Článek
Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu zamítl kasační stížnost Prahy 10 proti pokutě, kterou jí uložil antimonopolní úřad. Pokuta 750 tisíc korun vyměřená loni v říjnu je tak pro radnici definitivně potvrzena. „Nejvyšší správní soud neshledal námitky důvodnými a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti,“ stojí v rozsudku.
Důvodem pro udělení pokuty byl postup při zadávání zakázky na stavební úpravy kancelářské budovy Vinice ve Strašnicích, kde úřad městské části sídlí od roku 2023. Podle odůvodnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) radnice rozdělila původní zakázku na deset milionů bez DPH na dvě části tak, aby se vešla do limitu pro zadávání zakázek ve veřejném řízení, tedy do šesti milionů.
První část zakázky za necelých šest milionů bez DPH tak byla považována za zakázku malého rozsahu, Praha 10 ji tak mohla zadat dle svého výběru a vyhnout se zadávacímu řízení. O druhou část zakázky za čtyři miliony bez DPH se měla postarat společnost městské části s názvem Praha 10 – Majetková, ta ji téhož dne zadala soukromé firmě.
Výši pokuty ovlivnil podle rozsudku NSS fakt, že radnice měla již od počátku v úmyslu obejít zákon. „Předmět plnění, který spolu tvoří jeden funkční celek, záměrně rozdělila na dvě části, aby snížila hodnotu zakázky a nemusela postupovat jako u podlimitní veřejné zakázky na stavební práce,“ píše se v rozsudku. Obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek NSS označil za „silně nežádoucí jev“.
Nedůvodné námitky
Radnice argumentovala například tím, že šlo o případ takzvané vertikální spolupráce, kterou je možné využít v případě, že by městská část zadala stavební úpravy vlastní společnosti. Praha 10 – Majetková ale zakázku okamžitě přeposlala soukromé firmě.
NSS upozornil na to, že výjimka u zadávání veřejných zakázek je v případě vertikální spolupráce podložena úvahou, že zadavatel využívá vlastní prostředky. Pokud zakázka v celém jejím rozsahu byla neprodleně zadána třetí osobě, už o využití vlastních prostředků nejde. „Takovým postupem by došlo k úplnému popření zákonných pravidel, neboť by se hospodářská soutěž uzavřela všem potenciálním dodavatelům, kteří by o plnění veřejné zakázky mohli projevit zájem při dodržení zákonného postupu,“ uvádí soud.
Za nedůvodnou soud označil i námitku radnice, že jí jednání společnosti Praha 10 – Majetková nelze přičítat. K naplnění přestupku v tomto případě podle rozsudku stačí samotné nedodržení pravidel při zadávání zakázky a tím možné ovlivnění výběru dodavatele. „Navíc právě ze skutečnosti, že společnost Praha 10 – Majetková byla společností ovládanou stěžovatelkou, vyplývá, že stěžovatelka musela mít vliv na jednání této společnosti. Nemůže se tedy zbavit své odpovědnosti poukazem na to, že šlo o jednání jiného subjektu,“ doplňuje v rozsudku soud.
„Úplná ignorace existence zákona“
Antimonopolní úřad závažnost provinění označil již dříve za „velmi vážnou“. „Zadavatel jednoduše udělal vše pro to, aby se zákonné regulaci v oblasti veřejných zakázek úplně vyhnul; jeho jednání tak lze postavit na roveň úplné ignoraci existence zákona,“ napsal úřad v usnesení.
Radnice nejdříve rozhodnutí úřadu napadla rozkladem, předseda ÚOHS Petr Mlsna ale původní závěr potvrdil. Městská část po zaplacení pokuty neuspěla ani se správní žalobou u Krajského soudu v Brně a nyní neúspěšně skončila i kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Rozhodnutí je tak konečné, kasační stížnost je v podobných případech posledním možným opravným prostředkem.
