Článek
Stát v minulosti podpořil ze státního rozpočtu výzkum v dopravě zhruba dvěma miliardami korun. Jeho výsledky se však někdy nepromítají v praxi, i když se příjemcům peněz podařilo dosáhnout plánovaných cílů. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři zamířili na ministerstvo dopravy, do Technologické agentury ČR a k deseti vybraným příjemcům peněz. Ministerstvo dopravy se závěry NKÚ nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné tím, že uvedený program včetně všech parametrů nastavilo podle předpisů platných v té době.
NKÚ uvádí, že stát vyčlenil ve státním rozpočtu téměř dvě miliardy korun na program Doprava 2020+, který má za úkol podporovat aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace v dopravě. Výsledky pak se mají uplatnit v praxi, což má zvýšit konkurenceschopnost ČR. Příjemci peněz vyčerpali od ledna 2020 do konce dubna 2025 z tohoto programu 1,7 miliardy korun.
U poloviny z deseti kontrolovaných projektů našel NKÚ problémy, které snižovaly účelnost vynaložených peněz, a v u třetiny snižovaly i jejich hospodárnost. „Oblast výzkumu, vývoje a inovací a projekty aplikovaného výzkumu v obecné rovině nejsou veřejnou zakázkou, tedy ze své podstaty pracují s výzkumnou nejistotou. Kdyby tam nebyla, není to výzkum a vývoj,“ sdělilo na dotaz ČTK ministerstvo dopravy.
Kontroloři také uvádějí, že ministerstvo nepřispělo k zavedení výsledků výzkumu do praxe, ačkoli právě to by mělo být jeho úkolem. Podle ministerstva je vzorek tří projektů z celkových 154 nedostatečný a nelze z něj vyvozovat obecné závěry.
Jako příklad uvádí NKÚ projekt Centrální digitální evidence dopravních uzavírek. Příjemce vyčerpal asi 16 milionů korun, ve stanoveném termínu předložil tři počítačové programy a jeden funkční vzorek. Technologická agentura uvedla, že projekt uspěl s vynikajícími výsledky. Ministerstvo dopravy však nezahájilo proces přenesení výsledků do praxe. Místo toho zadalo přípravu jiného informačního systému na zpracování digitální evidence dopravních uzavírek.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že využití ryze komerčního modelu je nevhodné, a proto je potřeba zajistit vznik státního systému. Vynaložení peněz podle něj mělo smysl a šlo jen o snížení rizika možných komplikací spojených se zavedením soukromého systému, například problematické napojení do existujících systémů. Argumentuje i tím, že podle zákona není gesčním ministerstvem pro zákon o podpoře výzkumu a vývoje.
