Stát zaskočil počet cizinců, kteří zažádají o trvalý pobyt

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud chtějí cizinci ze třetích zemí v Česku požádat o trvalý pobyt, musí zvládnout zkoušku z češtiny. Ta se před dvěma lety ztížila, a tak Ministerstvo školství očekávalo, že žádostí spíše ubyde. Stal se ale pravý opak.

„Ve srovnání s předešlými lety je zájem o zkoušku téměř desetinásobný, což se logicky bohužel odrazilo také v čekacích lhůtách. Tak vysoký zájem totiž nebylo možné předpokládat, protože nelze předjímat, zda cizinec, který si podá žádost na Odbor azylové a migrační politiky MV, bude chtít v ČR zůstat, a pokud ano, zdali si za pobytový status zvolí právě trvalý pobyt či zde zůstane nadále na dlouhodobém pobytu,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Velký zájem o přezkoušení z češtiny je mimo jiné způsobený příchodem pracovníků z ciziny v rámci režimu pro vysoce kvalifikované zaměstnance. Ten byl vyhlášený před sedmi lety.

„Cizinci zde dosud pobývali na základně dlouhodobého pobytového oprávnění, nejčastěji na základě tzv. zaměstnanecké karty. Což většině z nich umožňuje po pěti letech zažádat si o trvalý pobyt,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva vnitra (MV) Hana Malá.

MV odhaduje, že letos požádá o trvalý pobyt až 30 tisíc lidí, to je o 28 procent více než loni. V roce 2022 zaznamenalo Ministerstvo vnitra 23 428 žádostí, ještě o rok dříve pak 24 113 žádostí.

„Prognóza ministerstva bere v potaz možné zvýšení počtu žádostí z důvodu velkého nárůstu pracovní migrace, tedy držitelů zaměstnaneckých karet, po roce 2015, zejména v roce 2018 a 2019,“ dodává Malá.

Ačkoliv tedy nárůst žádostí přímo nesouvisí s Ruskem rozpoutanou válkou na Ukrajině, částečně roli hrát může. Ještě před jejím vypuknutím totiž v Česku tvořili právě Ukrajinci nejčastěji zastoupenou národnostní skupinu se všemi typy povolením k pobytu.

A všichni cizinci, kteří přišli nejpozději v roce 2018, letos splní nebo už mohli splnit nutnou podmínku k získání trvalého pobytu, a to 5 let nepřetržitého přechodného pobytu v Česku. A vzhledem k situaci na Ukrajině mohou mít speciálně její obyvatelé větší motivaci v Česku trvale zůstat.

Složit zkoušku z češtiny není ale vůbec jednoduché. A to teď nemluvíme o nutnosti prokázat znalosti českého jazyka na úrovni A2. Problém je se vůbec na zkoušku přihlásit. Momentálně jsou termíny po celém Česku až do konce roku zcela plné.

„Jakmile vypíšeme termín, tak se velice rychle obsadí. Vedeme i seznam náhradníků. Podobně na tom jsou všechny školy, zájemci jsou ochotní jet na zkoušku klidně přes celou republiku,“ vysvětluje ředitelka liberecké obchodní akademie Regina Pfannenstielová.

Institucí, které zkoušky z češtiny pro cizince zabezpečují, je v Česku přes dvacet. Kromě krajských měst působí například v Písku, Břeclavi, Kolíně nebo Klatovech. Žádná naopak není v Pardubickém kraji nebo na Vysočině.

„Snažíme se nabídnout co nejvyšší kapacitu, ale zájemců je skutečně hodně,“ potvrzuje ředitel plzeňského Krajského centra vzdělávání a jazykové školy Lukáš Vlček.

I v tomto ohledu sehrálo roli napadení Ukrajiny ruskými vojsky. Učitelé, kteří normálně zkoušky pro cizince zajišťují, začali ještě nad rámec svých úvazků učit češtinu přicházející žáky z Ukrajiny. Ne všichni tak mají dost času zvládnout i organizaci zkoušek.

Ministerstvo školství proto nyní přichází alespoň s částečným uvolněním situace. Novelizací nařízení vlády chce přidat dva typy zkoušky, kterými mohou cizinci srovnatelně prokázat, že češtinu ovládají na dostatečné úrovni. Jde o aprobační zkoušku pro lékaře, zubaře a farmaceuty a zkoušku z češtiny pro státní občanství. Tahle zkouška je ještě o úroveň náročnější, žadatelé ji ale skládají dopředu s výhledem, že o statní občanství později požádají. Navíc se dají snadněji sehnat volné termíny.

„Dojde tak ke snížení administrativní zátěže všech zúčastněných a k úspoře finančních prostředků. Do ukrajinské komunity, které se tento problém nejvíce týká a která je oslabena válečným konfliktem, bude vyslán ze strany státní správy vstřícný signál,“ píše Ministerstvo školství v důvodové zprávě.

I kapacitu zkoušek z češtiny se ale Ministerstvo školství snaží rozšířit. Nedávno schválená novela zákona o pobytu cizinců umožnila nově i vysokým školám zkoušku uspořádat, pokud mají v programu výuku češtiny jako cizího jazyka. Zkoušet by podle ministerstva mohli začít už od letošního října.