Článek
Kvůli únorové benzenové havárii u Hustopečí nad Bečvou vláda v Olomouckém kraji opakovaně prodlužuje stav nebezpečí. Nyní potrvá do 24. září. „Nepočítáme, že bychom jej dál prodlužovali,“ říká šéf České inspekce životního prostředí Petr Bejček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Vlak s více než tisíci tunami toxického benzenu havaroval přesně před šesti měsíci. Většina cisteren okamžitě vzplanula. Stovky tun těkavého benzenu unikly do okolí. Pracovníci inspekce se stovkami hasičů a členy dalších záchranných složek od počátku likvidovali největší havárii svého druhu na světě. „Došlo k malému zázraku. Při šíření znečištění jsme pracovali s různými scénáři. Nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet,“ dodává ředitel.
V místě pokračují sanační práce. Mimo kovových ochranných stěn, které v podloží brání rozlivu chemikálie do okolí, zůstává několik tun benzenu v podloží lesnatého výběžku u jezera. Odtekl tam ještě před dostavěním bariér. Aktivní uhlí a další činidla mají i tuto část pročistit v dalších týdnech. Podle Bejčka ani tam chemikálie nehrozí uvolněním, nicméně kvůli tomu přetrvával stav nebezpečí.
Zasahující na místě pracují už půl roku. V jaké fázi teď jsou?
Každý den teď na místě pracuje sedm až třináct pracovníků sanační společnosti, šest hasičů z Olomouckého kraje a tři drážní hasiči. Lokalitu monitorují také v noci. Plně tam pracují velké filtry s aktivním uhlím, které umožňují čištění kontaminované podzemní vody ve velkém objemu. Dále tam monitorují přilehlou vodní nádrž číslo 6 - štěrkovnu. Podle analýz jsou hodnoty benzenu na jednotlivých odběrových místech pod mezí stanovitelnosti, vyjma břehové linie, kde se ale hodnoty pohybují hluboko pod zákonným limitem 50 mikrogramů na litr.
Se specializovanou firmou jste si stanovili projekt sanace. Jde tedy podle plánu?
Na hladině podzemních vod se se přestala objevovat fáze benzenu. Vyskytuje se velmi sporadicky. Tenhle vývoj jsme čekali o několik měsíců později. Dá se to označit za pozitivní zprávu. Podle prvních odhadů to znamená, že by se sanace mohla zlevnit a zkrátit.
Původně se mluvilo o částce jedné miliardy korun nutné na likvidaci a sanaci následků. Správa železnic náklady i s podzimním výhledem nejprve vyčíslila okolo 400 milionů korun, poté odhad snížila zhruba na 250. Takže i podle vašich informací bude výsledná částka nižší?
Pokud nenarazíme na volné fáze benzenu a skrytá ložiska - což vypadá nepravděpodobně - tak by finální sanace mohla o hodně zlevnit. Může se vejít do sto až dvě stě milionů korun, co se týká dalších nákladů.
Máte i zpřesněný odhad, kdy by čištění celé lokality mohlo skončit?
Správa železnic by aktuálně měla zadávat druhou fázi sanačního projektu, která řeší i další termíny. Čištění s pomocí filtrů by podle hrubého odhadu mohlo trvat ještě dalších šest měsíců. Jak skončí tohle odfiltrování, lokalita ale ještě dočištěná nebude. Nebude už ale hrozit nějaký únik chemikálie a mohla by se tam umístit biodegradační činidla (urychlují rozklad chemikálie - pozn. red.) nebo odvětrávání, díky němuž se měření dostanou na limity v souladu s předpisy.
Co dál s pozemky
Na termíny se ptám i proto, že si někteří vlastníci a uživatelé dotčených pozemků stěžují na nedostatek informací a netuší, kdy a jestli vůbec v místech poblíž havárie budou dál hospodařit. Jak to vidíte?
Otázku kompenzací má v gesci Ministerstvo zemědělství. Nicméně je v plánu schůzka mezi ministry zemědělství a životního prostředí, na které by se měli domluvit. Ve hře je více variant. Optimálně pokud by se státu dané pozemky podařilo vykoupit. Stát by totiž mohl finální fázi sanace udělat levněji. Třeba by tam mohly zůstat ochranné Larsenovy stěny (zabraňují úniku podzemních vod do okolí - pozn. red.).
Narážíme i na to - když to parafrázuji - že se podle Ministerstva zemědělství některé hlášené škody nemohou vejít do jejich podpůrných a dotačních programů, takže naznačujete, že se jednotlivé resorty ještě musejí sladit?
Z resortu životního prostředí tuhle otázku rozhodnout nemůžu zodpovědět. Musí se určit, jaká škoda se bude nahrazovat. Ale jak jsem říkal, je tady víc variant. Pozemek se může vrátit vlastníkům v původním stavu. Další možnost je výkup. Jsou také ve hře náhrady za ušlý zisk, když dotyčný nemůže na poli něco pěstovat. Nicméně to je ještě budoucnost. Varianty se musejí ještě propočítat s odborníky. Věřím, že se v nejbližších týdnech nebo měsících rozhodne.
Škody spojené s odstraňováním ekologické havárie platí Správa železnic. Ministr životního prostředí Petr Hladík si v dubnu postěžoval, že inspekce nemá zákonný nástroj, aby mohla zaplatit sanace podobných nehod a pak je od původců vymáhat. Jaký je to pro vás problém v praxi?
Z našeho pohledu má v tomto případě přednost drážní zákon před vodním zákonem, protože tuto otázku řeší Správa železnic. Inspekce nedisponuje takovým rozpočtem jako Správa železnic. Pokud by se měla nějaká sanace dít v resortu životního prostředí, bude to obtížné. Na takovou škodu mimořádného rozsahu není inspekce rozpočtově vybavená. Muselo by se to rozhodnout na vládní úrovni.
Podobné otázky měla podle ministra Hladíka řešit novela zákona o ekologické újmě. Předpokládám, že už ji tato Sněmovna neprojedná.
Návrh počítal, že by inspekce mohla tyto situace sanovat z finančního prostředků Státního fondu životního prostředí, což nyní legislativa neumožňuje. Novela mohla pomoci, naději na projednání teď vidím jako velmi nízkou, i když to není úplně vyloučené.
Když lidé před půl rokem viděli vybuchující cisterny, hrozila obří ekologická katastrofa. Jak to vidíte s odstupem půl roku, jde říct, že to v uvozovkách nedopadlo tak fatálně?
Došlo k malému zázraku. Při šíření znečištění jsme pracovali s různými scénáři. Nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet. Měli jsme pravděpodobné černé scénáře, že dojde k otrávení ryb v celém přilehlém jezeře. Díkybohu k nehodě nedošlo v obydlené oblasti, ale stala se v nejhorších podmínkách z hlediska životního prostředí. Na propustném podloží, kterým se benzen rychle šířil.
Že teď všechny testy vycházejí negativně, považuji za obrovský úspěch všech zasahujících složek i také možná i za štěstí. Třeba že dříve nepřišly srážky, které by benzen více přenesly do okolí. Bojovali jsme o každou minutu.
Jaké zkušenosti si z takové obří havárie odnáší inspekce i vy osobně?
Odnášíme si obrovské zkušenosti, jak se benzen chová ve volném podloží, ohledně mobilizace a spolupráce složek, řešení velké krizové situace. Všichni jsme se stmelili. Ale rozhodně bych si pro příště takovou zkušenost odpustil.
