Článek
„Jsem opravdu rád, že dnes mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu,“ prohlásil prezident při jmenování Veroniky Křesťanové.
Čtyřiapadesátiletá expertka na právo duševního vlastnictví dosud působila u pražského městského soudu, kde rozhodovala autorskoprávní spory.
Coby soudkyně měla na starosti například spor ohledně licence na výrobu předmětů s Krtečkem, ale i při o autorství textu amnestie bývalého prezidenta Václava Klause, jak napsal Advokátní deník.
Návrh na jmenování přišel na Hrad z jejího domovského soudu. „Ani nemůžu říct, že je to vysněné, protože se mi o tom ani nezdálo,“ reagovala Křesťanová na dotaz ČTK, zda ji při rozhodnutí přejít po letech strávených v advokacii k soudnictví napadlo, že se jednou dostane až k Ústavnímu soudu.
Při odchodu ze slavnostního ceremoniálu uvedla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá.
Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy je spoluautorkou autorského zákona a úpravy licenční smlouvy v novém občanském zákoníku.
Veronika Křesťanová.
Jmenování Fremra se odložilo
Prezident měl dnes původně jmenovat do funkce i Roberta Fremra. Nakonec to ale odložil, a to kvůli informacím, které se objevily o soudcově minulosti.
Konkrétně jde o „případ Olšanské hřbitovy“, ve kterém Fremr v roce 1988 figuroval coby předseda soudního senátu. Obžaloba tehdy trojici mladíků vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejvážnější bylo záškodnictví.
Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala StB tak, že za vůdce skupiny označila po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta.
