Pohlavní zneužití i vraždy. Kriminalita mladistvých byla loni rekordní

V loňském roce policisté objasnili rekordní počet trestných činů spáchaných nezletilými. 5024 případů představuje oproti roku 2024 nárůst o téměř čtyři stovky. Kriminality v této věkové kategorii přitom přibývá dlouhodobě.

Narostl také počet vražd, kde je pachateli do 18 let. Oproti roku 2024, kdy jich bylo deset, jich loni policisté objasnili čtrnáct. Čtyři z nich přitom spáchali nezletilí do 15 let, všechny tyto případy byly motivovány osobními vztahy.

V celé republice za loňský rok policisté objasnili 148 vražd, téměř u každé desáté byl tedy pachatelem nezletilý nebo mladistvý. V předešlých letech se podobné případy pohybovaly v jednotkách.

Pokud jde o vraždy, podle Jany Hulmákové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci nelze za takto krátké období říct, že by šlo o trend. U takto nízkých čísel podle ní může jakákoliv odchylka výrazně ovlivnit data. „Pokud to bude narůstat i v následujících letech, bude vhodné se na případy podívat hlouběji. Nejen na statistiky, ale i na konkrétní činy, jaká byla motivace, i jestli byly opravdu provedeny, protože počty uváděné ve statistikách zahrnují i přípravy a pokusy,“ řekla.

Největší podíl měli nezletilí na mravnostní kriminalitě, kde se podíleli na více než čtvrtině objasněných případů. Dítě bylo pachatelem ve více než polovině případů pohlavního zneužití, v pětině případů znásilnění a ve více než čtvrtině případů trestných činů spojených s dětskou pornografií.

Nezletilí a mladiství stojí také za zhruba deseti procenty násilné kriminality, nejvíce za loupežemi, kde pachatel pocházel z této věkové kategorie u každého třetího případu.

Nejvíce trestných činů spáchaných dětmi objasnili policisté v Moravskoslezském kraji (699), Olomouckém kraji (627) a Ústeckém kraji (449). Nejméně jich bylo naopak v kraji Libereckém (106), Plzeňském (99) a Karlovarském (80).

Jak ovšem upozornil policejní mluvčí Jakub Vinčálek, i když roste celkový počet případů, snižuje se počet pachatelů. „Rok od roku má v této věkové kategorii čím dál méně pachatelů na svědomí čím dál více trestných činů,“ uvedl Vinčálek.

Podle Hulmákové je potřeba také nepodcenit demografické vlivy. „V postcovidovém období začala nejdříve narůstat kriminalita u mladších 15 let, později u mladistvých. Před několika lety byly nejsilnější populační ročníky právě ve věku 12-14 let, teď se přesunuly do věku mladistvých. Dané kategorie jsou početnější, což se mimo jiné promítá i na kriminalitě,“ řekla.

Seznam Zprávy se rostoucí agresivitě dětí věnovaly už před rokem. Předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová tehdy v rozhovoru popsala, že mimo jiné přibývá agresivního chování s nečekanými projevy agresora nebo na sociálních sítích. Současná data podle ní ukazují, že se popisovaný trend prohlubuje. „Je to tak, že se problém zhoršuje. Zhoršuje se totiž celá řada záležitostí, které děti ovlivňují,“ řekla nyní redakci Zapletalová.

Podle ní přibývá rodin, které se rozpadají, a čím dál více dětí také tráví relativně velkou část dne v prostředí sociálních sítí nebo her, což je odtrhává od reality. „Jeden z hlavních důvodů je určitě to, že s dětmi málo mluvíme o tom, co dělají ve volném čase. Ubývá komunikace tváří v tvář a čím dál více se přesouvá online,“ popsala.

Trendem je podle Zapletalové také zhoršující se kvalita spánku u dětí, což zhoršuje jejich pozornost. „Souvisí to s tím, že se rozšiřuje spektrum dětí s poruchou pozornosti, včetně těch s nárůstem impulsivity a agresivity. Přibývá dětí s poruchami chování, což je často spojeno i s agresivitou a větším rizikem trestné činnosti,“ doplnila.

Mezi dětmi se podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí a ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové mnohdy objevují recidivisté. „Často se potkáváme s tím, že se k nám dostávají děti už pod vedením kurátorů a mající za sebou i několikanásobnou trestnou činnost. Toto bohužel narůstá, tyto děti přitom často vyrůstají u lidí, kteří kriminalitu také páchají,“ popsala Kupková.

Kriminalita dětí se podle Zapletalové nemusí týkat jen zcela nefunkčních rodin. „Může jít i o dítě z rodiny, která je funkční, velmi dobře sociálně postavená, ale je tam malý prostor věnovaný práci a komunikaci s dítětem,“ řekla.

Často se rodiče dětem nedostatečně věnují v případech, kdy mají své vlastní problémy. „Může jít o problémy existenční, ale i vztahové. Tam je podle mě největší riziko, když jsou rodiče ponoření ve svém vlastním problému a nevšímají si toho, co se děje s jejich dětmi,“ shrnula Zapletalová.

Obzvlášť rizikové jsou pak podle Zapletalové případy, kdy na výchovu zůstane jen jeden rodič. „Vzhledem k tomu, že máme téměř padesátiprocentní rozvodovost, je podobných případů opravdu hodně. Dětem se pak rozpadá jejich hlavní jistota a v mladém věku jde o velmi závažný zlom,“ doplnila s tím, že děti mohou mít v mnoha případech chuť se rodičům mstít anebo se dostanou mezi vrstevníky do skupiny, která trestnou činnost páchá.

V současnosti politici uvažují o možném snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 13 let. Podle Zapletalové nemusí jít pro děti o ideální řešení. „Pořád si myslím, že u dětí jde změnit celou řadu věcí, a nejsem si jistá, že například tím, že dítě umístíme do nějakého detenčního zařízení, dojde k velké změně,“ řekla.

Vhodnější je podle ní využívání různých pedagogicko-psychologických poraden, kam s dítětem mohou přijít rodiče, nebo je tam může poslat škola. „Na prvním místě by vždy měl být rodič. Měl by se snažit s dítětem promluvit, probrat, co ho trápí. Když to ten rodič neumí nebo to nedokáže, je dobré vyhledat odborníka,“ uvedla Zapletalová.

O efektivitě snížení hranice trestní odpovědnosti pochybuje i Hulmáková. „Záleží na tom, čeho má tato změna dosáhnout. Pokud má jít o zpřísnění postihu v této věkové kategorii, pak ano, toho se dosáhne. Pokud by ale mělo být cílem ovlivnit vývoj kriminality dětí mladších 15 let nebo zabránit recidivě, tam jsem spíše skeptická,“ sdělila redakci.

Efekt odstrašení, který bývá v souvislosti se změnou zmiňován, podle Hulmákové nemusí nastat. V mnoha případech totiž děti páchají trestnou činnost impulzivně pod vlivem emocí, které nejsou schopny zvládnout, anebo budou věřit, že nebudou dopadeny, podobně jako to funguje u dospělých.

V rámci prevence kriminality dětí a mladistvých hraje hlavní roli projekt Bezpečné dětství, který schválila minulá vláda v červnu roku 2025. Meziresortní projekt koordinuje Ministerstvo vnitra. „Základním východiskem programu je, že násilí je možné zastavit a že každý má právo na život bez násilí. Úlohou státu je vytvářet podmínky pro naplnění tohoto práva,“ řekla národní koordinátorka prevence násilí Kateřina Bělohlávková.

V rámci prevence program stanovuje několik priorit. „Je potřeba posílit fungování krizových a asistenčních linek, podpořit vznikající školní sociální práci, rodičovské kompetence, směrem k dětem posílit prevenci rizikového chování,“ vyjmenovala Bělohlávková.

Důležitá je také včasná detekce problémů, kterou má zajistit například budování mobilních týmů duševního zdraví ve školách, a významnou roli hraje intervence například skrze vznik dětských center duševního zdraví nebo programy pro původce násilí.

Prevenci se v této oblasti věnuje i policie, a to především formou kontaktní prevence, kdy policisté navštěvují děti ve školách. „Témata, která s dětmi probíráme, se věnují jak jejich zranitelnosti, tak trestní odpovědnosti a prolínají se celospolečenskými problémy. Naše tři základní pilíře prevence se věnují oblastem chování v online prostředí, návykovým látkám a dopravě,“ popsala vedoucí policejního odboru prevence Zuzana Pidrmanová.