Hlavní obsah

„Na tu hrůzu vše dopadlo dobře.“ Jak to vypadá po velké nehodě u Hustopečí

Foto: HZS Olomouckého kraje

Nákladní vlak vykolejil u Hustopečí nad Bečvou 28. února. Do životního prostředí mohlo podle ČIŽP uniknout až 400 tun benzenu.

Půl roku po nehodě cisternového vlaku se majitelé pozemků stále nedostanou na území znečištěné toxickým benzenem. Vlaky místem projíždějí padesátkou, vyšetřování příčin se protahuje.

Článek

„Žijeme. Dýcháme. A už jsem byla i po kolena ve vodě,“ bleskově bilancuje Jiřina Kirnigová a s úsměvem ukazuje k nedaleké vodní hladině.

Stojíme na nádraží v Hustopečích nad Bečvou. Jen pár stovek metrů odsud na konci února vybuchovaly cisterny s více než tisíci tun benzenu. Nikde na světě nezaznamenali větší havárii s touto vysoce toxickou látkou. Těkavá chemikálie se zčásti proměnila v černý dým, zčásti vytekla do štěrkového podloží. Následky doteď likvidují.

Ani paní Jiřině tehdy do smíchu nebylo. Trvale žije v osadě, asi půl kilometru od místa výbuchů. Ohnivou spoušť sledovala přes hladinu jezera. Bála se také o život čtyř rybářů, kteří chytali ryby bezprostředně u místa, kde vlak vykolejil a vzplanul. „Na tu hrůzu vše dopadlo dobře. Naštěstí stihli uniknout. Ještěže tam nikdo nejel po cyklostezce,“ hlásí žena. Ve čtvrtek vůbec poprvé od katastrofy jela vlakem, ale děsivé vzpomínky ji prý nedohnaly.

Hasiči jsou na místě každý den

Vláda minulý týden v oblasti prodloužila stav nebezpečí, potrvá do 24. září. Nicméně život v městysi s 1800 obyvateli se pomalu vrací „do starých kolejí“. Doslova to platí i pro okolí nádraží.

Osobní vlaky i rychlíky jezdí v původním koridoru. Přes den ve stanici stavějí zhruba v půlhodinových intervalech, ve vymezené zóně poblíž nádraží přesto platí některá preventivní opatření. „Na tomto krátkém úseku mohou jet vlaky rychlostí maximálně 50 km/h a nesmí zastavovat. Zároveň zde v soupravách vypínají klimatizaci, aby se zamezilo přístupu vnějšího vzduchu do prostor vlaku pro cestující a personál,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

+3

K místu havárie se lze dostat na vzdálenost asi dvou set metrů. Vidět je těžká technika, hasičská auta i speciální velké filtry, které přes aktivní uhlí čistí kontaminovanou vodu z podloží. Na místě každý den pracuje okolo deseti hasičů plus sedm až 13 lidí z odborné dekontaminační firmy. „Je mezi nimi stále také hasič-chemik s detektorem, průběžně monitorujeme koncentrace benzenu na určených místech,“ zdůrazňuje mluvčí hasičů Lucie Balážová.

„K 12. srpnu z lokality odvezli asi 5250 metrů krychlových kontaminované podzemní vody. Odstraněno bylo okolo 110 tun benzenu,“ upřesňuje mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Uzavřená zóna

Cedule se zákazem vstupu se od jara mírně posunuly blíž k místu nehody, uzavřená zóna má asi sedm hektarů. Cyklisté nadále neprojedou obecní stezkou vedle trati, rybáři nesmějí lovit v přilehlé nádrži číslo 6, i když tam benzen naštěstí zůstává pod mezí stanovitelnosti. „Vyjma břehové linie v severní části, kde se hodnoty pohybovaly maximálně v řádu jednotek mikrogramů na litr. Zákonný limit pro kvalitu povrchových vod je 50 mikrogramů na litr,“ doplňuje mluvčí.

Přilehlá soustava jezer nijak zamořená není. „Dělali jsme tři kontrolní odlovy a žádná ryba v sobě nemá ani stopy benzenu. Jezero je absolutně čisté, ale v dané zóně platí zákaz lovu,“ říká předseda místního rybářského svazu Stanislav Pernický.

Jak po testování potvrdili odborníci ze zkušebního zemědělského ústavu, benzen nezamořil ani pole v širším okolí. „Máme doma malý dvorek s ostružinami nebo rajčaty. Po umytí je normálně jíme. Jen jsme nevyrazili na květy bezu k jezerům jako každý rok. Zaprvé nebyl přístup, zadruhé bychom to ani neriskovali,“ přemítá mladík Ondřej, který před chvílí vystoupil z vlaku.

+8

Jeho otec pracuje jako dobrovolný hasič a na místě byl mezi prvními. „První dny jsme se báli, nevětrali. Byl to zvláštní pocit. Když vidíte, že je voda v pořádku, zvířata přežila, pak dění okolo havárie přeroste v rutinu,“ vypráví. Říká, že je po půlroce hrdý, jak zasahující nehodu obřího rozsahu zvládli.

Nejisté dotace

V nejistotě ale zůstává asi 30 vlastníků parcel a několik zemědělců, kteří v místě hospodařili. Je mezi nimi místostarosta městyse Zdeněk Vahala. Jen on sám na pšenici počítá škody ve výši desítek tisíc korun.

Podle zemědělců má podpora směřovat také k vlastníkům parcel. „Jedna věc jsou škody na plodinách, které vznikly zemědělcům. Ale ne všichni uživatelé jsou vlastníci. Těm mohou vzniknout neméně závažné škody, když farmáři na přilehlých parcelách nebudou chtít hospodařit. Kdy bude s odškodněním jasno, nikdo neví,“ zdůrazňuje.

Ministerstvo zemědělství přiznává, že o dotace stále žádat nejde. „Resort má rozpracovaný návrh ‚zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod způsobených mimořádnou událostí…‘. Cílem tohoto programu je případně odškodnit postižené uživatele zemědělských pozemků,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Státní úřady se ale zatím nesladily, koho a jak odškodnit. „Zatím se s majiteli pozemků jedná vlažně. Byl bych velice nerad, kdyby nás stát odkázal jen na občanskosprávní spor,“ dodává místostarosta Vahala.

Mluvčí Bílý namítá, že je „zcela nezbytné“ vyjasnit povahu jednotlivých druhů škody a vyloučit duplicitu takové podpory. „Disponujeme daty od České inspekce životního prostředí, která však obsahují vlastnickou, nikoli uživatelskou strukturu a uvádí i škody, které primárně souvisí s realizací dekontaminačních prací. Často nejde o škody, které je možné odškodnit podle pravidel EU pro státní pomoc v zemědělství,“ vysvětluje Bílý.

Rybářům podle Pernického vznikly jen druhotné škody spojené s odřeknutím pobytů v nedaleké rybářské chatě. „Podepsala se na tom davová psychóza. Rezervace rušili lidé, kteří běžně přijedou za rybářskou rekreací a kupují si také povolenky na lov. Takové náhrady škod půjde právně vymáhat těžko,“ dodává.

Viník se stále hledá

Náklady na likvidaci a sanaci havárie se mají pohybovat okolo půl miliardy korun. Účty nyní řeší Správa železnic. „Vzniklé škody bude možné uplatňovat na viníkovi, až bude určen,“ doplňuje Gavenda.

Příčiny a možného viníka dál řeší policisté i Drážní inspekce. Jak Seznam Zprávy popsaly, podezření směřují do kabiny strojvůdců, kde byli v době havárie dva lidé. „Nadále platí, že byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestných činů obecné ohrožení z nedbalosti a poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti,“ říká krajská policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Nicméně policie zatím nikoho neobvinila, klíčové budou závěry soudních znalců. „Stěžejní znalecké posudky ve věci a zprávy příslušných institucí jsou ve stadiu zpracovávání,“ konstatuje pro Seznam Zprávy okresní státní zástupkyně Jana Staňková. Podle ní zatím chybí i příslušný posudek z oboru železniční dopravy, takže nelze jednoznačně vyloučit ani technickou závadu na vlakové soupravě.

Celkové škody okolo 400 milionů?

Únorová havárie benzenového vlaku zatím nemá oficiálního viníka. Náklady spojené s likvidací havárie tak ze speciálního účtu platí Správa železnic (SŽ). V první fázi musela zprovoznit dvě koleje v přímém směru, což obnášelo na přibližně třísetmetrovém úseku odtěžení kontaminované zeminy, položení nového železničního spodku a svršku, instalaci provizorních stožárů trakčního vedení a trolejí a obnovení zabezpečovacího zařízení trati. „První etapa vyšla na 23 milionů korun,“ popsal mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Na podzim počítají s náklady okolo 90 milionů korun, jimiž zaplatí výměnu výhybek.

V Hustopečích mezitím pomalu projíždí stanicí dlouhý cisternový vlak. Místním hlavně probleskne hlavou, aby už podobnou havárii nikdy prožívat nemuseli. „Ano, jsou tu škody na životním prostředí a majetku. Ale když si vezmu půl roku zpátky, domníval jsem se, že následky budou daleko horší,“ přemítá místostarosta Vahala.

Doporučované