Hlavní obsah

Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Cebiv. Regulovala chov hospodářských zvířat

3:14
3:14

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

aktualizováno •

Ústavní soud zneplatnil vyhlášku obce Cebiv. Ta povolovala místním hospodářům chovat zvířata pouze v případě, že chov nebude negativně zasahovat do kvality prostředí. Vyhláška také regulovala maximální počty zvířat v chovu.

Článek

Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Cebiv na Tachovsku, která regulovala chov hospodářských zvířat. Návrh na zrušení podalo Ministerstvo vnitra, které už loni pozastavilo platnost vyhlášky. Pro regulaci velkochovů lépe poslouží územní plán, plyne ze středečního nálezu.

Ústavní soudci ale v obecné rovině připustili, že obce mohou na svém území regulovat pohyb zvířat i jiné činnosti, které souvisejí s chovem. Musí ale vždy vysvětit cíl a potřebnost, řekl soudce zpravodaj Jan Wintr.

Podle starostky Pavlíny Jonášové bude Cebiv po obdržení verdiktu jednat o dalším postupu se zastupiteli a právničkou. Domnívá se, že obce mají právo omezit větší chovy ve svých intravilánech, tedy do 100 metrů od zástavby, aby udržely kvalitu životního prostředí i komfort bydlení. Vyhlášku z roku 2023 bere jako preventivní opatření, sankce z ní vyplývající nikdy nevyužila.

„Musím nález soudu vzít na zastupitelstvo, ale určitě budeme chtít něco udělat,“ řekla starostka. Obec se podle ní chtěla domluvit s ministerstvem vnitra, aby jí pomohl dát vyhlášku do souladu se zákonem. „Chtěli jsme osobní setkání s pražskými úředníky a právníky. Ale k tomu nikdy nedošlo. Jenom jsme si dopisovali, a nakonec to ministerstvo vnitra dalo k Ústavnímu soudu,“ uvedla. Obec teď podle ní bude muset zvažovat, jestli a v jaké podobně bude chtít vyhlášku znovu vydat.

V Cebivi vyhláška povolovala chovat hospodářská zvířata jen za předpokladu, že chov nebude negativně zasahovat do kvality životního prostředí a pohodového bydlení. Obec argumentovala tím, že spíše než na živočišnou výrobu se chce v budoucnu soustředit na „rozvoj turistického průmyslu“.

Zároveň obec určila maximální počty zvířat v chovu, například krav či ovcí nesmělo být víc než 20, slepic a králíků víc než 100. Obec si také vyhradila právo „předběžně zakázat chov“ a ukládat chovatelům sankce.

„V té části, kde stanovuje počty zvířat, jde v podstatě o vyloučení chovu. Jde spíše o regulaci využití území než o veřejný pořádek. A regulace využití území už není věcí obecně závazné vyhlášky, ale územního plánu, stavebních předpisů, má se to řešit těmito metodami,“ řekl Wintr.

Vnitro uvádělo, že podobnou pravomoc obce nemají. „Samotný chov zvířat o určitém počtu kusů ve standardní obci sám o sobě veřejný pořádek narušit nemůže. Nejde o a priori společensky škodlivou činnost,“ stojí v návrhu. Hospodářský chov zvířat i kontrolní mechanismy upravují celostátně platné předpisy.

Ministerstvo poukázalo také na to, že Cebiv paradoxně má v územním plánu vymezené plochy určené farmám a chovu. Je prý stěží představitelné, aby obec v územním plánu určitou činnost umožnila, zatímco vyhláškou ji zakázala, případně i pokutovala.

Doporučované