Pětka SZ: Zákon inspirovaný Ruskem a armádní úspory, když za humny je válka

Politici vládní koalice snad každý týden dokazují, že náš stát posadili do rychlíku směr Východ. Jen namátkou – rozhodnutí nezaručit se spolu s Maďarskem a Slovenskem za 90miliardovou půjčku EU pro Ukrajinu, každodenní útoky na média z úst koaličních politiků, rozpuštění bezpečnostní sekce Ministerstva zahraničí, rozmetání vládního odboru strategické komunikace nebo návrh na zrušení služebního zákona, který má chránit státní instituce před politizací.

Poradkyní premiéra pro svobodu projevu je navíc žena, která dříve aktivně působila ve facebookové skupině Přátelé Ruska. Natálie Vachatová také dávala v minulosti rozhovory teď už blokovanému webu Sputnik, který šířil prokremelskou propagandu. Mimo to, jak upozornil bezpečnostní analytik Roman Máca, její bratr Fedor Vachata je generální ředitel ruské inkasní firmy, která zastupuje zájmy společností i ve vztahu k ruské vládě.

Právě Natálie Vachatová, jak odhalili reportéři Seznam Zpráv, teď pracuje s poslanci SPD a ANO na návrhu zákona, který si má posvítit na neziskové organizace. Norma se přitom podobá ruskému zákonu o zahraničních agentech, který zavedl Vladimir Putin. Obdobné legislativní modely se pokouší zakotvit i Maďarsko nebo Slovensko.

Návrh počítá s tím, že pokud by organizace či lidé se zahraničními vazbami nesplnili dané podmínky, bude jim hrozit pokuta až 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že to s Ruskem nemá nic společného. Jeden z autorů, Jindřich Rajchl (za SPD), zase tvrdí, že připravovaná legislativa vychází z amerického zákona FARA.

Podle expertky na mezinárodní právo Veroniky Bílkové se ale česká verze té americké moc nepodobá. V některých ohledech by navíc mohla mít širší dopad než ta ruská.

Se změnou politických poměrů se mění i Česká televize. Její nejvýraznější moderátor Václav Moravec opustil po jedenadvaceti letech veřejnoprávní obrazovku. Svůj odchod oznámil v živém vysílání, aniž by o tom předem řekl svým nadřízeným. A odůvodnil ho tím, že za současných podmínek už nemůže dál „garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí“.

Zatímco koaliční politici si oddechli a z odchodu mnohými nenáviděného moderátora mají radost, zaměstnanci Kavčích hor se hádají na sítích o tom, zda už ČT skutečně rezignovala na kritickou žurnalistiku, a spílají mu, že veřejnoprávní médium poškodil. Václav Moravec své postoje vysvětloval v podcastu Marie Bastlové Ptám se já.

Nebyl to ale jediný odchod tohoto týdne. Poslaneckou sněmovnu opustila politička Markéta Šichtařová (za SPD). Velká změna to není.

Ekonomka zvolená za Svobodné na kandidátce SPD v dolní komoře moc práce neodvedla. Do té doby ani jednou nepromluvila na plénu, vzdala se členství ve dvou výborech a do nového nenastoupila a Sněmovnu místo toho využívala k natáčení videí, ve kterých si dělala reklamu na svůj byznys. To vše korunovala tím, že si za asistenta vzala svého partnera Jakuba Radhiho. Pobíral ze státní kasy 55 tisíc korun měsíčně.

Po složení mandátu v krátkém rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásila, že předseda SPD Tomio Okamura, který ji předtím vyzýval, aby byla v práci poslankyně aktivnější, bude kvůli jejímu odchodu „ještě hodně smutný“. Výsledek je ale ten, že Svobodní přišli o mandát a místo Šichtařové do Sněmovny nastupuje člen hnutí SPD Josef Nerušil.

Na blízké Ukrajině se sice válčí a ruský agresor už několik let ohrožuje i bezpečnost Česka, naše armáda bude ale šetřit. Co to může přinést, popsal generální štáb v interní analýze adresované vládě, kterou Seznam Zprávy měly možnost prostudovat. V letošním roce chce kabinet Andreje Babiše dát na obranu o 21 miliard méně, než počítal plán předchozího kabinetu – konkrétně 155 miliard korun, což odpovídá 1,7 procenta HDP. Pokud by takto pokračoval i v následujících letech, hrozí podle důstojníků z generálního štábu, že „nebude zajištěna bojeschopnost armády“, tedy bezpečnost občanů naší země.

Vojenský konflikt se před dvěma týdny rozhořel i na Blízkém východě, když USA a Izrael zaútočily na Írán. Profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš se v komentáři zamyslel nad tím, zda se tím Donald Trump nedopustil strategické chyby.

Upozorňuje, že tak porušil svůj do té doby opatrný postoj k Rusku, pro které je Írán vojenským spojencem. Írán totiž dodával Kremlu drony pro boj na Ukrajině. Autor si všímá i toho, že americký prezident není v podstatě schopen veřejnosti vysvětlit, proč do války šel. Zároveň připomíná, že útok na Írán přehlušil výbušnou Epsteinovu aféru. Americká veřejnost stále čeká na zveřejnění zbytku dokumentů, které ministerstvo spravedlnosti v rozporu se zákonem zadržuje. Mimo jiné se řeší, zda je pravda, že Donald Trump v minulosti sexuálně napadl 13letou dívku. Že by vrtěti psem?

Díky za to, že čtete Seznam Zprávy a pro dobrou náladu ještě doporučuji článek o chystaném celovečerním filmu Válka s mloky, kde se můžete podívat na to, jak se z Petra Čtvrtníčka stal mlok.