Článek
Do dálky vyčnívající panelový věžák v pražském Braníku má sloužit pod hlavičkou domu s pečovatelskou službou jako útočiště pro obyvatele Prahy 4, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nebo stáří už nezvládají žít sami a potřebují pomoc s péčí. Celkově je zde 165 bytů v jedenácti nadzemních patrech.
Skutečný stav a nepořádek uvnitř domu ovšem šokoval zastupitele městské části Lukáše Kaisera Zicha (STAN) natolik, že mluví o „životě na skládce“.
Odlámané zvonky. Nafoukaný nepořádek ve vstupní hale. Na dveřích, které oddělují využívané výtahy od chodby s jednotlivými byty, si lze přečíst vzkazy jako „Umři díky!“ nebo rovnou „Chcípněte“ a další vulgární výrazy.
V patře, kde mají svou kancelář i pečovatelé a sociální pracovnice, je znatelná vrstva prachu, stejně jako v dalších podlažích, na schodech lze najít upadlou a už částečně shnilou dýni, nebo odložené kalhoty. Při průchodu domem návštěvník objeví i chybějící osvětlení a úklid na společných balkonech v mezipatrech působí úplně, jako kdyby ho někdo vzdal.
Na jednotlivých balkonech lze najít odložený nábytek, odpady, ale i odpudivě potřísněná křesílka.
Projděte si snímky z domova s pečovatelskou službou:
V domě působí Ústav sociálních služeb v Praze 4. Ředitelka Ústavu se od stavu v budově distancovala.
„Mohu pouze potvrdit, že zajišťujeme v domě terénní pečovatelskou službu, zatímco úklid společných prostor pravidelně provádí správce objektu,“ uvedla pro Seznam Zprávy písemně ředitelka Linda Obrtelová. Dodala, že další vyjádření dá Městská část Praha 4 prostřednictvím tiskového mluvčího.
Mluvčí Prahy 4 Aleš Berný pak úklid označil za „bezproblémový“.
Sem bych babičku dát nechtěl, říká zastupitel
Zastupitel Lukáš Kaiser Zicha (STAN) se o stavu domu, který ho podle jeho slov „dostal do kolen“ dozvěděl vlastně náhodou. Během léta se zdejších nájemníků před domem ptal, jestli chtějí něco zlepšit a jak se jim v domově líbí.
„Jedna z obyvatelek domu mi odpověděla, že se nemůže koupat, protože nevleze do vany a ani nevyleze a že by chtěla výměnu za sprchový kout. Tato situace mě dostala do domu s pečovatelskou službou a uviděl jsem ten stav,“ popisuje.
Ani po jeho žádosti, aby správcovská firma - společnost 4-Majetková zcela vlastněná Městskou částí Praha 4 – dům uklidila, se podle jeho slov nic nestalo.
„Může se stát i pochybení, ale tohle je velký nedostatek systému. Ten stav tady je strašně smutný. Když odsud odcházím, tak je mi smutno, babičku bych sem dát nechtěl. I když jsem opoziční zastupitel, tak přijímám určitou spoluzodpovědnost. Tento dům je ostudou,“ konstatuje Lukáš Kaiser Zicha.

Lukáš Kaiser Zicha, opoziční zastupitel na Praze 4 za STAN, který na problém v domu narazil, když se v létě ptal náhodných lidí, jak se jim žije. Teď upozorňuje třeba i na rozpadlé lavičky u domu.
„Bojíme se mluvit. Nájem máme na rok“
Reportér Seznam Zpráv dům navštívil jako doprovod zastupitele. Měl možnost napřímo nahlédnout do jednoho z bytů, ve kterém žije osamocená prakticky nepohyblivá seniorka.
Byt je zanesený nepořádkem, mezi kterým se prakticky nedá procházet, silně zapáchá a je plný hmyzu, který se po otevření dveří okamžitě začal šířit i do společenských prostor chodby. Žena spí na obnažené molitanové matraci bez povlečení. Při komunikaci působí nejistě a zmateně.
Mimochodem, problém se šířením nebezpečného hmyzu řešila už i Komise pro domy s pečovatelskou službou při Radě Městské části Praha 4 na svém posledním říjnovém zasedání.
„Bylo zmíněno, že existují i dobrovolníci, kteří by mohli pomoci s úklidem, ale nemám zpětnou vazbu, jak to dopadlo. Primárně řešíme umisťování lidí,“ vysvětluje předseda komise Ondřej Růžička, současně i zastupitel Prahy 4 opět za STAN a mluví o tom, že se bude muset do domu sám zajít podívat, v jakém je stavu a jak je uklizeno. „A říkal jsem si, že bych udělal i dotazník mezi lidmi, jak jsou spokojení s úklidy,“ dodává Ondřej Růžička.
V tom může být ale problém. Jak reportérovi vysvětlila jedna z obyvatelek, nájemníci mají obavy se ozvat.
„Bojíme se něco říct. Prodlužují nájem o rok. Bojím se, že když si budu stěžovat, tak mi ho neprodlouží,“ utrousila jedna z obyvatelek a dodala, že pokud by o bydlení přišla, nemá kam jít.
„Aspoň to vidíte, jaké jsou tady podmínky,“ konstatovala na adresu úklidů.
Víme to, ale nic s tím neuděláme
Reportér se zúčastnil i situace, kdy se u osamocené seniorky žijící v zaneseném bytě zastavovaly pečovatelky, které v domě fungují.
„Paní musí sama o sobě chtít, přijít… (pečovatelka nahlíží do bytu), začala bych deratizátorem,“ říká v jeden moment a vysvětluje, že ze své pozice nesmí vůči obyvatelům vystupovat direktivně. „Nemůžu říct, že je to tady cítit, jdeme uklidit.“
„My to všecko víme, víme to, ale nic s tím neuděláme, pokud paní sama nezažádá. Nemůžeme ji nutit. Paní sama za námi nepřijde a my nemůžeme obíhat 170 bytů. Je to, jako bych šla ven a obíhala byty venku, je to to samé,“ vysvětluje v jednu chvíli podrážděně pečovatelka.
Vybrané podmínky pro přidělení bytu v Branické
- žadatel má místo trvalého pobytu má na území MČ P4 zpravidla po dobu nejméně dvou let;
- žadatel dovršil věku minimálně 60 let nebo je mladší, avšak pobírá invalidní důchod, nevyžadující celodenní intenzivní péči;
- žadatel je příjemcem příspěvku na péči, anebo dle potvrzení ošetřujícího lékaře jeho zdravotní stav se sníženou soběstačností vyžaduje při úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti trvalou pomoc jiné fyzické osoby a umístění v DPS je pro něj vhodné, přičemž doklad osvědčující některou z těchto skutečností je povinnou přílohou žádosti o nájem bytu v DPS;
Jde o první tři podmínky zveřejněné v rámci Přílohy č.1 k usnesení Rady městské části Praha 4 č. 2R-92/2014 ze dne 29. 1. 2014.
Takto situaci komentuje i mluvčí Prahy 4. „V bytech si pak za úklid odpovídají jednotliví nájemníci. Městská část Praha 4 nemůže zasahovat lidem do soukromí a nutit je nakládat s jejich majetkem v těchto bytech nad rámec smluvní povinnosti udržování pořádku. Porušování smluv je řešeno s každým nájemníkem maximálně citlivě a individuálně,“ říká Aleš Berný.
Redakce v obecné rovině popsala situaci Jitce Řeháčková, která působí jako garantka kvality sociálních služeb v Diakonii ČCE.
Zmiňuje, že i když se jedná o „Dům s pečovatelskou službou“ a pro laika to působí jako sociální služba, ve skutečnosti to tak není. „Technicky vzato jsou lidé vůči zřizovateli domu ve vztahu nájemník nájemce a mají jenom povinnosti vyplývající z občanského zákoníku,“ vysvětluje Řeháčková.
„Současně ale pokud vidím, že člověk v důsledku stáří nebo onemocnění přestává zvládat věci a situace pro něj začíná být ohrožující, například se nezvládne postarat o základní hygienu, není schopen se zbavit hmyzu, tak to zase není tak, že by nebyl prostor situaci řešit,“ líčí, že v takové situaci se mohou zejména sociální pracovnicí snažit lidem domlouvat i prostřednictvím neformálních vztahů.
„A v extrémním případě lze upozornit městský úřad, který dá podnět na omezení svéprávnosti, když ten člověk to opravdu nezvládá,“ připomíná nejzazší možnost.




















