Přehled: Jak dlouho se v Česku čeká na preventivní zdravotní prohlídky

Na rakovinu zemře každý třetí Čech. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zdůrazňuje, že fatálním následkům lze zabránit preventivními prohlídkami. „Všechny klíčové nádory jsme schopni zachytit pomocí screeningů a programů včasného záchytu,“ zdůraznil na páteční tiskové konferenci.

Čechů, kteří chodí na preventivní a screeningová vyšetření, meziročně přibývá o desítky tisíc, přesto je co zlepšovat. Třeba na vyšetření k odhalení rakoviny konečníku či tlustého střeva chodí jen necelá třetina cílové skupiny. Česko je v úmrtnosti na nemoci, kterým lze předcházet, o čtvrtinu horší než průměr EU.

Pacienty někdy odrazují i čekací lhůty. Třeba u zmíněného typu nádorů na objednání čekají i půl roku. „Mohou se lišit podle regionu. Hustota sítě screeningových pracovišť není ve všech částech republiky stejná a podobně jako v jiných oborech zdravotnictví existují okresy, kde je vyšší koncentrace odborníků, a naopak oblasti s nižší kapacitou,“ vysvětlil Tomáš Vyskot z Národního screeningového centra.

Paní Karolína se před pár lety potýkala s rakovinou prsu. Předcházelo tomu vyšetření na mamografu, který problémy neodhalil. Doktoři jí proto nabízeli vyšetření pomocí ultrazvuku až za dva měsíce. „Nakonec mě jeden doktor vzal ze známosti. Diagnóza byla rakovina prsu ve třetím stadiu, už s postiženými uzlinami. Kdybych čekala na oficiální termíny, byla bych už ve čtvrtém stadiu. Tedy v paliativní péči,“ popsala Karolína.

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden představilo nové funkce v mobilní aplikaci EZKarta, následovnici Tečky. Nově má umožnit lidem sledovat třeba v mobilu absolvované preventivní prohlídky a screeningová vyšetření. „Chceme, aby se prevence stala běžnou součástí života a lidé se k ní vraceli stejně samozřejmě jako k jiným běžným činnostem,“ řekl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Zdravotní pojišťovny hradí lidem po dosažení určitého věku vyšetření k odhalení rakoviny prsu, prostaty, tlustého střeva, děložního čípku nebo plic.

Rakovina prsu je nejčastější onkologické onemocnění žen. Podle statistik ze stránek systému pro vizualizaci onkologických dat onemocnělo v roce 2023 zhoubným nádorem 8156 žen a 1701 žen na tuto diagnózu zemřelo.

Objednací doby se pohybují zhruba mezi dvěma a pěti týdny. Síť akreditovaných pracovišť aktuální čekací lhůty pravidelně zveřejňuje na portálu www.mamo.cz. „K 1. srpnu 2025 činila průměrná objednávací doba na vyšetření ve screeningovém programu karcinomu prsu 21 dní,“ uvedl Vyskot.

Nárůst zájmu evidují i pojišťovny. „Jen v roce 2024 absolvovalo mamografický screening 428 526 klientek pojišťovny, což je za posledních pět let nárůst o devět procent,“ řekla tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová. Screening karcinomu prsou mohou ženy nad 45 let bezplatně podstoupit jednou za dva roky.

Karolíně bylo 40 let, když řešila preventivní vyšetření. „V telefonu mi tehdy nabídli, zda nechci místo sona spíš mamograf, když mám čerstvých čtyřicet. Řekla jsem, že jako laik nevím, co je lepší, ale souhlasila jsem,“ vzpomíná Karolína. Mamograf žádný problém neodhalil. A to kvůli typu prsní tkáně, kde „skvrny“ na mamografickém snímku mohou zastínit případné menší zhoubné útvary.

Jakmile si všimla zvětšující se bulky v prsu, doktoři jí dávali termín na ultrazvukové vyšetření nejdříve za dva měsíce. Brali totiž v potaz neprůkazný mamograf. „Říkala jsem si, že když bulka vyrostla za takovou chvilku, tak co se může stát za další dva měsíce? Tak jsem tedy dál obvolávala a urgovala doktory,“ popisuje svou zkušenost Karolína.

Mamograf Karolína podstoupila 6. října. Diagnózu rakoviny ve třetím stadiu po ultrazvukovém vyšetření získala až 3. dubna následujícího roku. „Kdyby mě poslali na sono hned, což kvůli denzitě typu C standardně měli, nejspíš by už v tom říjnu našli nějaký problém,“ říká Karolína.

Nejdéle v Česku funguje program na screeningové vyšetření kolorektálního karcinomu. Lékaři jej zavedli v roce 2000. Na bezplatnou prohlídku mají nárok lidé nad 50 let bez dřívějších příznaků.

Od svého praktika či gynekologa mají dostat odběrovou sadu, která prověří vzorek stolice. Jedná se o vyšetření na okultní krvácení (zkráceně TOKS). V případně pozitivního testu se pacient objednává na screeningovou kolonoskopii, tedy vyšetření tlustého střeva, které může odhalit případné polypy nebo nádory v časném stadiu.

Také v tomto případě se čekací lhůty liší podle regionu a zařízení. „U tohoto typu screeningu jsou u nás termíny delší, kolem 16 týdnů,“ řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

O něco rychleji to jde v královéhradecké fakultní nemocnici. Podle mluvčího Jana Špeldy tam pacienti čekají asi osm týdnů. „U rizikových příznaků je doba kratší,“ sdělil. 

Odborníci u tohoto typu vyšetření průměrné čekací lhůty v Česku neznají. „Tam, kde je preventivní test prováděn přímo v ordinaci praktického lékaře, gynekologa nebo urologa, závisí interval mezi vyšetřeními na organizaci a přístupu konkrétní ordinace. Takové údaje se v dostupných datech nedají spolehlivě sledovat,“ vysvětluje Tomáš Vyskot z Národního screeningového centra.

Podle údajů zdravotních statistiků na toto preventivní vyšetření dochází jen necelá třetina populace. „Pochopitelně na kolonoskopii se nikomu nechce. To je jasné – nechat si prohlédnout mateřská znaménka nebo jít na kolonoskopii, to je opravdu velký rozdíl,“ sdělil už dříve pro Seznam Zprávy onkolog David Feltl, který zároveň vede Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze.

Jak je prevence důležitá právě u kolorektálního karcinomu, ukazují tvrdá data. Za čtvrtstoletí s pravidelným screeningem se situace výrazně zlepšila. Ještě v roce 2008 bylo Česko třetí nejhorší v úmrtnosti na rakovinu tlustého střeva a konečníku, v roce 2022 bylo dvacáté.

Součástí preventivních programů je už tři roky i včasný záchyt rakoviny plic. Využívá nízkodávkové CT a je určený pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let, jejichž kuřácká minulost představuje alespoň krabičku cigaret denně po dobu 20 let.

„V programu lze sledovat interval mezi oslovením osoby u praktického lékaře a návštěvou pneumologa, přičemž v roce 2024 byl průměrný interval 126 dní (medián 63 dnů). Druhý sledovaný indikátor se týká intervalu mezi návštěvou pneumologa a nízkodávkovým CT vyšetřením, které pacient podstupuje na akreditovaných radiologických pracovištích. V roce 2024 dosahoval průměrně tento interval hodnoty 85 dnů (medián 58 dní),“ uvedl Tomáš Vyskot z Národního screeningového centra. Čekání se tak může v součtu protáhnout i na víc než půl roku.

Zájem o program roste – zatímco v prvním roce jej absolvovaly zhruba čtyři tisíce klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), v roce 2024 už to bylo téměř 2,5krát více. Od spuštění programu do prvního čtvrtletí letošního roku prošlo screeningem 18 979 klientů VZP, přičemž rizikový nález s podezřením na zhoubný nádor byl odhalen u 381 osob.

Podle údajů plicních lékařů v Česku každý rok přibývá kolem 6600 nových pacientů s rakovinou plic a ročně na nemoc umírá přibližně 5400 lidí. Screeningový program přitom podle jejich dat už přinesl výsledky – za první tři roky jej v celé zemi absolvovalo přes 20 300 lidí a u zhruba poloviny pacientů s potvrzenou diagnózou se podařilo nemoc odhalit v raném stadiu, kdy je šance na úspěšnou léčbu výrazně vyšší.

Česko patří mezi premianty v prevenci rakoviny prostaty. Mezi prvními v Evropě loni odstartoval screening pro muže mezi 50 a 69 lety, kteří se doposud s tímto typem rakoviny neléčili. Zapojí se prostřednictvím praktika nebo urologa.

Při problematickém nálezu může následovat další vyšetření na specializovaném pracovišti. „Pokud, na základě nálezu, pacient požaduje další screeningové vyšetření, na Urologické klinice je čekací lhůta čtyři až šest týdnů,“ sdělila mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Gabriela Levorová.

V brněnském Masarykově onkologickém ústavu pacienti čekají na vyšetření zhruba čtyři týdny.

Ani u tohoto typu nádorů neexistují data ohledně čekání za celé Česko. „Připravujeme podklady pro hodnocení intervalu na navazující vyšetření u urologa u mužů, kterým byla zjištěna zvýšená hodnota PSA při iniciálním vyšetření. Podklady budou dostupné do konce letošního roku,“ uvedl Vyskot.

Prevenci rakoviny děložního hrdla ženy absolvují při pravidelné gynekologické prohlídce.

Při vyšetření odborník provede stěr z děložního hrdla a vzorek buněk odešle k laboratornímu vyhodnocení. „Je určený pro ženy od 15 let a provádí se jednou ročně,“ uvedla mluvčí VZP.

Program funguje od roku 2008. Podle dat Národního screeningového centra je každoročně diagnostikováno zhruba 750 nových případů rakoviny děložního hrdla a přibližně 300 žen této nemoci podlehne.

Od zavedení programu klesla úmrtnost na karcinom děložního hrdla v České republice o čtvrtinu. „Fakultní nemocnice Motol provádí takzvanou expertní kolposkopii k potvrzení či vyloučení výsledků screeningu. Na toto vyšetření s doporučením a výsledkem od gynekologa je objednací doba přibližně dva až tři týdny,“ doplnila mluvčí pražské nemocnice Pavlína Danková.

Dalším důležitým nástrojem v prevenci je očkování proti lidskému papilomaviru (HPV). Tento virus stojí za většinou případů rakoviny děložního hrdla. Každá žena ve věku 35, 45 let a 55 let má také nárok na bezplatný HPV test v rámci preventivní gynekologické prohlídky.

Zájemci, kteří ještě věkově nesplňují kritéria pro bezplatnou prevenci, mohou ve vybraných centrech podstoupit také komplexní preventivní prohlídky. Stojí kolem deseti tisíc korun, i tak je však o ně obrovský zájem. „Objednávala jsem se v září 2024. Řekli mi, že si mám zavolat v listopadu. Pak nás objednali na květen 2025. Z tohoto termínu nám to posunuli na červenec. V červenci jsem se chtěla přeobjednat na jiný termín, ale to nám napsali, že do konce roku už mají plno,“ popisuje Irena H., která se chtěla nechat preventivně kompletně vyšetřit ve zlínské nemocnici.

„Zájem je velký, v současné době máme čekací lhůtu pro tento typ komplexních prohlídek šest měsíců,“ řekl Marek Svoboda z brněnského Masarykova onkologického ústavu.

V několikaměsíčním čekání na onkologické preventivní prohlídky zásadní problém nevidí. „Většina nádorů, které se těmito screeningy odhalí, než začne pacientovi vytvářet nějaké potíže, roste v těle mnohem delší dobu, i několik let,“ řekl.

Ministerstvo chce zefektivnit prevenci také novinkami ve své aplikaci EZKarta. Uživatelé tam nově vidí absolvované preventivní prohlídky, včetně těch k včasnému odhalení rakoviny. V budoucnu mají lidem chodit notifikace, které na možnost prohlídky upozorní.

„Tohle by určitě pomohlo. Určitě by ubylo promarněných termínů vyšetření a zároveň by se zvýšil počet osob, které se do screeningových programů zapojí. Z průzkumů mezi českými občany víme, že často i ti, kteří mají zájem o prevenci, ji odkládají, protože z jejich pohledu není snadné se k vyšetření objednat,“ doplnil Svoboda.

Podle Tomáše Vyskota rozdíly v čekání napříč regiony nikdy nevymizí. „Cílem ale je tyto rozdíly postupně zmenšovat. Pomoci mají i nové nástroje, například připravovaný centrální elektronický rezervační systém, který má v budoucnu zpřehlednit a zjednodušit objednávání na screeningová vyšetření,“ dodal.