Článek
Čekárna ordinace vyhrazené pro ukrajinské uprchlíky ve Fakultní nemocnici Motol je v pátek ráno zaplněná téměř do poslední židle. V místnosti je víc než 20 lidí.
Skladba pacientů je přitom různorodá - přichází sem nejmenší děti s rodiči, stejně jako senioři.
„Je tady pořád hodně narváno, takhle vytížené je to tady každý den. Ale nezlobte se, musím zase běžet vyšetřovat,“ říká ve spěchu mezi dveřmi mladý lékař a mizí v útrobách ordinace.
Ministerstvo zdravotnictví nařídilo vybudování UA Pointů v půlce března, tedy během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu, která jen do Česka přivedla okolo 400 tisíc uprchlíků.
Takové množství lidí česká síť primární péče nebyla schopná pojmout, a tak se pomoc nemocnic ukázala jako zcela nevyhnutelné východisko. Jenže ani po několika měsících se situace nemění.
Co příchod stovek tisíc lidí udělal s epidemickou situací?
Obavy z šíření tuberkulózy a dalších nemocí od uprchlíků z Ukrajiny se objevovaly hlavně na jaře. Data infektologů i Státního zdravotního ústavu na ně nyní dávají jasnou odpověď.
„Zájem vůbec neopadá. Pro lidi je těžké najít praktika a chodí sem se vším možným. Už jsem si na ten frmol nějak zvykla a mám pocit, že jsou ti lidé vděční, že tady pomoc dostanou,“ líčí zdravotní sestra Oksana Dufková.
Jen co to dořekne, už se k ní blíží právě přicházející seniorní pacientka. „Udělala se mi na ruce takováhle podivná vyrážka,“ říká a ukazuje sestřičce pravé předloktí. Sestra se jí sice věnuje, zároveň ji ale upozorní na to, že nemůže předbíhat ostatní pacienty, a naviguje ji k čekárně.
„Je to tak, pacienti sem pořád chodí, protože praktického lékaře prostě nemají. Teď je deset hodin a od osmi hodin ráno už přišlo přes 40 lidí. Každý den přijde celkem tak okolo 80 až 100 lidí. Řešíme opravdu různé potíže - lidé chodí třeba i kvůli předoperačním vyšetřením, pro recepty na léky, kvůli chirurgickým věcem, cukrovce a podobně. Staří, mladí, děti, prostě všichni,“ líčí Olga Leliuk. Tmavovlasá žena, která v UA Pointu řeší koordinaci a administrativu.
Ačkoliv je před motolským UA Pointem klid, zdání mate. Uvnitř v čekárně sedí víc než dvacet lidí, kteří čekají na vyšetření.
Je také prvním člověkem, na kterého se pacienti obrací, když potřebují navigovat po dalších částech nemocničního areálu nebo prostě potřebují poradit.
Že by se UA Point zavřel, si Olga Leliuk nyní neumí představit. A zdá se, že s uzavíráním těchto nízkoprahových ambulancí zatím nepočítá ani Ministerstvo zdravotnictví. Naopak.
Praktici nejsou
Jak v pátek zmínil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), část peněz potřebných na úhradu této zdravotní péče poskytuje Česku i Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF. Na zdravotní podporu uprchlíků v Česku dal už 92 milionů korun.
Podle Válkova náměstka Jakuba Dvořáčka by se díky financím navíc mohly UA Pointy zřizovat i v menších nemocnicích, než jsou stávající fakultní, které zřizuje přímo ministerstvo. Konkrétnější vizi ale zatím resort nepředstavil.
„Zátěž jednotlivých UA Pointů je většinou v desítkách pacientů za týden. Nejvyšší zátěž mají FN Motol a Všeobecná fakultní nemocnice. O jejich rušení v současné době neuvažujeme. Ve 28. týdnu nahlásily UA Pointy ošetření cca 1400 osob,“ uvedl pro Seznam Zprávy Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva.
Pacienti čekající v UA Pointu FN Motol. Přestože zde mohou strávit i desítky minut, zájem o péči tady zůstává velký. Lidé mají problém sehnat praktika.
Jisté však je, že pokud nedojde k zásadnější změně - například k rychlému ukončení ruské invaze na Ukrajině a návratu většiny uprchlíků zpět do vlasti - budou UA Pointy alespoň v nějakém rozsahu i nadále potřeba. Nedostatek praktiků pro dospělé i praktických lékařů pro děti a dorost totiž hlásily některé regiony dávno před tím, než konflikt na Ukrajině začal.
Situace přitom není dobrá právě v Praze, kde velká část uprchlíků pobývá. Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb je v hlavním městě asi 800 praktických lékařů pro dospělé, 270 pro děti a přes 1100 zubních lékařů. Lékařů však neustále ubývá.
Jak nedávno upozornil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), už v roce 2017 zavřelo o 12 ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti víc, než bylo otevřeno nových.
Dětským praktikům v Praze bylo v té době v průměru 58 let, 45 procentům nad 60 let a pětina byla v důchodovém věku nad 65 let.
„Dařilo se nám to dosud kompenzovat nárůstem počtu dětí na jednu ordinaci, ale to nejde donekonečna,“ uvedla už dříve Hana Cabrnochová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Na jednu ordinaci v Praze podle ní připadá průměrně zhruba 1000 dětí.
Jak je to s pojištěním uprchlíků?
Pouze 150 dnů od udělení víza dočasné ochrany hradí Česko zdravotní pojištění lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Výjimek je však spousta, které mezi ně patří?
„Při stoupajícím počtu dětí se již obtížně daří stihnout provádět všem preventivní prohlídky a očkovat, zvládnout nárůst infekčních onemocnění bez rozšíření praxe a zapojení dalšího kolegy. Mladých nástupců ale máme nedostatek,“ dodala.
Péče o cizince je navíc časově náročnější - i proto může být ošetření v UA Pointu, kde je neustále přítomný někdo z nemocničních zdravotníků mluvících ukrajinsky, rychlejší. A to i přesto, že tam lidé čekáním mohou strávit desítky minut.
„Je potřeba tlumočení a další administrativní práce navíc. Některé ordinace zaměstnávají i ukrajinské zdravotníky, kteří s tím pomáhají,“ doplnila lékařka Cabrnochová. Zdaleka si to ale nemohou dovolit všichni. Zdravotní pojišťovny ordinacím podle Cabrnochové platí jen za vykázanou péči, bez paušální úhrady, a tyto problémy nezohledňují.
„My jsme se s dětmi zatím nikde neregistrovali, ale chci to ještě zkusit. Uvidíme, co bude,“ říká asi 35letá paní Katarina před motolským UA Pointem, ze kterého odchází se dvěma dětmi.
Vešly se do první čtyřicítky pátečních pacientů. Jinak ale řady čekajících příliš neřídnou ani později dopoledne. Pozorovatele proto nutně napadá otázka, jak to bude v čekárně vypadat, až nastane sezona respiračních nemocí a pacientů nejen na UA Pointech, ale i v běžných ordinacích praktiků ještě přibude.
