Hlavní obsah

V Praze přibylo půl milionu stromů, do ulic se jich ale dostal jen zlomek

Foto: Pixabay.com

Odborníci se shodují, že vhodná výsadba může příznivě ovlivnit teplotu domů, ulic či celých bloků. Ilustrační foto.

Reklama

5. 6. 14:19

Před čtyřmi lety Piráti v kampani slíbili vysadit v Praze milion stromů za osm let. Polovina už podle dat roste. Vznikají nové háje, sází se v parcích. Jen v menší míře v ulicích, jejich přirozenému ochlazení tak nepomůžou.

Článek

„Věříme, že proti vedrům pomohou stromy a voda. Že zeleň místo betonu vyčistí vzduch. Proto vysadíme více stromů v ulicích a zároveň doplníme rekreační divočinu kolem metropole,“ stojí ve volebním programu Pirátské strany pro komunální volby 2018.

Web Zastromuj Prahu v současnosti uvádí, že za necelé čtyři roky přibylo v metropoli Česka přes 500 tisíc stromů.

„Sázíme jak ve městě, tak ve vnějším prstenci kolem Prahy a při tom dbáme na druhově pestrou skladbu a vhodný výběr stromů pro lepší odolnost vůči kůrovci i klimatickým změnám,“ řekl Seznam Zprávám primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

A dodal i konkrétní číslo: od začátku jeho mandátu vysadili 507 787 stromů.

Většinu nechal magistrát vysadit v parcích, lesoparcích a okolí Prahy. Vychází to nejen z plánu výsadby, ale potvrzuje to i informace v pirátském veřejném seznamu úkolů.

Víc než ve Stromovce

V ulicích hlavního města jich podle dat přibyl jen zlomek, náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě) si přesto myslí, že stromů v zástavbě sázejí dostatek.

„Několikanásobně víc než se sázelo dřív,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv s tím, že například před pár dny přibylo deset stromů ve frekventované Argentinské ulici.

Kromě toho mají vzniknout stromořadí v ulici V Holešovičkách a na Smetanově nábřeží. A také u nových tramvajových tratí nebo při rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam by jich mělo přibýt sto padesát.

„Stromů v ulicích bylo vysazeno od roku 2019 do konce roku 2021 celkem 18 412, což je mimochodem dvakrát více, než kolik jich je v celé Stromovce,“ vypočítal primátor Hřib.

Podle dendrologa Aleše Rudla se nicméně magistrát zaměřuje především na okolí Prahy a vysazuje nové drobné lesy, jako jsou například les Robotka u Dubče, lesopark Vinice u Běchovic nebo lesopark Arborka na kraji Satalic. „Rozvoj zelených ploch, zvláště při okrajích metropole, probíhá pozvolna. V posledních letech ale stromy přibývají výrazněji,“ připustil.

Foto: Seznam Zprávy

Les Robotka.

I David Kopecký z environmentální Nadace Partnerství uvedl, že město sází stromy ve větší míře pouze v nezastavěných částech obce. To podle něj ovšem nevyřeší přehřívání města a tepelný ostrov v centru nebo na velkých sídlištích.

Václav Orcígr z neziskové organizace Arnika, která se zasazuje o ochranu prostředí a přírody, také potvrzuje, že stromy na periferiích tepelnému ostrovu centra prakticky nepomohou.

Výsadba stromů v ulicích bývá složitější. Kopecký podotkl, že v centrech velkých měst na ně není místo, případně je jejich výsadba a následná péče extrémně nákladná. „A to v desítkách až stovkách tisíc korun za strom,“ upozornil.

S tím, že sázet stromy v ulicích města je složité „jak z pohledu právního, tak technického“, souhlasí i Daniel Černý, spolupředseda krajské organizace Zelených. „V ulicích tedy přibývají prakticky neznatelně,“ řekl.

Problémem jsou hlavně podzemní plynové, odpadní nebo vodovodní sítě. V historické části Prahy se navíc musí přihlížet i k požadavkům památkové péče.

Slib na osm let

Slib dala Pirátská strana Pražanům na osm let, byť volební období trvá čtyři roky. Co se by se stalo, kdyby se pražští radní po zářijových volbách na magistrát změnili? Náměstek Scheinherr věří v pokračování. „U každého projektu můžou noví radní rozhodnout a plán zrušit, ale doufám, že takovéto prospěšné věci pro město žádná rada rušit nebude.“

Kandidát koalice Spolu na primátora – Bohuslav Svoboda z ODS – předpokládá, že i za jeho případné vlády se bude s vysazováním stromů v metropoli pokračovat. Neodpustil si však předvolební rýpnutí do politického konkurenta. „Primátor Hřib stromy slibuje, já jsem je osobně vysazoval. To je rozdíl mezi námi,“ sdělil Seznam Zprávám.

Konkrétní data, jak se stromy vysazovaly za předchozích magistrátních vlád, nejsou. K dispozici je pouze Akční plán výsadby stromů v Praze z roku 2018, kde jsou vidět plánované počty stromů v konkrétních lokalitách.

Název projektuPlánovaný očet stromů
Les Robotka II. etapa 109 500
Les Arborka 89 450
Les Na Musile 83 400
Les v Panenkách IV. část 56 300
Park U Čeňku III. etapa 56 200
Les v Panenkách V. část 18 500
Biokoridor Kbely 12 000
Lesopark V ladech 10 500
Lesopark Letňany III. etapa 10 050
Ozelenění pozemku v Holyni 6 800
Jinonice - ozelenění a odclonění Záchranné stanice 6 500
Ďáblický háj - dosadby 6 200
Les Pod Cihelnou 1 800
Sad republiky Lítožnice 1 000
Dosadba břehových porostů podél drobných vodních toků a nádrží 850
Výsadby v ovocných sadech 800
Královská obora Stromovka550
Petřínské sady 400
Sad Dubeč 360
Sad Satalice 350
Výsadby v rámci celkových obnov stromořadí celopražského významu200
Park na vrchu Vítkov 160
Lipanský potok 150
Zahrada Kinských100
Letenské sady90
Zdroj dat: Akční plán výsadby stromů v Praze

Zelené střechy?

Odborníci se shodují, že vhodná výsadba může příznivě ovlivnit teplotu domů, ulic či celých bloků. Vzrostlý strom dokáže vypařit i několik set litrů vody denně a nahradit tak výkon dvou až tří klimatizačních jednotek.

„Vedle výparu, který přirozeně ochlazuje okolí v jednotkách stupňů Celsia v závislosti na aktuální teplotě, stáří stromu nebo lokalitě, pomáhá i rozptýlené světlo ze stínu,“ vysvětlil Kopecký.

Tepelný ostrov

Zpevněné povrchy a nedostatek vody způsobují i několikastupňový teplotní rozdíl mezi městem a přírodou. Sluneční záření se v ulicích města odráží tak, že přebytečné teplo nemůže odejít. Pevné materiály navíc teplo akumulují, což znamená, že ho vyzařují, i když už na ně slunce nesvítí. Naopak přírodní prostředí odráží teplo pryč.

Tepelný ostrov je tedy jev, kdy je teplota v městské zástavbě znatelně vyšší než mimo ni. Stromy mohou pomoci nejen svým stínem, ale i odpařováním vody z listů.

Zdroj: O stromech v ulicích, Kateřina Vídenová

Výsadba se řídí zmíněným Akčním plánem, který vychází z adaptační strategie města na klimatickou změnu. Stromy podle dokumentu ochlazují své okolí, stíní, pohlcují prach, zadržují vodu, působí pozitivně na psychiku a zvyšují celkovou hodnotu místa.

„Zejména v městské zástavbě se plně projevuje mikroklimatická funkce stromů zmírněním tepelných extrémů zastíněním, zvyšováním vlhkosti vzduchu při transpiraci a žádoucím ovlivňováním vzdušného proudění,“ vyjmenovává dokument.

„V rámci města výsadba částečně ochlazení pomůže a ozelenění bude k užitku,“ potvrdil analytik projektu Fakta o klimatu Jiří Lněnička.

Černý doplnil i možnost tzv. zelených střech, které lze realizovat na všech rovných střechách. „Grantové programy na tyto střechy jsou běžné třeba ve Vídni nebo i v Brně. V Praze takový program ale chybí,“ upozornil.

Odhady z rakouské metropole Vídně uvádějí, že zelené střechy všude, kde je to jen možné, můžou pomoci ochladit celé město až o dva stupně Celsia.

Správně vybrat a pečovat

Lněnička podotkl, že je také potřeba důkladně rozmýšlet, po jakých stromech při výsadbě sáhnout. Například zvážit, kolik vody má město k dispozici a může rostlinám poskytnout v suchých obdobích. „Různé druhy jsou v tomto směru různě náročné, a to pochopitelně značně ovlivňuje jejich schopnost adaptovat se na klimatické změny.“

Město podle primátora spolupracuje při výběru vhodného místa pro stromy s dendrology a dalšími odborníky. „Stromy do ulic se jednak sázejí na prázdná místa, jednak na úplně nové pozice,“ řekl Hřib s tím, že je potřeba dávat pozor na stávající inženýrské sítě a jejich ochranná pásma.

David Kopecký varoval i před neodborně provedenou či takzvanou guerillovou výsadbou (viz box). Upozorňuje i na špatnou následnou péči.

Guerillová výsadba

Výsadba často praktikovaná environmentalisty, kteří sází stromy na opuštěnou půdu, kterou nevlastní. Taková výsadba může být například společenským protestem nebo politicky motivovaným protestem.

„Je normální, že stromy uschnou nebo zahynou jiným způsobem asi v deseti procentech případů. Je to ale vždy zmařená investice a musí se začínat znovu od začátku. Přitom může trvat i desítky let, než začne mladý strom plnit své ekosystémové funkce,“ vysvětlil Kopecký.

Například při chystané rekonstrukci Seifertovy ulice na Žižkově, která má být dokončena v roce 2024, se má využít systém nakládání s dešťovou vodou v ulici. Ten by měl fungovat tak, aby došlo k ochlazení ulice a využití vody k zálivce okrasné vegetace, a tudíž k úlevě značně zatížené kanalizační sítě.

Evropské město stromů

Vídeň vyhrála v roce 2021 cenu „Evropské město stromů“, kterou uděluje Evropská arboristická rada. Rakouská metropole ocenění získala za inovace v boji proti změně klimatu. Město je podle poroty vzorem v oblasti péči o městskou zeleň.

Evropská arboristická rada poukazuje u Vídně především na inovativní přístup založený na znalostech místního prostředí a hledání konkrétních postupů, jak ve městě čelit klimatickým změnám.

Ve Vídni roste víc než půl milionu stromů. Půdní profil je často upraven tak, aby byla dešťová voda sváděna ke stromům a ne do kanalizačního systému. Město navíc přišlo s alternativou běžné půdy, která poskytne stromům více živin. Speciální substrát je vědecky vyvinutý tak, aby pozitivně ovlivnil vývoj kořenů ve specifickém městském prostředí. Skládá se z organických a minerálních látek, které zaručují lepší schopnost akumulace vody a pomáhají kořenům dýchat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované