Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nemohou si vzít úvěr nebo se pojistit. Případně se jim vše prodraží. A to i když se z rakoviny vyléčili už před lety. Ministerstvo financí teď ale v novele zákona o spotřebitelském úvěru navrhuje, aby bývalí onkologičtí pacienti nebyli znevýhodněni navždy.
Po 15 letech se na ně pojišťovna musí dívat stejně jako na ostatní klienty. Je to úplně poprvé, kdy se podobné právo pro pacienty dostává do české legislativy, a to jako součást přebírané evropské směrnice.
Jenže s tím souvisí řada „ale“.
Dosud nikdo nejde na hranici 15 let
Už dnes část pojišťoven dobrovolně stanovuje toto takzvané „právo být zapomenut“ u části onkologických diagnóz na kratší dobu, a to v rámci jednotného standardu České asociace pojišťoven, který datově podložil státní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Takže se třeba k hypotékám dostanou vyléčení pacienti dříve než v minulosti.
Například Allianz pojišťovna tak má u nádoru prsu v prvním stadiu lhůtu nastavenou na pět let, Česká podnikatelská pojišťovna na deset let. Žádná zapojená instituce pak nejde výše, a to ani u jiných jmenovaných diagnóz v jakémkoli stadiu, jako je například zhoubný nádor hrtanu, vaječníků nebo štítné žlázy.
„Patnáct let je už z logiky věci strašně dlouhá doba. Vezměte si, že onemocníte třeba v 35 letech, budete se dva nebo tři roky léčit a přičtete k tomu 15 let,“ počítá Michaela Tůmová, místopředsedkyně výboru organizace Hlas onkologických pacientů, že na žádnou velkou půjčku, jako je třeba hypotéka, už takový člověk asi příliš myslet nebude.
Důležité je navíc dodat, že na rozdíl od dobrovolného standardu České asociace pojišťoven se nový návrh Ministerstva financí právě na hypotéky nevztahuje, pokrývá pouze oblast spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení, jakou jsou třeba půjčky na vybavení domácnosti nebo automobil.
Nestačilo by sedm let?
„Navrhovaná maximální lhůta 15 let pro uplatnění práva být zapomenut je z pohledu onkologických pacientů nepřijatelná a zcela neodpovídá současným poznatkům ani praxi v některých evropských zemích,“ nesouhlasí s návrhem předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
Podle pacientských organizací by lhůta měla být daleko kratší, než navrhuje Ministerstvo financí.
„O této problematice jsme po dobu dvou let vedli intenzivní jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví i komerčních pojišťoven. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, s nimiž pracovala i odborná pracovní skupina, jednoznačně vyplývá, že sedm let je prokazatelně dostatečná doba,“ dodává Hejzák.
V některých evropských zemích platí už dnes daleko nižší hranice, například ve Francii se právo být zapomenut u onkologických pacientů uplatňuje po pěti letech od ukončení léčby.
„Ministerstvo financí navrhlo stanovení doby, po kterou pojišťovny nesmějí přihlížet k prodělanému onkologickému onemocnění klienta, který si sjednává pojištění ke spotřebitelskému úvěru, v délce 15 let, tedy v souladu se zněním směrnice CCD 2,“ říká k tomu mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová.
Zároveň to ale znamená, že Česko přebírá naprosto maximální 15letou hranici, kterou vůbec směrnice povoluje.
Část pojišťoven bude mírnější
Ministerstvo financí ale předpokládá, že bude nadále uplatňován samoregulační standard pojišťoven, který u konkrétních diagnóz stanoví adekvátní a zpravidla kratší dobu, po které bude uplatňováno právo být zapomenut.
To potvrzuje na dotaz Seznam Zpráv i Česká asociace pojišťoven (ČAP), která za zmiňovaným standardem stojí.
„Asociace v tuto chvíli neplánuje revidovat standard, který je založen na rizikovém přístupu a je podložen detailními analýzami ÚZIS. Zákonem navrženou lhůtu bereme pouze jako horní hranici, na které je se státem dohoda vzhledem k existenci standardu,“ říká mluvčí ČAP Tomáš Pavlík.
„Za tento samoregulační mechanismus jsme nesmírně vděční a patří za to České asociaci pojišťoven dík,“ chválí Michaela Tůmová z Hlasu onkologických pacientů vstřícnost na straně pojišťoven.
Nechápeme, říkají kritici
Na fungující samoregulační mechanismus se odkazuje také Ministerstvo zdravotnictví. V tom panuje mezi pacientskými organizacemi a resortem shoda. Už ale ne v přístupu Ministerstva zdravotnictví k novele zákona o spotřebitelském úvěru.
„Nechápeme, proč Ministerstvo zdravotnictví nevzneslo v rámci připomínkového řízení k návrhu žádnou námitku a fakticky tak podpořilo návrh, který zohledňuje zájmy komerčních pojišťoven namísto zájmů pacientů,“ říká předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
Vadí mu, že Ministerstvo zdravotnictví nerozporovalo jak délku stanovené lhůty práva být zapomenut, tak fakt, že se úprava nevztahuje na hypotéky a s nimi spojené produkty, jako je životní pojištění. Právě přístup k nim je pro pacienty největším problémem.
Ministerstvo zdravotnictví se ale odkazuje na dohodu, která se podle úřadu měla dojednat už dříve v rámci diskuzí o samoregulačním standardu pojišťoven mezi úřady, pacientskými organizacemi a finančními institucemi.
„Vzhledem k stále platné dohodě, že nebudeme navrhovat legislativní změny, ale jsme spokojeni s efektivní samoregulací pojišťoven v dané oblasti, jsme přistoupili i k připomínkovému řízení k novele zákona o spotřebitelském úvěru, kdy jsme žádnou připomínku neuplatnili,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Novela zákona Ministerstva financí je zatím v přípravě. Úřad dokončuje vypořádání připomínkového řízení. Během června by se měl návrh dostat na Úřad vlády pro projednání v Legislativní radě vlády.
„Budeme oslovovat politické představitele s cílem prosadit zkrácení této nepřiměřené lhůty ve prospěch pacientů,“ říká na závěr za pacientské organizace Hejzák.
