Článek
„Půlku dám za jídlo. Ze zbytku zaplatím byt, dětem stravné – to je 1400 ve školní jídelně pro dvě děti – telefon, pojistky – to jsou další tři nebo čtyři tisíce. Zbydou mi asi tři tisíce na všechno ostatní,“ vypočítává Lenka, zapisovatelka děčínského okresního soudu.
Zapisovatelky, protokolující úředníci, ajťáci a další zaměstnanci soudů si stěžují na extrémně nízké platy v justici. Loni byl průměrný plat zaměstnanců soudů necelých 37 tisíc korun, tedy šest tisíc pod průměrným platem v Česku. Mnoho zaměstnanců v justici se ale těmto částkám vůbec nepřibližuje.
18,5 tisíce čistého
Lucie ukazuje výplatní pásky, které ona a její kolegyně minulý měsíc obdržely. Sedí spolu v jedné kanceláři.
Zapisovatelka s dvouletou praxí má hrubý příjem necelých 22 tisíc, tedy 18 661 korun čisté mzdy. Zapisovatelka s dvaadvacetiletou praxí má čistou mzdu jenom o čtyři tisíce vyšší. Jejich vedoucí bere po šestnácti letech praxe ještě o necelé čtyři tisíce více: 26 354 korun.
Zapisovatelka s dvouletou praxí bere 18 661 korun čistého.
Po 22 letech bere soudní zapisovatelka 22 654 korun čistého.
Vedoucí s 16letou praxí má čistou mzdu 26 354 korun.
„Člověk kouká na slevy v obchodě. Teď třeba musím řešit, že zaplatím 12 tisíc za tábor pro děti. Zaplatím to já, ale přítel potom zase zaplatí to, na co bude chybět,“ říká její kolegyně z děčínského soudu. „Zní to sice dobře, že děláte na soudu, ale co z toho. Nikdo nám to nevěří, každý to srovnává s platy soudců,“ podotýká kolegyně Lenka.
Někteří zaměstnanci proto z justice utíkají. Zapisovatelky a další úřednice jsou zpravidla silně finančně závislé na svých partnerech.
Nemají ani na nájem
„Nejhůř jsou na tom holky, co jsou samy, a ještě si mají platit nájemní byt. Kolegyně zůstala sama, naštěstí bezdětná, ale nebyla schopná to z těchto peněz utáhnout. Musela si najít nájemní byt, za který platila třeba 13 tisíc měsíčně. A čistý plat měla 18 tisíc. Téměř nic jí nezbylo, musela dát výpověď,“ popisuje Lucie.
A chystá se ke stávce, která by mohla vypuknout v květnu. Zatím jsou zaměstnanci ve stávkové pohotovosti.
„Prostě nepřijdeme do práce. A jsme i pro to, aby ta stávka byla klidně delší, i když přijdeme o peníze. Když to bude jednodenní stávka, tak to nebude tolik znát. Soudci jsou při nás, určitě jednat nebudou. Nebudou nic nahrávat, protože to pak je zase akorát práce navíc s přepisem. Prostě by ty jednačky zrušili,“ doufá Eva.
„Víme, že se z toho nedá vyžít“
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) minulý týden prohlásil, že doufá, že ke stávce nedojde. S ministrem financí se ale zatím nedomluvil na dalším navýšení platů justičních zaměstnanců.
Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u Ministerstva financí vyjednal zvýšení platů o 1500 až 1700 korun hrubého.
„Od samého začátku víme, že to je málo, že to je kompromis, který prostě nestačí. A teď se zvedají sami zaměstnanci a historicky poprvé takhle dramaticky říkají, že je to málo, že z toho nejsou schopni vyžít a že jim buď vláda přidá, nebo z justice odejdou,“ říká Šuk pro Seznam Zprávy.
A jeho slova potvrzují také další představitelé českých soudů. Situace je dlouhodobě špatná ve větších městech s dražším nájemním bydlením.
„Jenom z pražských soudů odešlo de facto v prvních čtyřech měsících letošního roku víc než 100 lidí. A to těch nejdůležitějších, jako jsou zapisovatelky, protokolující úředníci, vyšší soudní úředníci. To je podobný typ personálu, jako jsou třeba kvalifikované zdravotní sestry v nemocnicích,“ říká Michael Mrzkoš, ředitel Správy Městského soudu v Praze.
Předseda soudu: Stávka je naprostá paralýza
V posledních letech je situace špatná i v menších městech, kde jsou životní výdaje nižší. Například Krajský soud v Hradci Králové se už několik let potýká s odchody zaměstnanců. Až dosud se to ale týkalo nejhůře placených pozic, jako jsou zapisovatelky, pomocný obslužný personál nebo řidiči, popisuje předseda krajského soudu Vladimír Lanžhotský.
„V letošním roce už odcházejí i pozice ze správy soudu, například teď čerstvě je to účetní. Dlouhodobě máme problémy s obsazováním ajťáků, tam už nemůžeme konkurovat ani my v regionech. Kolegové v Praze měli problémy s obsazením těchto pozic už podstatně dřív, my zatím jen okrajově,“ říká Lanžhotský.
Pro zaměstnance, kteří se chystají stávkovat, má pochopení. Podporu jim ostatně vyjadřují lidé z vedení soudů napříč republikou.
„Udělali jsme si jako vedení soudu poradu k případné stávce. Absence některých pozic, například protokolujících úřednic, znamená naprostou paralýzu činnosti soudu, a to je pro nás skutečně hrozivá představa. Lidé v justici zkrátka léta byli spíš jejími fanoušky, byli špatně ohodnoceni. Jinde by dostali daleko víc, a přesto v justici zůstávali. Ale někteří už to zkrátka dát neutáhnou,“ říká předseda Královéhradeckého krajského soudu.
Přijdou hromadné výpovědi?
Situace je špatná napříč republikou. V posledních měsících se navíc znatelně zhoršila, popisuje předsedkyně Okresního soudu Praha-východ Jana Stejskalová.
„S čím zápasíme, je obrovská fluktuace lidí. Ročně nám odchází 20 procent zaměstnanců, což v našich poměrech je zhruba 15 lidí. Momentálně máme půlku dubna a už mi odešlo sedm lidí. Čím dál tím obtížněji se nabírají noví lidé, prostě se nikdo nehlásí,“ říká Stejskalová.
Soudy zatím fungují i bez odcházejících zaměstnanců. Zatím se podle Stejskalové nestalo, že by soudce odročil jednání, protože mu chybí zapisovatelka nebo protože nesehnal technika k přehrání důkazního materiálu.
„Zatím se to nestalo, ale je to díky osobní statečnosti lidí, kteří jsou ochotní tady zůstat. Pokud nedojde k navýšení platů, tak se nebudu divit, pokud přijdou hromadné výpovědi,“ varuje předsedkyně soudu.
