Článek
Kvůli toxinu cereulidu stahovali výrobci po celém světě z trhu tisíce šarží kojeneckého mléka pro nejmenší děti. Zjistili, že kontaminovaná byla kyselina arachidonová (ARA), která se přidává do mléka pro správný rozvoj mozku kojenců. Zpětným testováním zjistili, že toxin byl v ARA oleji už od října 2024.
Zda a jak moc byla mléka zasažená, úřady a výrobce nezveřejnili. Stát stahovaná mléka netestoval. Prý proto, že už byla prohlášená za nebezpečná a pro spotřebitele i ochranu veřejného zdraví by to nemělo význam. Testovala se pouze mléka, která zůstala na trhu.
Seznam Zprávy se proto rozhodly nechat otestovat čtyři vzorky ze dvou šarží výživy od dvou rodin, které popisovaly zdravotní problémy po konzumaci stejného kojeneckého mléka, určeného navíc pro zvláštní lékařské účely.
Belgická federální laboratoř Sciensano potvrdila toxin cereulid ve všech vzorcích. Ve třech z nich byly hodnoty tak vysoké, že devítinásobně překročily současná bezpečnostní doporučení pro kojence.
Co vlastně pily české děti po dobu několika měsíců, co byly stahované šarže na trhu? Odpověď na tuto otázku už možná veřejnost nedostane. „To už nezjistíte, protože výrobky už jsou prodané,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu zemědělství.
Naměřené hodnoty toxinu v kojeneckém mléce, které nechala otestovat redakce Seznam Zpráv, přitom označuje za „alarmující“.
Zeptám se tak, jak by se vás možná zeptali rodiče: Co jste udělali pro to, abyste zjistili, jak moc bylo kontaminované mléko, které se na trhu prodávalo rok, když zastupujete dozorový orgán?
Ten, kdo je zodpovědný za bezpečnost potravin, je výrobce, distributor a prodejce. Až pak je to dozor. Dozor nemůže odebírat vzorky ze všeho, co přichází na trh. A ty výrobky určitě neležely nikde ve skladu rok.
Ne ve skladu, ony výrobky byly na trhu.
Já nepředpokládám, že ten výrobek má takovou trvanlivost.
Popsali jsme příběh rodiny, jejíž nemocné dítě vypilo 40 plechovek ze stahovaných šarží. Osmnáct z nich bylo z šarže, kde laboratoř naměřila vysoké hodnoty toxinu. Vy byste nechtěla vědět, co pilo vaše dítě?
Pokud bych věděla, že od chvíle, kdy se na problém přišlo, byly výrobky staženy z trhu a zlikvidovány, tak bych tomu systému důvěřovala, protože ho velmi dobře znám. Mě osobně by to asi nevyděsilo. Samozřejmě velmi rozumím rodinám. Nikdo z nás jejich situaci nezlehčoval. Nemůžete nám ale podsouvat odpovědnost za to, že se kontaminace v některé šarži objevila. Je samozřejmě nepříjemné, že někteří rodiče tyto šarže ještě měli doma. Dozor může konat až od chvíle, kdy se o problému dozví. A od prosince koná velmi intenzivně. Odebírají se vzorky, všechny šarže byly staženy z trhu a opakovaně jsme ověřili, že v obchodní síti už žádné nezůstaly.
Viděla jste laboratorní výsledky mléka, které jsme úřadům poskytli?
Viděla. Je to alarmující. Jde o velký nález.
Proč vlastně dodnes nevíme přesně, zda a jaké množství cereulidu pily české děti?
Víme. Máme odebrané vzorky. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala do dnešního dne 317 vzorků.
„To už stejně nezjistíte“
Já se ptám na mléka, která byla stažená.
Když se nějaký výrobek stahuje z trhu, tak se u něj primárně neodebírají vzorky, protože se likviduje. Pro úředně odebrané vzorky máme přesně nastavené mechanismy, jak vzorek odebrat, jak ho uchovat a na jak dlouho. Z naší strany jsme také okamžitě informovali spotřebitele na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Samozřejmě se může stát, že někdo měl mléko doma a děti ho vypily. To je situace, která není dobrá, ale může se stát. Ale není to chyba dozoru. A od té chvíle, kdy se o tom problému ví, tak to určitě není rok.
Státní veterinární správa potvrdila, že některé stahované šarže byly na trhu už od ledna 2025.
Výrobci problém identifikovali někdy na začátku prosince a není možné ověřovat něco, co bylo v prodeji možná od ledna 2025. Ti výrobci ani sami nevědí, jestli hodnoty cereulidu byly bezpečné, nebo nebyly.
Ze zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin vyplývá, že kontaminace ARA oleje, který se přidává do mléka pro rozvoj mozku kojenců, sahá až do roku 2024. Neměl by se stát v takovém případě snažit zjistit, co přesně se prodávalo na trhu?
Ale to už stejně nezjistíte, protože výrobky už jsou prodané. Situace není jednoduchá. Tohle je jedna z největších kauz za poslední dobu v oblasti bezpečnosti potravin, která se v Evropě udála. Kontaminace kojeneckých mlék je zcela výjimečná věc. Jakákoli kauza v bezpečnosti potravin má někde nějaký zdroj. Buď je to selhání lidského faktoru, nebo jde o problém ve výrobě, nebo v kontaminované surovině.
A vždy se musí dohledat zdroj a přijmout opatření, proč k tomu došlo. To nejsou situace obvyklé. Já netvrdím, že je to normální, ale spíš se musíme podívat, kde problém nastal. A vyřešit a nastavit například chybějící limit na cereulid, nastavit opatření na dovoz surovin. Samozřejmě, že by bylo ideální, kdyby suroviny pro výrobu kojeneckého mléka pocházely z Evropy, kde dochází ke kontrole evropských dozorových orgánů. A ne ze třetích zemí.
Bylo to riziko, že šlo o dodavatele z Číny?
V tomto případě se to jako riziko ukázalo a Evropská komise uvalila na čínskou surovinu daleko přísnější opatření. A myslím si, že výrobci už tu surovinu z Číny neodebírají, nebo ve valné většině ne.
Kdo nese odpovědnost?
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch říká, že na vině v celé aféře jsou výrobci. Co říká ministerstvo zemědělství?
Je to trochu složitější. Výrobci testovali mléka a vstupní surovinu (ARA olej) na mikroorganismus Bacillus cereus, který produkuje toxin cereulid. To, že vstupní surovina - kyselina arachidonová z Číny, obsahovala toxin a neobsahovala bakterii, je výjimečná situace, která není obvyklá. Nemyslím si tedy, že to je vina výrobců. Je to vina dodavatele z Číny, který má povinnost surovinu otestovat. A stejně jako všichni evropští výrobci, má dodržet evropskou legislativu.
Vědecké studie upozorňovaly na riziko cereulidu v kojenecké výživě už od roku 2006. Upozorňovaly také, že bakterie Bacillus cereus mohou být během výroby zničeny, jimi vytvořený toxin je však tepelně stabilní a může v hotovém výrobku přetrvávat. Nemyslíte, že výrobce měl surovinu zkontrolovat, když je zodpovědný za bezpečnost konečného výrobku?
Oni (výrobci) na to takhle přišli. Kdyby netestovali cereulid, tak by na to nepřišli.
A neměl výrobce zkontrolovat hotový výrobek na cereulid předtím, než šel na trh?
Ne, protože když pro něj nemáte stanovený limit, tak nemáte na základě čeho rozhodnout.
Ve Sněmovně jste říkala: Výrobci neměli příliš možností, jak by situaci odhalili dřív, protože cereulid neměl žádný limit. Opravdu potřebovali výrobci limit na množství toxinu v kojeneckém mléce? Asi nikdo nechce mít jed v dětské výživě, ne?
To určitě, takhle jsem to nemyslela. Beru to čistě prakticky. Výrobce testy provedl, jinak by cereulid nezjistil. Ale není to jejich legislativní povinnost, abychom si rozuměly.
Může se tím výrobce bránit?
Ve chvíli, kdy výrobci objevili, že mají problém, stáhli sedm tisíc šarží z celého světa. To je pro výrobce už opravdu velká akce. A stáhli mléka preventivně, aniž by měli jistotu, že jsou všechny šarže kontaminované. Neměli k dispozici hodnocení rizika, tedy jaká hodnota cereulidu je ještě bezpečná a jaká už není. Takže stáhli všechno.
„Hygiena měla odebrat vzorky mléka“
Na základě laboratorních protokolů, které redakce poskytla státu, má Česko první potvrzený případ onemocnění v souvislosti s touto kauzou. Co na to říkáte?
Já si myslím, že v tomto případě měla odebrat vzorky mléka Krajská hygienická stanice a měla je nechat vyšetřit. Protože Státní zemědělská potravinářská inspekce podle svojí legislativy nemůže odebírat vzorky, které přinesou spotřebitelé ke kontrole. Na druhou stranu Krajské hygienické stanice tuto pravomoc mají. Kdyby inspekce odebrala vzorky od rodičů, tak by takový vzorek stejně nebyl nijak průkazný, protože by to nebyl úřední vzorek a inspekce by nemohla na základě něj zahájit žádné správní řízení.
Co se tedy stane s laboratorním protokolem, který jsme státu předali?
V tomto případě nepůjde pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o kontrolní vzorek. Informace je vložena do RASFF (evropský výstražný systém pro potraviny). Výrobce v tomto případě ví, že mléko měl kontaminované. Z kontrolního pohledu se ale nestane nic.
Zamýšlíte se na ministerstvu zemědělství i nad touto skutečností? Že tu máme důkaz, že mléko pro nemocné děti obsahovalo toxin ve vysokých hodnotách, bylo na trhu několik měsíců a nic se nestane?
Výrobci, když zjistili, že ten problém mají, tak výrobky všechny stáhli ze sítě a všechny je zlikvidovali. Inspekce ověřila, že tyto výrobky skutečně stáhli z prodeje.
Informoval výrobce úřady skutečně neprodleně?
Ve Sněmovně jste řekla, že výrobce informoval úřady neprodleně. Přitom z dokumentů společnosti Nestlé vyplývá, že cereulid objevila ve vzorcích už na konci listopadu. SZPI nám ale potvrdila, že v prvním oznámení výrobce z 10. prosince 2025 se hovořilo pouze o bakterii Bacillus cereus. Považujete i přesto postup výrobce za neprodlený?
V systému RASFF byla už 14. prosince uvedena informace, že pravděpodobným problémem je cereulid a že výrobky budou stahovány. Nemám ale teď všechny podklady před sebou, takže to nemohu podrobněji komentovat. Každopádně výrobce má povinnost ve chvíli, kdy zjistí problém, začít výrobky stahovat a informovat dozorové orgány.
Na jednání Evropské komise 19. ledna 2026 společnost Nestlé uvedla, že jako nejpravděpodobnější zdroj kontaminace identifikovala ARA olej už 23. prosince. Podle odpovědi SZPI výrobce českým úřadům oznámil souvislost s kontaminovaným ARA olejem až začátkem ledna.
Co si myslíte, že výrobce udělal špatně? Teď mi to vysvětlete.
Vůbec to nechci hodnotit. Jen se snažím pochopit časovou osu.
Já to teď nechci komentovat, protože se nemůžu podívat do hlášení v systému RASFF. Mohu to ověřit.
„Snaha o rychlou komunikaci nesmí vést k poškozování výrobce“
Vy jste každopádně dostali informaci e-mailem od výrobce už 2. a 5. ledna, máme ty e-maily k dispozici. Informace na vašich stránkách o stahování výrobků se objevila až 9. ledna. Proč tak pozdě?
My jsme informovali 19. prosince 2025 na webu bezpečnosti potravin, pak 7. ledna 2026 bylo oznámení o stažení výrobků kojenecké výživy.
Pan ministr zemědělství Marian Šebestyán to vysvětloval v písemné interpelaci tím, že snaha o rychlou komunikaci nesmí vést k poškozování podnikatelských subjektů.
Ano, to je formulace, kterou jsme mu tam napsali my. V každém případě, při hlášení do systému rychlého varování RASFF musí dozor, tedy Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ověřit, zda je informace relevantní. A nemůže zveřejnit informaci okamžitě, jak ji do toho systému obdrží. Musí ověřit, jestli jsou výrobky na trhu, musí odebrat vzorky a musí začít konat podle svých kompetencí. A někdy se stává, že ověří, že ten výrobek třeba vůbec na trhu není.
Ale inspekce měla informaci přímo od Nestlé. Proč veřejnost nebyla varována okamžitě?
Nemohu nyní tyto informace ověřit. Říkám, že ve chvíli, kdy obdržíme informaci do RASFF, tak ji nezveřejňujeme. V případě, že to riziko není známé a nedokážeme ho hned ověřit, tak se nemůže informace zveřejnit do té chvíle, dokud to Státní zemědělská a potravinářská inspekce neověří. Nemám k dispozici komunikaci z 2. ledna. Ale my nejsme zodpovědný orgán, který má komunikovat s rodiči nebo s lékaři nebo s pediatry. Informaci zveřejňujeme na webu SZPI, zveřejňujeme ji na webu Bezpečnosti potravin, což je normální komunikační kanál ministerstva zemědělství.
Jaká je nejvyšší hodnota naměřeného toxinu v mléce, kterou jste viděla v systému RASFF, v té neveřejné části?
Informace o laboratorních nálezech jsou uvedeny v neveřejné části systému RASFF a jsou určeny výhradně pro příslušné dozorové orgány. SZPI ani národní kontaktní místo systému RASFF proto nejsou oprávněny zveřejňovat konkrétní laboratorní výsledky sdílené jinými členskými státy. Můžeme sdělit, že výsledek laboratorní analýzy zajištěné redakcí Seznam Zprávy není nejvyšší naměřenou hodnotou.
„Nic, co bychom museli zásadně změnit“
Co jste se vlastně z této kauzy naučili a co by se mělo podle vás změnit?
Vidíme tu opatření, která byla nastavená: opatření na dovoz té suroviny ze třetích zemí, nastavení limitu hodnocení rizika, které udělal Evropský úřad pro bezpečnost potravin, i další opatření, která komise přijímá na to, jak tuto citlivou komoditu sledovat.
Velmi pozitivně hodnotím, že SZPI velmi rychle stáhla výrobky z trhu a ověřila, že nejsou v prodeji. Samozřejmě je to i pro nás poučení a tuto kauzu jsme zařadili na jednání koordinační skupiny pro bezpečnost potravin, což je poradní orgán pana ministra. Měli jsme jednání v polovině června, kde jsme tam i tuto situaci vyhodnotili společně s kolegy ze zdravotnictví a připravujeme společné memorandum na rychlejší výměnu informací. I když jsme spolu v kontaktu pravidelně a já nevidím nic, co bychom museli zásadně změnit.
Všimli jste si na začátku aféry, že zatímco jste vydávali na svých stránkách varování na šarže mléka, ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienička žádné varování nevydali?
Všimli. Ale my jsme veřejnost informovali okamžitě a informace byly na našich stránkách dostupné. Nemohu komentovat, jak u nich interně probíhala komunikace, veřejnost informovali až 30. ledna. O stahovaných šaržích ale byly informace u nás dostupné.
Když redakce nechala otestovat stahované mléko, nesuplovala podle vás roli státu?
V tomto případě asi ano. My ale nemáme kompetenci ani žádný náš dozorový orgán na odebírání vzorků od spotřebitelů. A pokud vím, tak na ministerstvu zdravotnictví probíhá nějaká debata o reorganizaci krajských hygienických stanic. Takže předpokládám, že kolegové se tím budou asi zabývat.
A co by se tedy mělo změnit, aby rodiny nemusely příště obesílat ministra, hlavní hygieničku, prosit inspekci o testy?
Myslím si, že by se mohl více propagovat systém Nutrivigilance, kam mohou rodiče hlásit problémy po požití potravin. To je platforma, kterou vede Státní zdravotní ústav a je podle mě k tomu určená.
Chystáte nějaké legislativní změny?
My jsme neidentifikovali za náš resort žádnou legislativní změnu, kterou bychom chtěli udělat. Máme tu platnou evropskou legislativu, systém rychlého varování, obecné potravinové právo. Nevidíme tam žádný problém.
