Hlavní obsah

Posilovna i dotace každému. Za co utrácí obce, kam tečou stamiliony z hazardu

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Za peníze z hracích automatů v okolí hraničního přechodu Hatě místní zkrášlují nedalekou obec Chvalovice.

Reklama

Několik obcí v Česku každý rok řeší, jak naložit s desítkami až stovkami milionů. Díky nastavení zákona dostávají velkou část peněz vybraných v celém Česku na daních z hazardu. I přes obří příjmy některé raději automaty zakazují.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chvalovice na Znojemsku jsou nejbohatší z tuzemských obcí, které profitují z provozu kasin a heren v areálech bývalých hraničních přechodů.

Zatímco v jiných podobně velkých obcích mohou každý rok hospodařit s částkou kolem 10 milionů korun, loňský rozpočet Chvalovic počítal s více než 122 miliony korun. Během roku ho ještě vedení muselo upravit na více než 182 milionů.

Na účet vinařské obce nakonec loni přiteklo rekordních 257 milionů. Z toho více než 242 milionů díky tomu, že v kasinech mimo samotnou obec eviduje Ministerstvo financí vysoký počet výherních automatů (viz infobox Jak se dělí peníze z hazardu).

Za co utrácejí? „V poslední době se rekonstruovala budova pošty, kde se dělaly tři byty. Nedávno jsme postavili úplně novou halu s posilovnou. V nejbližší době vlastně máme v plánu jeden z nočních klubů, které obec koupila, přestavět na startovací byty. To bude taky projekt za poměrně dost peněz,“ vypočítává Tomáš Hruška, který má v Chvalovicích na starosti dotace.

Na léky i za vzdělávání

Obec disponuje tolika penězi, že vypisuje nejrůznější dotace pro spolky i jednotlivce. Individuální dotace využívají podle Hrušky například onkologičtí pacienti.

Přispívá invalidním důchodcům, na léky občanům starším 60 let. Domácnosti pak dostávají příspěvek na ekologické topení.

I tak nějaké peníze zbydou. „Část dotací rozdáváme našim občanům, kteří tady mají trvalé bydliště, ale každý rok vypisujeme grantové programy pro hendikepované a zdravotně postižené v okrese Znojmo. A podporujeme spolkovou činnost - vlastně spolky z okolí, sdružení dobrovolných hasičů, plavce ve Znojmě a tak dále,“ podotýká Hruška.

Jednou za čtyři roky obecní úřad rozdává dotace na zkrášlení budov, tedy opravy, rekonstrukce a modernizace rodinných domů. Navíc dostávají peníze všichni, kdo se vzdělávají.

„V mateřské škole je to osm tisíc, základní škola 10 tisíc, učiliště a střední 14 tisíc a na vysoké škole 20 tisíc. Přesně si určujeme, na co se to může utratit a na co ne. Třeba bydlení na koleji, stravné, jízdné, učebnice, počítač. Naopak to není možné čerpat třeba na mobilní telefon nebo elektrokolo,“dodává Hruška.

Jak se dělí peníze z hazardu

  • Hazardní firmy platí daň 35 % ze zisku z technických her a loterií, především tedy z „výherních“ automatů.
  • Ministerstvo financí rozděluje z těchto peněz 65 % obcím a 35 % státu.
  • Obce dostávají podíl z vybraných peněz podle toho, kolik automatů eviduje Ministerstvo financí na jejich území. Nezáleží na tom, zda na nich někdo hraje.
  • Stejná pravidla platí paradoxně i pro peníze z online hazardu - rozdělují se podle počtu registrovaných „beden“. Vláda to chce v rámci konsolidačního balíčku změnit a peníze z onlinu obcím sebrat.

Nemuseli rozprodat majetek

Podobný příběh se odehrává na Šumavě v městečku Strážný, kde žije pouhých 407 stálých obyvatel.

Obec díky hracím automatům u hraničního přechodu do Německa dostala ze státní kasy v minulém roce více než 80 milionů vybraných na hazardu, tedy skoro 200 tisíc korun na jednoho obyvatele.

„Městys Strážný nemusel díky penězům z kasin prodávat svůj bytový fond tak, jak to dělo v okolních obcích, které nezvládaly investovat do oprav. Díky tomu máme vliv na pronájem bytů a naše bytové jednotky se nestaly pouze apartmánovým bydlením pro rekreaci,“ říká Seznam Zprávám starostka Jiřina Kraliková.

Strážný může investovat do velkých oprav bytových domů, ať už jsou to střechy, zateplení fasád nebo výměny oken.

„Všechny bytové domy a většina objektů ve vlastnictví městyse jsou opatřeny tepelnými čerpadly. Opravujeme obecní infrastrukturu, investujeme do vodních zdrojů,“ chlubí se starostka.

V loňském ekonomicky náročném roce mohli zavést program sociální stabilizace pro seniory a děti.

Starostka připomíná, že podporují i sousedy. „Městys Strážný opakovaně přispívá částkou 200 tisíc korun na prázdninový provoz cyklobusu, který organizuje město Vimperk, protože krajem zřizované a provozované linky cyklobusů do Strážného nezajíždějí a v sobotu k nám nezajíždí žádný autobus. A jiná hromadná doprava zde není,“ líčí.

„Dalšími dlouhodobě se opakujícími dary jsou příspěvky pro Hospic sv. Jana N. Neumanna, PREVENT 99 a Jihočeské centrum pro zdravotně postižené a seniory.“

Do výčtu je nutno zahrnout i podporu údržby běžeckých tratí v okolí či příspěvky do potravinové banky ve Vimperku. Peníze rozdává i v dalších případech, například obcích Hrušky a Lužice po ničivém tornádu nebo občanům postiženým výbuchem bytového domu v sousední obci.

„Na druhé straně i samotná přítomnost kasin na území městyse není beznákladová,“ dodává starostka. Obec podle ní platí třeba za opotřebované silnice a jejich údržbu v zimních měsících nebo za non-stop veřejné osvětlení v místech, kde kasina stojí.

Letos herny končí

Mezi obce s největšími příjmy z hazardu nepatří jen ty příhraniční. V absolutních číslech byla ostatně loni největším příjemcem Praha, i když na jejím území herny postupně končí. V 90miliardovém rozpočtu navíc nejde o životně důležitou položku.

Naopak pro západočeskou Aš bylo loňských 97 milionů do rozpočtu vítaným přilepšením. Třináctitisícové město hospodařilo s příjmy přibližně 468 milionů, a díky penězům z hazardu skončilo nečekaně 100 milionů v plusu.

Starosta Vítězslav Kokoř ale říká, že peníze z hazardu spíš pomáhají hasit požár. „Používáme je na služby, které tady chybí. To znamená na podporu zdravotních služeb, na podporu spolků. Chybí nám učitelé, těm třeba platíme cestovné.“

Ašsko je dlouhodobě jedním z nejpodfinancovanějších regionů Česka. Ostatní daňové příjmy nejsou vysoké, protože místní často pracují v Německu a daně platí do zahraniční kasy.

V samotném městě kvůli tomu chybí i ty nejzákladnější služby - nikdo je tam nechce poskytovat. Město proto peníze z hazardu utrácí za podporu strategických profesí.

„Máme pro ně vyčleněné městské byty. Lékařům, když tady založí ordinaci, nabízíme peníze, loni to myslím bylo kolem milionu korun. Absolutně chybí ambulantní specialisté, což se po vzoru Českých Velenic snažíme řešit ve spolupráci se sousedním německým Selbem. Rádi bychom využívali jejich zdravotnické zařízení, ale zřejmě nás taky čeká nějaká investice tímto směrem, a tam by se samozřejmě použily peníze z hazardu,“ pokračuje Kokoř.

Podívejte se, jak vypadají hraniční přechody v Česku:

Předloni město získalo z hazardu něco přes 30 milionů korun, loni to bylo již zmíněných bezmála 100 milionů.

Podle starosty si ale v Aši nemusejí lámat hlavu s tím, kam hromady neočekávaných bankovek zakopou. „Máme obrovský problém s budovami. Bazén je starý, nemáme sportovní halu, nově rekonstruujeme kulturní středisko, které je 110 let staré a boří se nám,“ přibližuje.

Město Aš věrně odráží oba rozměry hazardu v českých obcí: na jedné straně obří příjmy z kasin na hranicích s bohatším sousedním státem, na druhé problémy, které automaty v hernách způsobují místním.

Navzdory stomilionovému zisku se proto město rozhodlo s hernami zatočit. „Máme vyhlášku o omezení hazardu na území města. Nechceme herny. Nevadí nám úplně ta kasina někde na hranicích mimo město, ale vadí nám herny ve městě. Letos končí, o to budeme mít nižší příjem,“ popisuje starosta Kokoř.

Město kvůli tomu přijde o část rozpočtu. Zákon zní jasně: čím víc „technických her“ Ministerstvo financí eviduje na území obce, tím víc peněz obec dostane. Ať už se na automatech hraje, nebo ne. Přesto se místní dohodli, že herny ve městě omezí.

„Samozřejmě jsme se báli, že o ty příjmy přijdeme. Ale s hazardem jsou spojené i některé doprovodné kriminální jevy, takže musíme investovat do kamerového systému, musíme investovat do městské policie, protože státní policie tady máme nedostatečný počet. Ale to jsou problémy spojené s hernami ve městě,“ uzavírá starosta.

Reklama

Doporučované