Hlavní obsah

České školky nezvládají, malí Ukrajinci jsou až druzí na řadě

Foto: Seznam Zprávy

Počet ukrajinských uprchlíků umístěných do MŠ. Stav k 7. dubnu 2022

Reklama

14. 4. 8:23

Ministerstvo školství spočítalo, že mateřské školy přijaly už 3 310 dětí z Ukrajiny. Jenže už k dnešku je v Česku podle ministerstva vnitra o tisíc víc předškolních dětí, než stačí pokrýt kapacity.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

V Česku bylo k úterý registrováno 17 312 dětí od tří do šesti let, které utekly před ruskou válkou na Ukrajině. Vychází to z dat ministerstva vnitra. Celkem 3 310 z nich už našlo místo v některé z mateřských škol, ukázalo zase šetření dalšího z úřadů – ministerstva školství. Zbývá tak už jen 13 tisíc volných míst. To znamená, že momentálně mateřinky nemají pro všechny děti z Ukrajiny kapacitu.

Největší problém je to v Praze, kde ve veřejných školkách nemají ani za normálních okolností jisté místo všechny tříleté děti. Nově je ale v hlavním městě podle ministerských statistik přes čtyři tisíce ukrajinských žáků v předškolním věku. Zdejší mateřské školy už sice přijaly nejvíce dětí ze všech krajů, konkrétně 579, další kapacitu ale mají jen pro 617 z nich.

„Na základě lex Ukrajina budeme navyšovat počet dětí ve třídách, a kde to bude možné, i kapacity celých školských zařízení. Je však již nyní patrné, že tlak na kapacity školek a škol bude značný,“ říká radní Prahy 7 pro oblast školství a vzdělávání Hana Šišková (Praha 7 Sobě).

Je však důležité poznamenat, že ukrajinské děti neobsadí v novém školním roce místa českým žákům. Registrovat se totiž do školek budou až po skončení řádného zápisu pro české děti. Určena pro ně tak bude zbývající kapacita nad rámec už přijatých žáků. Například v Praze 2 tak sice kapacity stačí pro zdejší tříleté žáky, ale už ne na zvládnutí vlny ukrajinských uprchlíků.

„Nyní, s nárůstem počtu dětí, kapacity zcela jistě dostatečné nebudou a jejich navýšení nepřipadá v úvahu. Většina našich mateřských škol se nachází v historických budovách, a jejich rozšíření tak není ze stavebního hlediska možné,“ vysvětluje mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.

Potvrzují to i informace od ministerstva školství. Úředníci se mateřských škol ptali, pro kolik dalších dětí by byly schopné zajistit nové kapacity od nového školního roku. V hlavním městě je takových potenciálních míst jen 865.

„Základní a mateřské školy Prahy 6 navštěvuje více než 12 tisíc dětí a se svými 15 základními a 33 mateřskými školami jsme v Praze jedna z nejlépe vybavených městských částí. Přesto jsou školy a školky v Praze 6 aktuálně naplněné přibližně z 95 procent. Musíme proto hledat nové kapacity,“ dodává mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich. Městská část chce využít pro ukrajinské děti třeba prázdnou budovu školy při ruském velvyslanectví. Uvažuje se také o zámku Veleslavín. Praha 4 se pak zase snaží najít místa pro válečné uprchlíky ve spolupráci se školami jiných zřizovatelů nebo neziskovými organizacemi.

Hlavní úkol: vyhnout se segregaci

Momentálně ale velká část ukrajinských dětí mateřské školy nenavštěvuje. Buď zůstávají se svými rodiči, nebo docházejí do různých adaptačních skupin. Na jejich provoz ministerstvo školství vypsalo dotace ve výši 1,25 miliardy korun. Jenže z nich lze platit provoz jen do konce prázdnin. Od nového školního roku si tak budou muset obce už poradit samy.

„Pokud se nám v září přihlásí třeba 300 dětí z Ukrajiny, přichází v úvahu například zřízení nového detašovaného pracoviště některé z mateřských škol,“ zmiňuje jednu z alternativ náměstek primátora Českých Budějovic pro školství Tomáš Chovanec (Občané pro Budějovice). Zatím ale žádné z měst netuší, kolik žáků se k zápisu dostaví. Zvláštní zápisy pro ukrajinské děti začínají až v červnu.

Vyjma Prahy a velkých městských okresů – Brno-město a Ostrava-město – přijali nejvíce dětí do mateřských škol právě v okresu České Budějovice, konkrétně 91. Z průzkumu ministerstva školství vychází, že pro ukrajinské děti je pak ještě 254 volných míst.

„V případě nových školek ale narážíme na segregační problém, protože bychom tak v podstatě vyčlenili ukrajinské děti a to rozhodně nechceme,“ dodává Chovanec. Pokud tak bude stačit kapacita, přednostně se budou ve městě snažit ukrajinské děti rozdělit do stávajících mateřských škol.

To bude naopak velký problém ve středočeském Kolíně. V tomto okresu ministerstvo školství registruje vůbec nejnižší počet volných míst pro ukrajinské děti v Česku – jen 27.

„V Kolíně kapacity nestačily už před příchodem ukrajinských uprchlíků. V mateřských školkách jsme na výjimkách z výjimek a není kam počty žáků navyšovat,“ odkazuje se první místostarostka Kolína Iveta Mikšíková (Změna pro Kolín) na aktuální legislativní úpravu lex Ukrajina. Ta umožňuje přijmout více dětí, než stanovuje rejstříková kapacita školy, nebo navýšit počet žáků ve třídě.

Konkrétně v Kolíně tak komunikují se starosty okolních obcí, zda by jejich mateřské školy mohly některé ukrajinské děti případně přijmout. V úvahu stejně jako v dalších obcích připadá vznik nových odloučených pracovišť školek nebo dětských skupin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované

Hlavní zprávy