý život, takže je to relativně jednoduchá cesta, jak zabránit v uvozovkách pravidelným epidemiím hepatitidy typu A, které tu máme.
Zvýšený počet nakažených jsme kromě tohoto roku viděli také před zhruba deseti a patnácti lety. Pokud by se společnost proočkovala, nemuseli bychom podobnou situaci znovu řešit. Dalo by se tím předejít i současné situaci, kdy máme patnáct zemřelých a současně spoustu lidí čekajících na transplantaci jater.
Proočkování se vyplatí také finančně, vyjde to mnohem levněji než léčba nakažených. Jde o rozdíl v řádech desítek milionů, vzhledem k tomu, že tu nákaza bude i další měsíce, by tento rozdíl mohl narůst až na stovky milionů korun.
Kdy se tedy lidé hrazení vakcíny pojišťovnou pravděpodobně dočkají?
Od výrobců máme informace, že podají žádost do systému hned v lednu příštího roku. Předpokládám, že během tohoto měsíce žádost přijmeme, proces by měl být dokončen někdy v průběhu léta roku 2026. Následně dojde k ujednání se zdravotními pojišťovnami o hrazení, poté příslušné společnosti vakcíny vyrobí. Myslím, že od začátku roku 2027 tady hrazené očkování proti žloutence typu A bude.
Když zmiňujete současnou situaci, jak nyní vypadá nákaza v Česku? Kdo je nejvíce ohrožený?
Bavíme se o asi 1400 případech nákazy, což se může zdát málo na desetimilionovou republiku. Problém je centralizovaný u rizikových skupin, jako jsou osoby bez domova nebo uživatelé drog, které ohrožuje snížená míra hygieny. Riziko nákazy je vysoké také v místech s vysokou kumulací osob. Jsou to například místa pro výuku či vysokoškolské koleje, ohroženy jsou tedy děti a mladí dospělí.
Je důležité si uvědomit, jak snadno se žloutenka typu A šíří. Jedná se skutečně o onemocnění špinavých rukou. Nákaza se může přenést například z povrchu nebo potravin, kterých se někdo dotkl poté, co použil toaletu a neumyl si ruce. Podstatné je tedy dodržování hygieny a používání dezinfekcí na alkoholové bázi.
Sledujete s rostoucím počtem nakažených také vyšší zájem o očkování?
V tomto ohledu náleží populaci velké poděkování. Nárůst zájmu oproti předchozím rokům opravdu sledujeme, a to v řádu tisíců. Rád bych také upozornil, že vakcín je v České republice stále dostatek. Osobně bych očkování doporučil všem, zejména lidem, kteří se vyskytují v početném kolektivu. Rozhodně by jej měli podstoupit osoby trpící kardiovaskulárními onemocněními či cukrovkou.
Pro iDnes jste zmínil, že kromě vakcíny proti žloutence budete usilovat také o hrazení očkování proti chřipce či černému kašli. Proč zrovna tato onemocnění?
Očkování proti chřipce v současné době hradí pojišťovny osobám starším 65 let. My se v tomto případě snažíme opět argumentovat vypadnutím z pracovního procesu. To má dopad nejen na jednotlivce, kterým peníze chybí v rozpočtu, ale také na populaci jako celek. Pracující, kteří kvůli nemoci ze systému vypadnou, státu nepřinášejí peníze a v případě komplikací končí ve zdravotnickém zařízení, čímž čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění.
U černého kašle je to vlastně bezkonkurenční. Očkuje se kombinovanou vakcínou DTP, která působí také proti záškrtu a tetanu. Zvýší se tak proočkovanost populace proti všem třem onemocněním. Velká část lidí se proti černému kašli nechá naočkovat jen v dětství, tato vakcína však vyprchá a je třeba očkovat znovu. Uhrazením tak podpoříme imunitu dospělé populace.
