Online: Rusko se bohužel chová jako kdysi nacistické Německo, řekl Pavel

Online reportáž z oslav 80. výročí konce druhé světové války končí. Čtenářům děkujeme za pozornost.

Poslední událostí dnešních oslav Dne vítězství v Praze bylo rozsvícení laserového „paprsku míru“ ze žižkovské vysílací věže. Symbolického spuštění se zúčastnili i Pavel s manželkou. „Pro mě je to spojení nejenom připomínky výročí konce druhé světové války a tedy míru,“ uvedl prezident. Ocenil také propojení s technologií. „Protože Česká republika, na svoji velikost, je jednou z velmocí, pokud jde o lasery,“ řekl. Podle organizátorů má paprsek připomínat nejen konec druhé světové války, ale také upozornit na současné konflikty. Svítit bude z dneška na pátek a z pátku na sobotu.

Při slavnostním večeru k 80. výročí konce druhé světové války ve čtvrtek zazněla ve Španělském sále Pražského hradu Óda na radost. Poslední věta Symfonie č. 9 moll Ludwiga van Beethovena je hymnou EU. Slavnostní večer uspořádali prezident Petr Pavel s manželkou Evou.

Mezi pozvanými hosty byli ústavní činitelé včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a představitelů vlády, velvyslanci. Na úvod zazněla česká hymna. Po koncertě Španělský sál dlouho aplaudoval vestoje.

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností Česka vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války.

„Dnešní Rusko se bohužel chová v některých ohledech, jako se kdysi chovalo nacistické Německo. Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku,“ řekl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

V závěru svého projevu uvedl, že by si přál, aby lidé volili strany a politiky, kteří to budou „s bezpečností naší země myslet vážně“.

Ve 22 hodin dojde na Žižkovské věži k rozsvícení Paprsku míru, kterého se mj. zúčastní prezident republiky Petr Pavel.

Vojenský historický ústav (VHÚ) zveřejnil na svém webu dokument, který vznikl v roce 1945 a zakresloval místa smrtelných zásahů obětí Pražského povstání. Není to sice kompletní a bezchybný soupis všech obětí povstání, ale je důležitým pramenem k této historické události a umožňuje vyhledávání podle jmen padlých. V Pražském povstání zahynulo podle různých údajů zhruba 3000 lidí.

Soubor nákresů míst smrti obětí Pražského povstání vznikal od června 1945 minimálně do prosince téhož roku. Jeho původ historici neznají, sestavit ho mohly civilní úřady nebo vojenské či policejní složky. „Nejedná se také ani o kompletní a bezchybný soupis všech obětí povstání. To však nebrání v předložení tohoto zajímavého a důležitého historického pramene široké badatelské veřejnosti k všestrannému využití,“ uvedl historický ústav.

Soupis se dochoval ve dvou exemplářích, je uspořádaný podle 19 pražských čtvrtí existujících v roce 1945 a v jejich rámci podle katastrálních území. Obsahuje také základní biografické údaje o padlých, v nákresech jsou vyznačená místa, kde oběti utrpěly smrtelný zásah nebo byly pochovány.

Pražské povstání začalo 5. května, v ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30 000 povstalců. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.

Od 20:00 do 21:30 se uskuteční slavnostní večer k 80. výročí konce druhé světové války – Dne vítězství – za účasti prezidenta Petra Pavla. Koncert budou přímým přenosem vysílat Česká televize a Český rozhlas.

Pamětní deska na budově humpoleckého muzea připomíná člena britského Královského letectva (RAF) a rodáka z Humpolce Miroslava Čápa. Odhalena byla ve čtvrtek při oslavách 80. výročí konce druhé světové války i za přítomnosti Čápova synovce, kameramana a pedagoga Kristiána Hynka.

O Čápově úmrtí se rodina dozvěděla až po skončení druhé světové války, když ji kontaktoval velitel československých pilotů RAF Karel Janoušek. Zpět dostala už jen Čápovu pozůstalost. „Mám deník. Mám i celou řadu fotografií z letišť a z bojové činnosti i jeho osobní věci. V závěru toho deníku je napsáno - škoda, že mám jen jeden život, který mohu obětovat na oltář vlasti,“ řekl Hynek.

Miroslav Čáp se narodil 3. června 1919. V roce 1940 vstoupil do československé zahraniční armády. Nejprve působil jako tlumočník, později se přihlásil do leteckého výcviku, který absolvoval ve Velké Británii i Kanadě. „Pak absolvoval zdokonalovací kurz a během jednoho letu došlo k nešťastné události, kdy při cvičném souboji ve stoupavé zatáčce ztratil rychlost, havaroval a zahynul,“ popsal poslední okamžiky Miroslava Čápa Josef Vochyán, předseda spolku Čeští RAFáci. Čáp zemřel 17. června 1943.

V 17:30 se v Kině Aero v Praze uskuteční premiéra dokumentárního filmu režiséra Olivera Maliny Morgensterna k 80. výročí konce druhé světové války nazvaného Němci měli tanky, Češi barikády.

Slovenský premiér Robert Fico vyrazil krátce po 15. hodině z letiště Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa.

Stále není zřejmé, jakou trasou poletí. Bratislava nedostala povolení od Estonska přeletět vládním speciálem přes jeho území. Podobně v souvislosti s lety na oslavy výročí konce války v Moskvě postupovaly podle dostupných informací také Litva a Lotyšsko. Prvotní kurz letadla však naznačuje, že by mohlo do Moskvy letět jižní trasou, uvedl slovenský server SME.

Fico ve čtvrtek cestu do Moskvy obhajoval. „Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015 a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech.

V projevu hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. „Nespočívá jen v tom, že vám nedovolí přeletět ze západu na východ, že chceme vytvořit obrovskou vojenskou sílu v Evropě, byť Evropa je mírový projekt. Tato železná opona se projevuje i v nesmyslných rozhodnutích,“ řekl předseda slovenské vlády, který současně opět kritizoval iniciativu Evropské komise zaměřenou na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do Evropské unie.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve svém projevu u příležitosti oslav poděkoval všem, kteří se podíleli na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů.

Prohlásil, že Německo se z druhé světové války poučilo, a proto podporuje Ukrajinu ve válce proti Rusku. Současné Rusko totiž podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo svou agresivitu. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.

Německé vzpomínkové akce začaly dnes dopoledne ekumenickou bohoslužbou v Pamětním kostele císaře Viléma v západní části Berlína, který je jedním ze symbolů hrůz druhé světové války. Vybombardovaný novorománský kostel nebyl po válce obnoven a zůstal torzem. Později k němu přibyly nové moderní budovy: kostelní loď a zvonice.

Po bohoslužbě nejvyšší ústavní činitelé zamířili k ústřední pietní hale Neue Wache na berlínské třídě Unter den Linden. Prezident Steinmeier, kancléř Friedrich Merz, předsedkyně obou komor parlamentu Julia Klöcknerová a Anke Rehlingerová a předseda ústavního soudu Stephan Harbarth tam položili věnce. Na akci ve Spolkovém sněmu dorazili i zahraniční diplomaté s výjimkou velvyslanců Ruska a Běloruska.

V Německu 8. květen není běžně svátkem. Výjimkou je letošní rok v Berlíně, který schválil dnešek jako jednorázový svátek. Příští rok bude výročí konce války v metropoli opět pracovním dnem.

V 19 hodin začne v pražském Obecním domě koncert s obrazovou projekcí Hrdinové v obrazech, který je věnován hrdinům a účastníkům druhé světové války a zahájí mezinárodní hudební festival Prague Proms. Představí se Český národní symfonický orchestr a dirigent Steven Mercurio. Festival potrvá do 11. října. Více na: www.pragueproms.cz.

I ve Spojeném království se připomíná konec války. V rámci oslav se koná bohoslužba ve Westminsterském opatství, jíž se zúčastnili král Karel III. s královnou Camillou, princ a princezna z Walesu i britský premiér Keir Starmer. Hostů je celkem okolo 1800, jsou mezi nimi členové královských rodin, veteráni, politici, úředníci a další osobnosti veřejného života.

V pravé poledne návštěvníci drželi dvě minuty ticha. Členové královské rodiny stáli okolo Hrobu neznámého bojovníka a slavnostně uctili památku těch, kteří za druhé světové války bojovali za svobodu. Ke chvíli rozjímání se připojilo i 78 veteránů.

Král a princ z Walesu poté k hrobu položili květinové věnce. Karel III. tak učinil jménem Spojeného království a Commonwealthu, William jménem veteránů a válečné generace, po jejichž boku stál 99letý Ken Hay, který sloužil u 4. dorsetského pěšího pluku.

Mezi hosty v opatství byl také desetiletý Alexander Churchill, pravnuk válečného premiéra Winstona Churchilla, který zapálil svíčku míru.

Neslaví ale jen Londýn, v ulicích se shromažďují u příležitosti výročí lidé po celém Spojeném království. Někteří Britové dokonce neváhali vzít si v práci volno, aby se mohli oslav zúčastnit. „Je důležité uctít památku obětí a je důležité postavit se za vojáky. Jsem hrdá na to, že jsem Britka,“ říká Angela z Glasgow, která se připojila k hromadným oslavám v ulicích města.

Letec britského Královského letectva (RAF) Karel Fialka má ode dneška ve Štěpánově u Přelouče pamětní desku. Její odhalení bylo součástí oslav 80 let od konce druhé světové války. Pomník v podobě prostého kamene s bronzovou pamětní deskou je umístěn u rodného domu letce.

Kámen věnovala sponzorsky firma Kamenictví Kůrka, která v budově nyní sídlí, bronzovou desku nechalo odlít město Přelouč. Vznik pomníku inicioval Jan Goláň z Úřadu pro civilní letectví, který propaguje připomínky památky letců.

Karel Fialka se narodil v roce 1916. Ve Štěpánově pobýval jako malý, pak se s rodinou přestěhoval na Zlínsko. Vyučil se u firmy Baťa se specializací na chemii a pracoval pro firmu v zahraničí. Po zahájení druhé světové války se přihlásil do československé armády ve Francii a přes Balkán, Sýrii a Palestinu se dostal do Afriky, kde bojoval v bitvě o Tobruk. V lednu 1943 se stal členem RAF, výcvik podstoupil také v USA a Kanadě. Od prosince 1944 létal s 311. čs. bombardovací perutí, která v Severním moři bombardovala například německé ponorky.

Do Československa se dostal až v létě 1945, obdržel také několik vyznamenání. Na podzim 1945 navštívil i se svou skotskou manželkou svoji rodinu na Zlínsku. Po válce Fialka začal v zahraničí pracovat opět pro firmu Baťa, byl v Indii či Zimbabwe. V roce 1963 se měl stát v Londýně vedoucím koželužské výroby všech baťovských továren, funkci měl převzít po Hynku Baťovi, ale na dovolené ve Velké Británii nečekaně podlehl infarktu.

Nejvyšší ústavní činitelé Německa včetně prezidenta a kancléře dnes uctili památku obětí druhé světové války. Krátce před polednem položili věnce v ústřední pietní hale na berlínské třídě Unter den Linden. Předtím se společně zúčastnili ekumenické bohoslužby. Po kladení věnců je čeká pietní ceremonie ve Spolkovém sněmu. Druhá světová válka, kterou rozpoutalo nacistické Německo na rozkaz diktátora Adolfa Hitlera, skončila před 80 lety.

Věnce do pietní haly Neue Wache v centru Berlína položili prezident Frank-Walter Steinmeier, kancléř Friedrich Merz, předsedkyně obou komor parlamentu Julia Klöcknerová a Anke Rehlingerová, a předseda ústavního soudu Stephan Harbarth. Po německé hymně se vydali do Spolkového sněmu, kde se odpoledne odehraje vzpomínková ceremonie. Steinmeier a Klöcknerová na ní pronesou projevy. Na akci dorazí i zahraniční diplomaté s výjimkou velvyslanců Ruska a Běloruska, kteří nedostali pozvánku kvůli válce na Ukrajině.

Podívejte se na unikátní digitálně upravené a kolorované fotografie z druhé světové války, nejničivějšího konfliktu v dějinách.

Ve 13:00 se na náměstí Republiky v Praze uskuteční akce Za urovnání vztahů s Ruskou federací. Pořádá ji politické hnutí Česká republika na 1. místě!

V domě v pražské Panské ulici, který pamatoval například novinářské působení Egona Erwina Kische, se s koncem druhé světové války zrodil deník Mladá fronta, předchůdce dnešní Mladé fronty Dnes (MfD). První číslo novin, za kterými stála skupina levicově orientovaných intelektuálů, se v ulicích objevilo 9. května 1945. V úvodníku se tehdy psalo o lásce mladých Čechoslováků k sovětské armádě a Josifu Stalinovi, ale i k představitelům exilové vlády v Londýně s Edvardem Benešem v čele.

Slavnostního ceremoniálu na pražském Vítkově, kde vystoupil prezident Petr Pavel, se mimo jiné zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Oba dali do souvislosti s koncem druhé světové války podporu Ukrajiny, když po skončení ceremoniálu mluvili s novináři.

„Diktátorovi se nesmí ustupovat. Pokud se diktátorovi ustoupí, tak to nikdy v historii nedopadlo dobře a to bychom si zvláště v dnešní době měli uvědomit,“ řekl Vystrčil.

Podobně se vyjádřil i Fiala. „Jsme svědky toho, jak se agresivní ruský režim snaží dobýt, získat a podrobit si jinou zemi. Když myslíme na to, co se stalo před 80 lety, tak z toho pro nás plyne jednoznačné poučení. Nesmíme agresivnímu ruskému režimu dovolit, aby uspěl, musíme udělat vše pro to, abychom Ukrajině pomohli, protože tím chráníme i svoje bezpečí.“

Slavnostního ceremoniálu na Vítkově se zúčastnili politici, vojáci, zástupci veteránských spolků či sokolové. Ceremoniál sledovaly stovky diváků, jeden z nich ještě před začátkem zkolaboval. Pavlův projev se pokusili narušit aktivisté s palestinskou vlajkou, Vojenská policie je odvedla mimo prostory památníku. Zhruba třičtvrtěhodinový ceremoniál zahájila česká hymna, v jeho závěru nad památníkem přeletěly stíhačky a vojenské vrtulníky.

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) ve čtvrteční rozpravě Evropského parlamentu prohlásil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Na síti X uvedl, že při příležitosti 80. výročí vítězství nad nacismem položí květiny k hrobu Neznámého vojína v Moskvě.