Ministerstvo chce limit vajíček pro umělé oplodnění

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aby nedocházelo ke zneužívání darování vajíček, rozhodlo se Ministerstvo zdravotnictví, že upraví základní parametry. Zaprvé se měla sjednotit finanční kompenzace za výdaje spojené s darováním.

Dnes se částka centrum od centra pohybuje podle údajů ministerstva mezi 25 tisíci a 37 tisíci korunami pro dárkyni. Podle novely zákona o specifických zdravotních službách se náhrada měla sjednotit na 28 tisících korunách, aby nedocházelo ke konkurenci mezi jednotlivými centry asistované reprodukce.

Stejně tak se měl omezit maximální počet odběrů na šest. A to mimo jiné kvůli možnému riziku neúmyslného pokrevního příbuzenství, tedy v případě, kdy jsou vajíčka od jedné dárkyně využita pro léčbu dvou a více nepříbuzných rodin.

Ani jedna z těchto variant ale v nejbližší době platit nezačne. Vláda sice novelu schválila, k jejímu projednání v Poslanecké sněmovně ale nedošlo ani v prvním čtení.

„Vzhledem k tomu, že ke zvažované legislativní úpravě nedošlo, bude i nadále zachován současný stav,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Tím pádem vyjednaná změna, která nevypadala, že by mohla být kontroverzní, padá kvůli zablokované Sněmovně v posledních měsících pod stůl.

„Oddálí to rozumnou regulaci darování a zamezí to plnému užívání registru vyřazených dárkyň,“ varuje Štěpán Machač, předseda Výboru sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti a vedoucí lékař centra asistované reprodukce IVF Clinic.

S darováním vajíček, stejně jako například s darováním plazmy, o čemž Seznam Zprávy rovněž nedávno psaly, se pojí samozřejmě otázka motivace. Finanční náhrada hraje roli – jak velkou, zjišťuje dlouhodobě v anketě mezi svými dárkyněmi reprodukční klinika Unica.

Pro 70 procent z nich je hlavní motivací pomoc neplodným párům, ostatně vlastní dítě má 61 procent dárkyň. Finanční kompenzace je nejzásadnější pro 16 procent žen. Pokud by ale byla peněžní náhrada zrušena, 51 procent žen by si darování vajíček spíše nebo určitě rozmyslelo.

„Léčba darovanými vajíčky tvoří na naší klinice až 20 procent IVF cyklů (mimotělní oplodnění, pozn. red.). Bez ochoty dárkyň by tedy velká část párů neměla šanci na rodičovství,“ říká Tomáš Čepelák, primář pražské pobočky Unica.

Navíc ne všichni odborníci souhlasí, že by kvůli darování vajíček od jedné dárkyně do více rodin tak moc hrozilo neúmyslné pokrevní příbuzenství.

„Toto riziko je jednak velmi nepatrné vzhledem k velikosti populace, do které vajíčka směřují, zdaleka nejen Česko, ale i například Německo, Francie, Izrael a další země, zadruhé je už tak všeobecně u darovaných vajíček velmi malé, protože všechny dárkyně jsou geneticky vyšetřené,“ vysvětluje přední český odborník zabývající se diagnostikou a léčbou neplodnosti Karel Řežábek.

Česko je totiž oblíbeným cílem reprodukční turistiky. Dokonce tak, že předloni se poprvé stalo, že takzvaných cyklů s cílem otěhotnět absolvovalo v Česku více cizinek než místních žen. U Češek šlo o 18,7 tisíce cyklů, v případě cizinek skoro 22 tisíc.

Nejčastěji si pro darovaná vajíčka jezdí Němky, Francouzky, Italky a Maďarky. Česko je ze zahraničního pohledu zajímavé nejen vysokou kvalitu zdravotní péče za relativně nízkou cenu, ale také příznivě nastavenými zákony pro umělé oplodnění. Legislativa v některých evropských zemích totiž neumožňuje využít darované pohlavní buňky.

Spoustu informací z tuzemských statistik sice vyčteme, stejně nám jich ale dost chybí. Nevíme nejen, jak obvyklé je, že ženy chodí darovat vajíčka vícekrát, ale ani kolik jich celkem vlastně je. Z už jednou zmíněné ankety centra Unica vychází, že asi polovina z celkem 428 dotazovaných žen darovala vajíčka opakovaně.

Co ale lze říct, že se v průběhu let zájem o darování snižuje. Ještě v roce 2016 Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval 5 429 cyklů darování, předloni 4 559. To je právě jediný údaj, který máme.

„Trend klesajícího zájmu o darování vajíček vnímáme již několik let – není tedy možné jednoznačně připsat jeho příčinu jen loňským legislativním návrhům. Je však pravda, že jakékoli zpřísnění podmínek, včetně omezení počtu darování nebo výše kompenzace, může zájem potenciálních dárkyň dále ovlivnit,“ říká Helena Nohelová, ředitelka brněnské pobočky kliniky Unica.

Na druhou stranu Ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění návrhu na omezení darování vajíček argumentuje i tím, že vzácně může dojít u dárkyň i ke zdravotním komplikacím.

„Ministerstvo zdravotnictví je nadále přesvědčeno, že záměr omezit počet darování vajíček je správný. Lze předpokládat, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek by novelu zákona v příštím volebním období znovu předložil,“ dodává mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.