Článek
Dnes je tomu 12 let od smrti prvního prezidenta České republiky Václava Havla. 18. prosince 2011 zemřel na své chalupě na Hrádečku u Trutnova. U plotu chalupy, kterou exprezident vlastnil od 60. let minulého století, proto od rána přibývají svíčky, kterými lidé chtějí uctít Havlovu památku.
„Jsem tady už popáté. Václav Havel pro mě znamenal morální hodnoty, konec bývalého režimu, ale také to, na čem stojí naše civilizace. Chybí mi,“ řekl reportérce Seznam Zpráv Tomáš Vyhnálek z Olomouce, který přijel spolu se svým kamarádem, Pardubičanem Pavlem Němcem.
Chvíli po nich dorazí i Martin Věchet, pořadatel hudebního festivalu Trutnoff Open Air, jehož byl Václav Havel náčelníkem. „Hodně mi chybí,“ přiznává Věchet, zatímco k plotu přidělává plakát s fotkami z ročníku 2008, kdy se Havel festivalu naposledy zúčastnil. Ještě na něj černou fixou připíše: „Děkujeme za vše, náčelníku… scházíš.“
Než vyrazil na Hrádeček, na Havla prý ráno zavzpomínal. „Zrovna dneska jsem si říkal, že on byl v podstatě pankáč, který si u světových politiků postupem času získával přirozený respekt. Jeho vize neměly dopad okamžitě, ale byl vždy o krok, nebo několik kroků napřed. A ty jeho vize nám dodneška svítí,“ zamyslel se Věchet, který v letošním roce festival znovu vrátil zpět do Trutnova.
Havel byl podle něj velice laskavý člověk. Přesně tak ho poznal ještě před rokem 1989, kdy za ním na Hrádeček začal jezdit. Tehdy jako sedmnáctiletý. „Vždycky jsem sem přijížděl jakoby sevřený, ale hned za brankou to opadlo,“ naráží Věchet na fakt, že chalupu Václava a Olgy Havlových neustále sledovali estébáci.
„Ty doby ještě pamatuju, támhle měli tu maringotku,“ vmísí se do hovoru Vlastimil Pilous, který k plotu rovněž přijel zapálit svíčku. Publicistu a už penzionovaného geomorfologa Krkonošského národního parku s Havlem pojí řada vzpomínek a myšlenek.
„Dokázal sám sebe ukočírovat“
Nad tou poslední se prý zamýšlel nedávno při pohledu na politickou situaci. „Pan Havel byl zázrak. Nedávno jsem slyšel jeho zamyšlení, ve kterém říkal, že se celý život hlídal, aby ve funkci nezblbnul. Bál se, aby tomu nepropadl. Napříč celým světem jsem se nesetkal s politikem, který by tohle říkal. Havel sám sebe dokázal kočírovat a měl o sobě pochybnosti,“ popsal Pilous myšlenku, se kterou v pondělí k Hrádečku přijel.
Nad vizemi Václava Havla se zamysleli i Tomáš Vyhnálek s Pavlem Němcem. Oba jsou mašinfírové a udělali si výlet vlakem spojený s túrou po okolí Hrádečku. „Myslím, že pan prezident by na nás v téhle době apeloval, ať se vzpamatujeme a postavíme se zlu, které nás začíná obklopovat. Jsme zaseklí v našem blahobytu a nevnímáme nebezpečí, které nám začíná hrozit. A dost blízko. Nemyslím jen Rusko, ale i změny na Slovensku, v Maďarsku,“ uvedl Vyhnálek.
Věchet jezdí na Hrádeček pravidelně už jen vzpomínat. Uvnitř byl nespočetněkrát, za života i po smrti Václava Havla. „Támhleten buxus jsme spolu tehdy sázeli. S ním a ještě jedním bezdomovcem. Buxusu se stále daří, to jsem rád,“ ukazuje Věchet přes vstupní branku na zelenající se keř, který mu připomíná jedno z posledních setkání s prezidentem. Po jeho smrti se angažoval u instalace kamenného srdce, které Havla připomíná na zahradě.
