Hlavní obsah

Soud kritizuje vyšetřování Bečvy: Chybí důkazy, posudky jsou „zvláštní“

Foto: Profimedia.cz

Nad dva roky starou ekologickou katastrofou v řece Bečvě dál visí otazníky. Policii podle soudu chybí přímý důkaz k určení viníka.

Reklama

12. 5. 16:00

Seznam Zprávy získaly usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, v němž je vysvětleno, proč vrátil policii k došetření kauzu otrávené Bečvy.

Článek

Nemáte přímý důkaz, konkrétního viníka, ani jste řádně nepopsali, jak přesně mělo k otravě řeky Bečvy dojít. To jsou v kostce hlavní výtky soudců vůči vyšetřovatelům jedné z nejsledovanějších kauz posledních let. Justice také žádá nové znalecké posudky.

Redaktoři Seznam Zpráv získali usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, v němž soudkyně Ludmila Gerlová v 76 bodech na více než dvaceti stranách vysvětluje, proč případ vyšetřovatelům vrací do přípravného řízení.

Za nedostatečné považuje například dva znalecké posudky od Jiřího Klicpery a Jihočeské univerzity. Oba dokumenty podporují policejní verzi o tom, že jedovaté kyanidy vytekly do řeky potrubím z čistírny odpadních vod firmy Energoaqua. Obžalovaná společnost sídlí v továrním areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Jedy měly přitéct patnáctikilometrovým potrubím.

U její výpusti ve Valašském Meziříčí kriminalisté den po masivní otravě naměřili lehce nadlimitní množství kyanidu, po odečtení nejistoty měření 1,352 miligramu na litr. Limit je jeden miligram.

Jenže podle soudkyně posudky neřeší, zda mohl jedovatý odpad z rožnovského továrního areálu uniknout v takové koncentraci a množství, aby došlo k masivní otravě Bečvy. Důsledky havárie z 20. září 2020 otrávily nejméně 40 tun ryb.

Co všechno z obsáhlého usnesení vyplývá?

V den, kdy se havárie projevila, zasahující neodebrali u klíčových výpustí žádné vzorky. „Neexistuje tak žádný přímý důkaz, odkud do řeky přitekla voda, která byla příčinou masivní otravy ryb v řece,“ píše soudkyně.

Při otravě řeky nikdo ze zasahujících neměl přehled o výpustích do Bečvy. Policisté se jich dopátrávali postupně, v rozmezí mnoha dní. „Je zjevné, že řada výpustí byla policejním orgánem v průběhu vyšetřování vyloučena z podezření pouze proto, že jimi v době šetření… neprotékala voda nebo vzorky odebrané v době šetření nepřekračovaly limity znečištění povrchových vod,“ stojí také v usnesení. Kvůli nejasnému určení výpustí mohli vyšetřovatelé opomenout skutečné místo kontaminace řeky.

Podle soudu spis velmi široce popisuje dlouhodobé problémy v provozech obžalované čistírny Energoaqua, ale dostatečně se nezaměřil na okolnosti samotné havárie, konkrétní trestněprávní jednání, které ji mělo způsobit.

Jinými slovy policisté neurčili konkrétního viníka, který by – ať už úmyslně, či z nedbalosti – havárii zavinil. Podle soudu nestačí prokázat, že znečištěné vody unikly z areálu obžalované firmy, ale že konkrétní osoba „zaviněně naplnila svým jednáním skutkovou podstatu některého trestného činu, což vedlo k následku vymezenému obžalobou.“

Pochybné posudky

Soudkyně také zpochybnila způsob zadání znaleckých posudků, bylo prý „návodné“. Podle ní už kriminalisté zadali vypracovaní dokumentu s tím, že za havárií stojí firma Energoaqua. Posudky měly tuto verzi potvrdit.

Vsetínský soud také nepřesvědčil Klicperův pokus se svítivým barvivem z listopadu roku 2020. Znalec z listopadové akce dovodil, že se jedy s vodou smísily postupně a ryby začaly hynout až čtyři kilometry od kontaminace – u choryňského mostu.

Soudkyně namítla, že se experiment prováděl při téměř trojnásobném průtoku vody, než byl v den otravy. Chyběly prý také srovnávací pokusy od jiných výpustí. „Obdobné pokusy však nebyly provedeny u jiných výustí do řeky Bečvy nad místem prvního zjištěného úhynu ryb a je tak otázkou, zda by jimi nebylo zjištěno dosažení úplné mísící zóny ve stejném místě.“

Justice také považuje za „zvláštní“, že se znalecké posudky vůbec nezabývaly překročením limitů pro amonikiální dusík. Také tato látka se v době havárie v řece vyskytla nadlimitně. Překročení limitu u této látky v Energoaquě den po úniku ale nebylo zaznamenáno.

Amoniakální dusík přitom unikal i u jiných zdrojů, které kriminalisté na začátku vyloučili jako původce havárie. „To se týká například výusti do Černého potoka u kovošrotu Valašské Meziříčí, kde bylo u vzorku odebraného dne 23. září 2020 v čase 14:03 hodin zjištěno překročení povoleného limitu amoniakálního dusíku 0,23 mg/l (environmentální limit) velmi výrazným způsobem, když u tohoto vzorku bylo zjištěno 795,92 mg/l amoniakálního dusíku,“ píše se v usnesení.

Černý potok v těchto místech protéká také areálem valašskomeziříčské chemičky Deza. Firma, patřící skrze Agrofert do svěřenského fondu premiéra Babiše od začátku jakýkoli podíl na havárii odmítá.

Výše popsané skutečnosti podle justice svědčí o tom, že závadné látky mohly vytékat i ze zdrojů, které policisté předem vyloučili. „Dokonce i tytéž látky, které byly nalezeny při havárii v řece Bečvě,“ uvedla soudkyně.

Ze spisu také vyplývá, že se kyanidové jedy měly před únikem nacházet v reaktoru Si R3, v areálu Energoaquy. Znalci se však podle soudu nezabývali otázkou, jaké vody se tam skutečně v den havárie nacházely a jestli tam bylo dost kyanidů na způsobení tak masivní otravy řeky.

Soudkyně považuje za nejpodstatnější pořídit nový znalecký posudek, který přesně definuje množství i cestu otrávených vod do Bečvy. Žádá také posudek k přesnému určení peněžní částky na likvidaci následků ekologické katastrofy.

Protože se soudci obávali, že kdyby došlo k dodatečnému zajišťování důkazů během soudního jednání, trvalo by to moc dlouho, vrátili případ do přípravného řízení, kde mají policisté rychlejší možnosti.

Objasnění téměř dva roky staré havárie se tak znovu vzdálilo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované