Hlavní obsah

„Noví pacienti s novými poruchami.“ Systém dětské psychiatrie se hroutí

Foto: pixabay, Seznam Zprávy

Během pandemie přibylo mladistvých a dětských pacientů s depresemi i úzkostnými poruchami. Odborníci ale chybí.

Reklama

6. 4. 7:52

Péče o duševní zdraví dětí se v Česku dostala do alarmující krize, shodují se odborníci. V některých regionech je téměř nedostupná. Situace se přitom i s dozvuky pandemie neustále zhoršuje.

Článek

„Výrazným způsobem stoupla četnost sebevražedných myšlenek, až 70 procent pacientů hospitalizovaných na našich odděleních je má. O několik set procent také stoupl počet výjezdů záchranných služeb kvůli sebepoškozování a dalším problémům tohoto typu,“ vyjmenovává Michal Goetz, ředitel Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech.

Stejně situaci popisuje i pedopsychiatrička Jana Schmidtová. Pandemie a na ni navazující krize se podle jejích zkušeností do duševního zdraví dětí dramaticky otiskly.

„Došlo k rozvoji nových depresivních a úzkostných poruch, a to zejména u dětí, které dosud nebyly v psychiatrické péči,“ popsala pro Seznam Zprávy. Ona i její kolegové si kromě zmíněného všímají také nárůstu poruch příjmu potravy, ale i poruch a potíží způsobených sociálním odloučením a prohloubením problému fyzického a psychického domácího násilí.

Zoufalý stav duševního zdraví nejmladších pacientů ale v Česku naráží na vleklý problém, který se za poslední měsíce zvětšil do nezvladatelných rozměrů: dětských psychiatrů i psychologů je nedostatek a péče začíná být na mnoha místech téměř nedostupná.

„Pokud jde o dětskou psychiatrii, je to v podstatě zhroucení systému. V současné chvíli se setkáváme s tím, že je dítě přijato k psychiatrické péči na lůžko ne ve chvíli, kdy má myšlenky na sebevraždu nebo došlo k nějakému nepovedenému pokusu, ale až ve chvíli, kdy byl ten pokus opravdu závažný a došlo k ohrožení života. Jinak se děti často dostávají například na běžná pediatrická lůžka, kde se jim adekvátní péče včas nedostává,“ říká Marie Salomonová, ředitelka organizace Nevypusť duši, zaměřené na psychické zdraví.

Podle Michala Goetze, který je zároveň členem výboru Sekce dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, přichází každý rok do praxe pouze jednotky nových pedopsychiatrů. „V době, kdy dětská psychiatrie nebyla samostatným oborem, to byl jeden člověk za rok. Pokud jde o počet pacientů na jednoho lékaře, v ambulanci to je mnoho set pacientů, na lůžkách je to podle personální kapacity a obvykle se to pohybuje nad 10 až 15 pacienty na jednoho lékaře,“ přiblížil odborník.

Data České lékařské komory přitom mluví neúprosně – ze 180 dětských psychiatrů je nyní 86 starších 65 let. Právě opařanská dětská psychiatrická nemocnice je přitom příkladem pracoviště, kterému ještě před pár měsíci hrozil zánik. Dvě lékařky totiž odešly do penze a až na poslední chvíli se za ně podařilo najít náhradu.

Jak dlouho ještě?

Česko si nevede dobře ani při srovnání s ostatními evropskými zeměmi. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi šest psychiatrů. Například ve Finsku je to 36 takových odborníků, v Itálii 20 a v Belgii 11. Vyplývá to z dat, která zazněla na úterní senátní konferenci věnované reformě péče o duševní zdraví.

Špatnou situaci v Česku zároveň hlásí také spřízněný obor dětské psychologie. V Česku bylo ještě před pandemií 931 klinických psychologů. Pouze 90 z nich se přitom zaměřovalo na děti a dospívající. Také jejich kapacity v řadě regionů naráží na limity.

Pokud jde o čekání na samotnou psychiatrickou péči, stává se z ní podle odborníků zdlouhavé martyrium, během kterého se mohou snadno z neakutních potíží stát akutní.

„Objednací doby jsou v naší ambulanci pro neakutní obtíže čtyři až pět měsíců. U akutních obtíží tři až čtyři týdny. Mnoho rodin musí za péčí dojíždět velmi daleko. My už jsme ale museli vyhlásit stop stav pro jiné kraje,“ dodává k situaci Šárka Konečná, primářka Oddělení dětské a adolescentní psychiatrie liberecké nemocnice.

Podobně situaci líčí i pediatrička z Prahy 2 Jana Schmidtová. „Čekací lhůty na přijetí do ambulantní pedopsychiatrické péče jsou v řádu několika měsíců i u dětí po suicidiálních (sebevražedných, pozn. red.) pokusech. Nejsou výjimkou čekání šest až osm měsíců, většinou se pacienti do péče dostanou za tři až čtyři měsíce. Děti s akutními potížemi se však tímto čekáním dostávají do závažných psychických problémů. Opravdu tristní je situace v pohraničních regionech, kde je tato péče téměř nedostupná,“ přiblížila odbornice.

„Lékaři v ambulancích říkají, že kvůli nedostatku míst na lůžkových odděleních, kam by takový pacient patřil, udržují v ambulancích i pacienty, které by si jinak nikdy netroufli v ambulancích udržovat,“ dodává k situaci Michal Goetz.

Foto: Centrum Locika

Možné reakce dětí a adolescentů podle Centra Locika.

Kde se vzal problém

Problémy, na které odborníci upozorňují, nejsou zcela nové a v mnoha ohledech se prohlubovaly už dlouhé roky.

„Dlouhodobě situaci ovlivňovalo nedostatečné financování a ohodnocení práce dětského psychiatra, kdy hodnota bodu nereflektovala náročnost dětské psychiatrie a dělat dospělou psychiatrii bylo výhodnější než se věnovat té dětské psychiatrii,“ jmenuje jeden z důvodů pedopsychiatr.

Kromě toho je podle něj dětské psychiatrii na lékařských fakultách věnováno málo času ve výuce. Zatímco studenti prvních ročníků o obor zájem projevují, jejich vůle věnovat se mu po škole postupně klesá.

„Obor pedopsychiatrie je psychicky náročný a klade nároky na vzdělávání lékařů před i po atestaci. Přesto nebyl dobře finančně ohodnocen oproti jiným lékařských oborům, ale i vůči oboru psychiatrie. Z tohoto důvodu si lékaři vybírají jiné obory na své profesní zaměření. Psychická náročnost mimo jiné souvisí s nutností práce s celou rodinou, tedy i nemotivovanou částí rodiny, jako je nespolupracující dítě či rodič, včetně rozvodových kauz,“ dodává lékařka Schmidtová.

Podle Michala Goetze svým dílem k aktuální krizi přispěla i nedostatečná podpora postgraduálního vzdělávání, kdy v systému atestací docházelo k mnoha změnám. Právě zatraktivnění oboru pro studenty a zlepšení financování jsou podle odborníků nyní jednou z cest, jak situaci zlepšit.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 v úterý v Senátu uvedl, že podporuje kroky vedoucí k cílům reformy péče o duševní zdraví a právě na podporu pedopsychiatrie se chce zaměřit. „Chci, abychom maximálně podpořili péči o děti,“ řekl. Zároveň zkritizoval dosavadní výdaje státu na reformu duševního zdraví. Příliš peněz šlo podle něj na vytváření strategií a další takzvaně měkké projekty bez měřitelných výsledků.

„Na ministerstvu zdravotnictví si teď děláme inventuru toho, čeho se v rámci reformy dosáhlo. A musíme dát velký kredit kolegům, kteří na reformě pracovali před námi. Samozřejmě pracujeme dál s dlouhodobou vizí reformy, kde jsou základními pilíři rozvoj komunitní péče a spolupráce sociálního a zdravotního pomezí,“ řekl Válkův poradce pro oblast reformy, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Tomáš Kašpárek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované