Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Darovat krevní plazmu je možné jednou za 14 dní. Dárce má pak nárok na placené volno a odpočet daně, nebo v případě soukromých plazmacenter náhradu 900 korun.
Někteří dárci ale chodili darovat kvůli nabídce finanční kompenzace častěji, než pravidla umožňovala. Neexistoval totiž jednotný registr, který by dokázal u dárce ukázat, že nedodržel minimální interval mezi odběry a daroval v jiném zařízení.
„Přiznávám, že jsem chodila častěji. Vždycky tak jednou za 8 až 10 dní. Střídala jsem dvě centra,“ říká Lenka, která takto dojížděla střídavě do Brna a Vyškova.
Jak ale říká, hlavní motivací pro ni nebyla odměna za dárcovství, ale dobrý pocit, že může pomoct. Takto v minulosti už například darovala i vajíčka, která zase mohou pomoci některému z neplodných párů.
Od června ale funguje registr, který už obcházení pravidel u darování plazmy neumožňuje, což potvrzuje také Lenka, že už dnes není možné intervaly u dárců zkracovat. Proto se Seznam Zprávy podívaly na to, jak systém funguje a jestli opravdu zabránil tomu, aby lidé chodili darovat častěji, než je možné.
„Vnímáme to jako další z kroků, které nám umožňují ještě více posílit již tak poměrně robustní systémy pro zajištění bezpečnosti darování plazmy, které chrání jak dárce, tak v konečném důsledku i příjemce léků z ní vyrobených, kterých je jen v EU na 350 000,“ říká Martin Hamšík, ředitel Sdružení pro plazmaferézu, které zastupuje soukromé provozovatele 65 odběrových zařízení.
Úbytek nevadí
O kolik ale poklesl počet dárců kvůli zavedení nového registru?
„Přesnou informaci v tuto chvíli nemáme k dispozici, protože registr funguje velice krátkou dobu, a navíc jeho spuštění přišlo na dobu letních prázdnin, kdy se četnost darování poměrně těžko predikuje a zároveň vyhodnocuje,“ dodává Hamšík.
Ministerstvo zdravotnictví s tímto dotazem přesměrovalo Seznam Zprávy na Ústav zdravotnických informací a statistiky, který registr spravuje. Odpověď ale redakce nedostala. Každopádně pokles odběrů nemusí Česko zase tak trápit.
„V České republice se odebírá zhruba trojnásobek množství plazmy, než je třeba k pokrytí potřeb léčiv z ní vyrobených. Do vysoké frekvence odběrů nás tedy nic netlačí,“ říká Petr Turek, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství a primář Transfuzního oddělení ve Fakultní Thomayerově nemocnici.
Jak popisuje, v nemocnicích se ročně odebere zhruba 250 až 300 tisíc litrů plazmy od neplacených dárců, což by podle něj zhruba stačilo k výrobě léků potřebných k léčbě českých pacientů. Násobně více se k tomu ještě odebere plazmy v komerčních zařízeních.
Zavedení registru tedy zabránilo tomu, aby část lidí chodila darovat častěji. Jejich plazma se tak do oběhu už nedostane, což je dobře z dlouhodobého hlediska jak pro konkrétní dárce, tak zdravotní systém. Nedodržování státem předepsaných intervalů má totiž dopad na zdraví pacientů i kvalitu odebrané plazmy.
„Spuštění registru proběhlo poměrně hladce a registr je v zásadě funkční, ale některé drobnosti bude ještě třeba doladit,“ dodává Turek.
Podle něj se například ne vždy podaří dárce správně identifikovat a v rámci systému ho ztotožnit.
