Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Úřad práce vyžaduje po žadatelích dokumenty, které podle zákona nemají rozhodovat o nároku na příspěvek na bydlení. Rozhodl tak Městský soud v Praze v rozsudku, který Seznam Zprávy prostudovaly.
Ve sporu se student vysoké školy Jakub Čech bránil proti zamítavému rozhodnutí úřadu práce, který mu nepřiznal příspěvek na bydlení, protože nedoložil potvrzení matky, že na něj neuplatňuje daňové zvýhodnění. Podle Městského soudu v Praze ale toto „není skutečností rozhodnou pro nárok na dávku v podobě příspěvku na bydlení“.
Rozhodnutí je ale zajímavé hned z několika důvodů. Zaprvé ukazuje, že úřad práce nepostupoval při vyžadování dokumentů podle zákona.
Zadruhé naznačuje, že na příspěvek na bydlení může mít nárok daleko širší skupina studentů vysokých škol. Tedy i ti, na které si rodiče stále uplatňují slevu na dani. Dosud se na ně úřady práce dívaly jako na členy rodné domácnosti, i když žijí většinu času v místě, kde studují.
„Doufám, že tento rozsudek povede ke změně přístupu úřadů a ulehčí situaci mnoha studentům, kteří si za současné bytové krize musí hradit vysoké náklady na bydlení. V situaci, kdy se stát a vysoké školy po revoluci vykašlaly na řešení kolejí, jejich rekonstrukci a výstavbu,“ říká Jakub Čech, který je také členem Akademického senátu Univerzity Karlovy a asistentem poslankyně Hany Naiclerové (STAN).
Že vysokoškolské koleje nejsou v mnoha případech v ideálním stavu a velká část studentů ani nemá šanci se na ně dostat, popisovaly Seznam Zprávy nedávno v textu níže.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
„Vzhledem k tomu, že kasační stížnost nemá odkladný účinek a rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí MPSV i Úřadu práce, bude se žádost o příspěvek na bydlení znovu projednávat a ve věci se nově rozhodne. Výsledek řízení v tuto chvíli nemůžeme předjímat,“ říká mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Nešlo by ale o změnu jen v tomto konkrétním případě, postup úřadů práce by se musel změnit i v případech ostatních žadatelů.
„Aby to však mělo patřičnou ‚závaznost‘, bude patrně potřeba vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jeho úkolem je mimo jiné i sjednocovat judikaturu, kterou pak musí i správní orgány respektovat,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.
Přichází ale superdávka
S žádostí o příspěvek na bydlení ale nepřímo souvisí také sleva na dani, kterou mohou obecně uplatňovat rodiče v případě studenta vysoké školy až do jeho 26 let. Je pak ale otázkou, jestli by bylo možné, aby žadatel pobíral zároveň příspěvek na bydlení a k tomu jeden z jeho rodičů uplatňoval i slevu na dani.
„Soud výslovně říká, že okolnost, že si matka žalobce (ne)uplatňuje předmětné daňové zvýhodnění, není skutečností rozhodnou pro nárok na dávku v podobě příspěvku na bydlení. Bere to tedy jako dvě oddělené věci. Na druhou stranu, je možné, že v jiném řízení bude zpochybněn nárok matky (nebo obecně jednoho z rodičů) takovou slevu uplatňovat, pokud by se prokázalo, že vlastně syn žije úplně samostatně,“ dodává Preuss.
Rozhodnutí soudu ale přichází v době, kdy se výrazným způsobem mění český dávkový systém. Namísto jednotlivých dávek se od října nejen příspěvek na bydlení, ale také přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení stanou součástí nově sloučené superdávky. Takže se žadatelé ocitnou v nové právní situaci, zatímco rozsudek řeší tu stávající.
„Tenhle judikát asi aplikovatelný nebude. Patrně ale bude možné požádat dle nových pravidel ze strany studentů s tím, že studentská domácnost je hospodařící domácností, která žádá o podporu,“ říká Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství neziskové organizace Člověk v tísni.
Z jeho pohledu je ale problematický i další potenciální důsledek. A to rozšíření okruhu žadatelů, se kterým původní zaměření příspěvku na bydlení nepočítalo.
„Hodně by záleželo na konkrétních pravidlech. Ale pokud by například mladí lidé z Prahy, kteří chtějí bydlet ve svém a pronajali by si za tím účelem byt, měli mít nárok na dávku, ačkoliv jsou stále součástí hospodařící domácnosti rodičů, protože jsou z jejich strany vyživováni, tak se nám celý systém může extrémně prodražit,“ dodává Hůle.
Zatímco ještě před pěti lety vyplatil stát ročně za příspěvek na bydlení sedm miliard korun, loni to bylo už 20 miliard. Mimochodem nedávno Nejvyšší správní soud pootevřel cestu také k tomu, aby osoby bydlící v domovech pro seniory mohly žádat o příspěvek na bydlení, ačkoliv takový postup Ministerstvo práce a sociálních věcí dříve neuznávalo.
Když se ale vrátíme ke studentům, leckdy nemají jinou šanci než jít do vlastního bydlení. O koleje mají zájem, ale ne na každé vysoké škole a v každém městě jsou kapacity dostatečné. K tomu je potřeba připočíst, že Česko patří v podpoře studentů k naprostému chvostu Evropy, jak na to poukázala v roce 2021 studie think tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd.
Nutno podotknout, že od té doby žádná výrazná změna nepřišla. Studenti jsou tak i nadále v zásadě odkázáni na podporu rodiny nebo vlastní výdělky, což ale ještě zesiluje nerovnosti v přístupu ve vzdělávání, které jsou v Česku už tak dnes extrémní.
