Hlavní obsah

Vše o opičích neštovicích: jaká jsou rizika, léčba a komu hrozí karanténa

Foto: Profimedia.cz

Jedním z typických projevů nemoci jsou vřídky a puchýřky na kůži. Kontaktem s nimi se nemoc může přenášet.

Reklama

26. 5. 5:00

Česko se zařadilo mezi státy s výskytem opičích neštovic. Seznam Zprávy přináší přehled klíčových informací o nemoci a odpovědi na nejdůležitější otázky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tento týden se v Česku předběžně potvrdily už dva případy opičích neštovic.

Nemoc se začala šířit v řadě zemí mimo svůj obvyklý výskyt a odborníci upozorňují, že je třeba předběžná opatrnost.

Ministerstvo zdravotnictví pro Seznam Zprávy uvedlo, že zatím nepřipravuje konkrétní opatření, případný nákup vakcín by se nejspíš koordinoval přes Evropskou unii.

Jsem nemocný – co teď?

Jak pro Seznam Zprávy popsala mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová, nakažený člověk nemusí být automaticky umístěn do nemocniční izolace.

„Podle zatím dostupných informací a doporučení ECDC (Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí) může být nemocný izolován v domácím prostředí, pokud jeho aktuální zdravotní stav nevyžaduje hospitalizaci. Stejný postoj má i Společnost infekčního lékařství. Nicméně náš postup bude záležet na postoji Ministerstva zdravotnictví ČR k tomuto doporučení,“ popsala Šalamunová.

První předběžně potvrzený pacient nyní leží na infekční klinice ÚVN, druhý tam však zatím převezen nebyl. Infikovaný člověk by se měl každopádně izolovat až po dobu čtyř týdnů.

„Zásadní je vyhnout se přímému kontaktu s infikovanými lézemi a kontaminovanými předměty bez použití rukavic, důsledná hygiena rukou a ochrana před kapénkovou nákazou. Na konci hospitalizace se žádný test dle našich informací již neprovádí,“ pokračovala Dana Šalamunová.

Jak je to s neštovicemi

Opičí neštovice neboli Monkeypox je onemocnění vyvolané virem rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Do rodu Orthopoxvirus patří také virus varioly, způsobující pravé neštovice (Smallpox), který byly Světovou zdravotnickou organizací v roce 1980 prohlášeny za vymýcené, a to díky eradikačnímu programu, který začal v roce 1966.

Plané neštovice neboli Chickenpox jsou typickým dětským onemocněním. Původcem planých neštovic je herpetický virus Varicella zoster patřící do rodu VaricellovirusVirus Varicella zoster, kromě planých neštovic způsobuje taktéž i pásový opar.

Máme vakcínu?

Ministerstvo zdravotnictví redakci potvrdilo, že vakcína proti planým neštovicím není proti viru opičích neštovic účinná. Vzhledem ke stejnému původci by však mohla být účinná vakcína aplikovaná proti pravým neštovicím.

„V Česku bylo očkování ukončeno v roce 1980, ochrana trvá více než 20 let. A přestože klesá s časem, mohla by zabránit závažnému průběhu opičích neštovic. Případné využití starších zásob vakcín nelze doporučit pro riziko závažných komplikací,“ oznámila Společnost infekčního lékařství.

Některé země – například Německo nebo USA – podle médií začaly nakupovat desítky tisíc dávek vakcíny, která je v Evropské unii registrovaná proti pravým neštovicím a v USA pod jiným názvem i proti neštovicím opičím.

Česko by je podle mluvčího resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba zřejmě nakupovalo společně s dalšími evropskými zeměmi. Zatím ale žádné konkrétní kroky nepodniklo. „Pokud k jejich nákupu dojde, lze očekávat společné řešení na evropské úrovni v součinnosti s Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a dalšími evropskými institucemi,“ sdělil mluvčí.

Jak se nemoc šíří?

Opičí neštovice se mezi lidmi nešíří snadno. Podle Státního zdravotního ústavu k přenosu z člověka na člověka dochází zejména úzkým kontaktem s infekčním materiálem – ten pochází z kožních lézí nakaženého, tedy z puchýřků či vřídků.

Další možností je šíření pomocí respiračních kapének. Je ale třeba dlouhodobý kontakt tváří v tvář, touto cestou se virus nešíří tak snadno, jako například covid nebo plané neštovice. Třetí možnou cestou je nákaza přes kontaminované předměty a plochy, kterých se nakažený člověk dotýkal.

„To, co se nyní odehrává v Evropě, je nicméně opravdu přenos mezi dospělými lidmi, úzkým kontaktem a zřejmě i pohlavním stykem. Je třeba říci, že se to netýká dětí ve školce jako běžné plané neštovice. Běžně jsou léze třeba v puse, a pokud toto člověk má, tak se běžným líbáním virus přenese,“ poznamenal pro Seznam Zprávy infektolog Milan Trojánek z Fakultní nemocnice Bulovka.

Odkud se nákaza vzala?

Poprvé byly opičí neštovice zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a nyní se vyskytují v částech střední a západní Afriky. Až do nedávna se přitom v jiných částech světa nemoc objevovala jen zřídka.

Větší a bezprecedentní šíření v USA, Evropě a dalších oblastech světa začalo přibližně na začátku května. Světová zdravotnická organizace teď eviduje přes 130 potvrzených případů a 106 podezření na tuto nemoc v 19 zemích, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje.

Proč právě teď? Jak upozornil infektolog Trojánek, virus byl nejspíš pouze ve správný moment na správném místě. Popsaná ohniska jsou spojena například s festivaly s mezinárodní účastí na Kanárských ostrovech či v belgických Antverpách.

„Lidé tam pochopitelně byli v úzkém kontaktu, nakazili se a následně se rozjeli do všech koutů světa. Není to tak riziková situace, pokud si řekneme, že máme společného jmenovatele a akci, která to zapříčinila,“ míní odborník.

Podle SZÚ je nyní převládající počet případů diagnostikovaných mezi muži majícími sex s muži (MSM) a povaha přítomných lézí v některých případech naznačuje, že k přenosu došlo během pohlavního styku.

Jaké jsou příznaky a riziko?

Riziko šíření nemoci v Česku je podle odborníků nadále velmi malé. První potvrzený případ souvisel se zmiňovaným belgickým festivalem. Druhý je jeho blízkým kontaktem. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je vyšší riziko nákazy mezi lidmi s více sexuálními partnery.

Společnost infekčního lékařství upozornila, že inkubační doba je v průměru 10 dnů – s rozptylem od pěti do 21 dní. Většina aktuálně popisovaných případů probíhá mírně nebo zcela bez příznaků. Pokud se u lidí potíže vyskytnou, jde zprvu nejčastěji o horečku, bolesti hlavy nebo bolest svalů a malátnost. Následuje výrazné zvětšení lymfatických uzlin.

„Nejčastěji za tři dny od začátku horeček se objevuje vyrážka. Ta začíná na obličeji nebo na místě primární infekce a šíří se postupně na další části těla, včetně dlaní a plosek. Vyrážka má postupně několik stádií a vysévá se v průměru 12 dnů,“ přiblížili infektologové.

Nemoc se může projevit i vřídky na sliznicích v ústech, někdy nemoc zasáhne také spojivky nebo rohovku. Pokud jde o infekci přenesenou pohlavním stykem, objevují se projevy četněji okolo genitálií nebo řitního otvoru. „Vyrážka silně svědí a po rozškrábání se může uplatnit bakteriální superinfekce,“ doplnila odborná společnost.

Nemoc obvykle trvá od dvou do čtyř týdnů. Po celou dobu by měl být pacient v izolaci. Jeho rizikové kontakty mají být v karanténě po 21 dní. Během nich mají hlídat svůj zdravotní stav, měřit si teplotu a sledovat případný výskyt příznaků.

Foto: Profimedia.cz

Vzorek opičích neštovic. Nemoc se doposud šířila zejména v Africe.

Je to smrtelné?

Takzvaná smrtnost (podíl zemřelých ze skupiny nakažených, pozn. red.) se u opičích neštovic liší podle oblasti výskytu. Dle infektologické společnosti dosáhla v Africe 3,6 procenta.

U lidí neočkovaných proti pravým neštovicím dosahovala až 10 %. Vyšší byla u dětí, mladých dospělých a těhotných žen. Mezi ohroženější skupiny patří také lidé s oslabenou imunitou.

Dobrou zprávou je, že západoafrický kmen neštovic, který se nyní vyskytuje v Evropě, je spojen s méně závažným průběhem a smrtnost je menší než 1 %.

Máme léky?

Na mírné průběhy, příznačné pro Evropu, si lékaři vystačí s léčbou příznaků. Využívají léky pro srážení vysoké teploty a tlumení bolestí hlavy či tzv. antihistaminika, léky omezující svědění.

Pro pacienty ohrožené těžším průběhem je dobrou zprávou existence již registrovaného cíleného antivirotika Tecovirimat. „Léčivo má dokonce registraci v Evropě a v USA. Takže máme k dispozici registrovaný a účinný lék. Není běžně distribuovaný a nemáme ho v lékárnách, je ale schválený. V porovnání s covidem je to tedy nesrovnatelná situace,“ upozornil lékař Trojánek.

Druhá pandemie?

Odborníci upozorňují, že další vývoj lze jen obtížně předvídat. Na rozdíl od covidu-19 se však šíření nemoci omezuje snáze.

„Klíčové bude, jak se bude nákaza šířit v těchto dalších zemích, kde se vyskytla. Pro nás coby populaci hovoří to, že je pacient infekční zejména poté, co se objeví potíže a například již má kožní léze. Tam nakažlivost začíná a je to jistě výrazně výhodnější situace, než kdyby byl člověk infekční třeba den nebo dva před symptomy. Šíření tak lze dobře limitovat,“ upozornil infektolog Trojánek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované