Zvyšování věku odchodu do důchodu? Češi konec kariéry vidí opačně

Převážná část lidí narozených v roce 1972, tedy dnešní čerství padesátníci, by měla do důchodu odejít až ve věku 65 let a sedmi měsíců.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dlouhodobě mluví o tom, že je potřeba český penzijní systém upravit tak, aby na důstojné a férové důchody měly i „děti a vnoučata“.

Průzkum Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika (dříve Le Chèque Déjeuner), ve kterém se během září dotazovali 1034 zaměstnanců tuzemských firem a organizací, ukazuje, že samotní Češi nejsou spokojení ani se stávajícím důchodovým věkem 65 let.

Nejčastěji odpovídali, že za přiměřený by považovali odchod do řádného důchodu v 60 letech. Zprůměrované odpovědi se pak trochu liší: Přiměřený věk by byl 61 let.

Zajímavostí je, že se na tom shodnou zaměstnanci napříč věkovými skupinami a generacemi od takzvaných baby boomerů (lidé narození 1946 až 1964) až po generaci Z (narozeni od roku 1996).

„To číslo se desetiletí nemění. Je to magické číslo, kolem kterého se točíme,“ podotýká socioložka Lucie Vidovićová z Centra pro výzkum stárnutí CERA při Katedře sociologie na Masarykově univerzitě.

Zmiňuje i to, že sociologové mluví o českém důchodovém paradoxu, kdy se lidé těší do důchodu, chtějí do něj odejít co nejdříve a pak zjistí, že se jim v důchodu nelíbí a vrací se na trh práce.

Veřejné mínění se podle průzkumu i velmi jasně shoduje na tom, která kategorie lidí by měla odcházet do předčasného důchodu. Přes 70 procent lidí uvedlo, že ti, co mají fyzicky náročné profese.

Projděte, jakou váhu dávají oslovení lidé různým důvodům pro dřívější odchod do důchodu:

V rámci připravované důchodové reformy se myslí právě i na dřívější odchod do důchodu u specifických profesí. Právě otázkou, jaký typ pracovníků by to měl být, se odborníci zabývají a seznam by měli podle ministra Jurečky připravit na přelomu roku a následně ho doplnit do novely.

Jde tedy ještě o jednu z veřejně nedopovězených změn důchodového systému.

Z průzkumu ovšem plyne, že specificky nadpoloviční většina oslovených ze skupiny Baby Boomers by byla pro, aby ženy odcházely do důchodu dříve než muži, a to jako kompenzace za nižší mzdové ohodnocení a zejména za společenskou roli, tedy péči o domácnost a výchovu dětí.

V teoretické situaci, kdy by naopak všichni měli odcházet do důchodu ve stejném věku, si většina lidí myslí, že výši penze by měla ovlivňovat odpracovaná doba, a to ve smyslu, že čím déle lidé pracují, tím vyšší důchod mají.

Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, popisuje, že zejména mladší lidé jsou rozčarovaní kvůli rostoucímu důchodovému věku a zároveň růstu inflace. „A to do té míry, že již nevěří ve schopnost státu uspokojit potřeby současných přispěvatelů na budoucí státní důchod,“ říká.

Problém podle něj nespočívá ani tak v důchodovém věku, jako spíš v tom, aby důchody byly dostatečné. „Jsou k systému mnohem kritičtější a nevěří mu. Proto chtějí být ve svých kariérních a životních plánech finančně nezávislí mnohem dříve, aby mohli odejít do důchodu ještě před šedesátkou,“ pokračuje.

To potvrzují i slova čtyřicátníka a dvacátníka, kteří na začátku léta pro Seznam Zprávy komentovali svůj pohled na představenou důchodovou reformu.

Čtyřicátník Martin z Pardubického kraje tehdy mluvil o tom, že není přesvědčený, že reforma bude trvalá a nastaví důchodový systém na desítky let.

„Ve 41 letech mám tak daleko do důchodu, že se to ještě 12krát změní,“ řekl po představení změn. „Vlastně to mám tak, že si budu muset na stáří dávat nějaké peníze stranou, nějak si to zajistit, protože je absolutní nejistota toho, co nás čeká,“ myslí si Martin.

„Jsem v pozici, kdy to vím 40 a více let dopředu, že to bude všelijaké. A že pravděpodobně ve stáří nebude důchod můj jediný příjem,“ uvedl dvacátník Jan, který studuje a pracuje v Praze.