Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Zádrhele příspěvku na bydlení. Odborník vysvětluje, na co si dát pozor

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Vláda sází na sociální dávku s názvem příspěvek na bydlení. Má pomoci lidem, na které dopadá zdražování například energií.

Reklama

29. 1. 19:00

V čem dělají žadatelé o příspěvek na bydlení nejčastěji chyby. A na jaké „záludnosti“ se musejí připravit? Sociální pracovník Karel Novák z Armády spásy vysvětluje, co dělat, aby se člověk neztratil v labyrintu formulářů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednoduchá on-line kalkulačka nyní rychle ukáže zájemcům o příspěvek na bydlení, jak vysoká může být v jejich případě finanční podpora od státu. A to v situaci, kdy jsou například rostoucí ceny energií nad jejich finanční možnosti.

Povzbudit takové lidi má i výzva ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL): „Nestyďte se o tyto peníze žádat. Základní pravidlo je, že náklady na bydlení musí představovat 30 procent – v Praze 35 procent – a více společných příjmů domácnosti.“

V praxi ale může být žádost o příspěvek, a to zejména pro lidi, kteří nikdy v životě o dávky nežádali, natolik neprůhledná úřednická džungle plná podivných termínů, že ji raději vzdají.

Samotná žádost v základu představuje minimálně 11 stran formulářů: čtyři stránky má základní žádost, tři stránky představuje doklad nákladů na bydlení a další čtyři stránky doklad o čtvrtletních příjmech.

Reálně ovšem každý člen domácnosti, který má příjmy, musí vyplnit svůj vlastní doklad o příjmech. K tomu je třeba doložit řadu dalších dokumentů od nájemní smlouvy, přes rodné listy dětí do 15 let nebo potvrzení o studiu, až po například výpis z bankovního účtu.

Podrobný videoprůvodce vyplňováním formulářů k žádosti o příspěvek na bydlení zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na této stránce, kde zájemci najdou i nutné formuláře s přílohami.

Se sociálním pracovníkem Armády spásy Karlem Novákem, který se svými klienty žádosti o příspěvek na bydlení běžně vyplňuje, proto Seznam Zprávy probraly postřehy z praxe.

Odrazující fronty po konci čtvrtletí

O příspěvek, lze požádat hned několika cestami. Elektronicky lze využít možnost přes datovou schránku nebo i prostřednictvím Identity občana (třeba skrze bankovní identitu nebo eObčanku).

Další možností je žádost zaslat poštou s vlastnoručním podpisem nebo osobně na kontaktním pracovišti. Zajít osobně na Úřad práce je pro většinu lidí nejjistější způsob, ovšem zároveň také podle Karla Nováka mohou narazit na fronty, které jsou odrazující.

Frekventované termíny jsou zejména po skončení čtvrtletí, tedy například v lednu, dubnu, červenci a říjnu. A to proto, že řadu dokumentů je třeba čtvrtletně dokládat.

Nepříjemnost s prokazováním příjmů

K žádosti o příspěvek na bydlení je třeba doložit příjmy za tři měsíce v předcházejícím čtvrtletí. Třeba k lednové žádosti je třeba doložit příjmy domácnosti za říjen, listopad a prosinec.

U mezd může být podle sociálního pracovníka Karla Nováka problém v tom, že se berou podle účetního data.

Typicky přitom zaměstnavatelé výplatu za prosinec posílají až v půlce ledna. „Může z toho vzniknout nedorozumění a nutnost opakovaně kontaktovat zaměstnavatele. V prosinci by měl žadatel dokládat mzdu, kterou dostane v lednu,“ vysvětluje Novák, s tím, že je třeba na to myslet.

Naopak náklady na bydlení se dokládají podle sociálního pracovníka podle toho, kdy byly reálně zaplacené, a ne, kdy byly účtované.

Zpětné proplácení příspěvku

Foto: Formulář Žádost o příspěvek na bydlení, zdroj: MPSV

Formulář Žádost o příspěvek na bydlení, třetí strana dokumentu. Žadatel může žádat příspěvek až tři měsíce zpětně.

O finanční podporu lze žádat až tři měsíce zpětně. Podle Nováka je dobré o tom vědět. Taková žádost má ovšem i své nevýhody, a to zejména ve větší administrativě – k žádosti se dokládají příjmy a náklady za předcházející čtvrtletí.

Pokud se například někdo rozhodně žádat v lednu zpětně až za listopad, musí doložit i příjmy za červenec až září a zároveň i za říjen až prosinec.

„Někde je problém dát takto půl rok dokupy,“ upozorňuje sociální pracovník.

Naopak z praxe ví, že termín, do kdy bude chtít žadatel pobírat dávku, se nevyplňuje. V takovém případě nemá žadatel dávku napořád, ale jen do 30. června a následně v červenci si musí zažádat znovu.

Potvrzení o studiu

S nutností zažádat o příspěvek znovu v červenci se pojí i další drobná praktická nepříjemnost. U dětí starších 15 let, které studují, je potřeba doložit potvrzení o studiu. A to může být v červenci, během letních prázdnin, problém.

„Je na to potřeba myslet včas a udělat to do konce školního roku,“ upozorňuje pracovník Armády spásy.

Skutečný pobyt

Foto: Formulář Žádost o příspěvek na bydlení, MPSV.cz

Žádáte příspěvek na bydlení a na dané adrese nemáte trvalý pobyt? Pak je třeba vyplnit skutečný pobyt, na který se žádost váže.

Formulář žádosti myslí i na možnost, že lidé nebydlí v místě, kde mají nahlášenou trvalou adresu. V takovém případě je určující skutečná adresa, na kterou se formulář také ptá.

„Trvalý pobyt může být kdekoliv, skutečný by měl být ten, na který se váže příspěvek a třeba i nájemní smlouva,“ vysvětluje Novák.

Kdo je záhadná osoba z formuláře?

Foto: Prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně se žadatelem, zdroj: MPSV

Dokument, který se podle Karla Nováka v praxi využívá k tomu, aby se například nezapočítával jeden z příjmů manželů jako příjem domácnosti.

Jde o častý předmět dotazů čtenářů Seznam Zpráv. Stěžovali si, že nedokázali rozpoznat účel „Prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně se žadatelem“.

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí takové osoby popisuje jako ty, kteří „sice žijí společně v bytě se žadatelem, ale nehospodaří s ním“.

Sociální pracovník vysvětluje prohlášení v praxi řeší problém, kdy například jeden z manželského páru, častěji otec, nežije s rodinou a nepodílí se na nákladech. Reálně ovšem manželé nejsou rozvedení a z úředního pohledu by se tak jejich příjmy měly počítat dohromady.

„Úřad práce předpokládá, že manželé žijí společně, a ti musí doložit, že to tak není,“ upozorňuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované