Hlavní obsah

Dětský strach z války? Psycholožka radí, jak s nimi mluvit a co zakázat

Foto: Zdan Ivan, Shutterstock.com

Fotografie je ilustrační.

Reklama

25. 2. 6:30

Zprávy o útoku Ruska na Ukrajinu mohou děti traumatizovat. Do jaké míry, záleží podle psycholožka Gabriely Dymešové na věku dítěte, jeho osobnosti a představivosti i na tom, jak na informace reagují dospělí v jeho okolí.

Článek

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může v dětech vyvolávat strach, situace je z psychologického hlediska podobná jako při vypuknutí covidové epidemie.

Rodičům by členka České asociace pro psychoterapii Gabriela Dymešová z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy doporučovala, aby děti zprávami nezahlcovali. Školám podle ní současné dění nabízí možnost probrat v občanské či mediální výchově, co je to mediální psychologická válka.

Podle Dymešové mohou zprávy o útoku Ruska na Ukrajinu děti traumatizovat. Do jaké míry, záleží podle ní na věku dítěte, jeho osobnosti a představivosti i na tom, jak na informace reagují dospělí v jeho okolí.

„Pokud se jedná o konflikt, kterému říkáme válka, tak to je jeden z nejhorších emocionálních zásahů do života a do pocitu bezpečí a jistoty dítěte,“ uvedla.

Zejména mladší děti podle ní mohou v současnosti vnímat velikou hrozbu. „Ještě nerozumí tomu, jestli je to blízko, nebo daleko, jestli se to děje za jejich dveřmi, nebo je to v jiném státě,“ vysvětlila.

Za vhodné by proto považovala, aby se děti v současnosti dívaly na televizi méně než dospělí. „Je to vlastně hodně podobné situaci za covidu-19, kdy jsme začali hodně sledovat televizi a pak jsme si najednou celá společnost říkali, že už se na to raději nebudeme dívat, protože nás to zbytečně znejišťuje,“ řekla.

Rodiče by podle ní měli své potomky uklidňovat a dodávat jim pocit jistoty. „(Měli by) říct dětem: ‚ano, děje se nějaký konflikt, ale my jsme v zemi, která je v tuto chvíli bezpečná, nic nám nehrozí, řeší to představitelé státu, kteří tomu rozumí a ví, co mají dělat, takže v tuto chvíli se nám nemůže nic stát‘,“ popsala.

Ve školních třídách se podle ní většinou scházejí žáci, kteří mají různý přístup k informacím a různé osobnosti, takže současnou situaci na Ukrajině mohou prožívat různě. Pokud znají někoho z Ukrajiny nebo Ruska, měli by jim podle Dymešové dospělí vysvětlit, že v Česku lidé z těchto zemí neválčí.

Děti z Ukrajiny je pak rovněž potřeba ujišťovat o tom, že příbuzní v jejich vlasti jsou určitě v pořádku a že jsou různé způsoby, jak jim pomoct.

Doplnila, že se školáky staršími 14 let by se mělo mluvit už i o tom, „že je strašná situace, když někdo zemře ve válce, ale neznamená to, že jeho příbuzný je nutně v ohrožení v tuto chvíli a že rozhodně státy a rodina dělají všechno pro to, aby byl v bezpečí“.

Vyučující se podle ní tématu mohou věnovat i při debatě s žáky v občanské či mediální výchově. „Učitel může vysvětlovat dětem věci, aniž by zasahoval do politiky a toho, zda je někdo v právu nebo není v právu,“ řekla. Připustit by podle ní měl všechny názory, pokud nejsou agresivní. Může podle ní také vysvětlovat roli médií ve válce. „Je to dobrá příležitost ukázat dětem, co je to mediální psychologická válka,“ uzavřela.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

  • Čtvrt roku války. Jaký scénář můžeme čekat dál: PROGNÓZA
  • Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
  • Ruské síly opět použily na Ukrajině takzvanou vakuovou bombu: VIDEO
  • Intenzita ruských operací v Donbasu roste: FOTKY
  • Kam uprchlíci v rámci ČR přicházejí: UPRCHLÍCI V DATECH
  • Data: Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: PROČ UKRAJINA
  • Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média: CO PÍŠÍ V RUSKU

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované