Článek
Do desítek tuzemských měst zavítala v uplynulých dnech akce nazvaná Cyklo-běh za Českou republiku bez drog.
Stojí za ní spolek Řekni NE drogám – Řekni ANO životu, který byl v minulosti spojován se scientologickou církví a pořádá i protidrogové přednášky na základních a středních školách.
Zmíněný Cyklo-běh se mohl honosit záštitou senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. „Byla to akce, nad kterou jsme přebírali záštitu tradičně už za mých předchůdců. Musím se přiznat, že jsem si tak detailně ten spolek nelustroval, takže o tom nevím,“ připustil pro Seznam Zprávy předseda výboru Jiří Drahoš (nestraník za STAN).
Ministerstvo školství naproti tomu před akcemi spolku varovalo už v minulosti. „Už v roce 2005 vzniklo společné stanovisko Výboru zástupců resortů, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra, Národní protidrogové centrály a Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Přesto se scientologům pod rouškou protidrogového programu daří na školy pronikat,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí resortu Aneta Lednová.
Ve stanovisku, na které mluvčí odkazuje, se píše, že úřady považují protidrogové aktivity scientologů, prezentované pod názvem Řekni NE drogám – Řekni ANO životu, za „rizikové pro mládež i dospělé“.
Podle ministerstva chybí pořadatelům odborná kvalifikace a některé z informací, které uvádějí ve svých vzdělávacích materiálech, obsahují zavádějící a vědecky nepodložená tvrzení: „Preventivní protidrogové programy nabízené scientology obsahují manipulativní prvky zřejmě s cílem získat další příznivce této organizace, která je v některých zemích i některými odborníky v ČR označována za sektu. V materiálech či ve vystoupeních aktivistů není vždy jasně uváděno, že se jedná o programy scientologů (tzv. scientologické církve).“
Scientologická církev
Scientologickou církev založil v roce 1951 sci-fi spisovatel Lafayette Ronald Hubbard. Funguje v řadě zemí, v Česku uznána není. Orientuje se na úředníky, manažery či svobodné profese.
V ČR scientologové zažili boom po sametové revoluci, svá dianetická centra měli v řadě větších měst. Ministerstvo školství je už dřív označilo za sektu, zakázáni ale nebyli. Při loňském sčítání lidu se při dotazu na víru či náboženství ke scientologii přihlásilo 397 lidí, odpověď v dotazníku ale nebyla povinná. Během své existence čelila mnoha nařčením z manipulace a brainwashingu.
Zdroj: ČTK
Tisk materiálů
Spolek s kritikou nesouhlasí. „Spousta lidí ty přednášky ani neviděla. Já v té branži dělám už 12 let a lidé často hodnotí něco, s čím nemají osobní zkušenost,“ řekl jeho ředitel Lukáš Bechyně.
Podle něj se na straně ministerstva školství jedná o chybu z minulých let a organizace nakonec k činnosti dostala před několika lety posvěcení. Vyjádření mluvčí Lednové je ale aktuální.
Mluvčí Cyklo-běhu David Macoun uvedl, že scientologická církev s akcí pouze materiálně vypomáhá. „Tím, že mají zařízení, tak nám tisknou materiály a poskytují nám je formou daru, abychom tuhle akci mohli vůbec uspořádat.“
Doplnil, že během 14 dnů akce rozdají kolem 80 tisíc tištěných materiálů. Na své facebookové stránce pak spolek uvádí, že na přednáškách proškolil tisíce žáků.
Na svém webu spolek na scientology odkazuje – uvádí, že stáli u zrodu kampaně Pravda o drogách a členové církve jsou do ní dosud celosvětově zapojeni. Lze se tam i dočíst, že spolupracuje s projektem Foundation for a Drug-Free World, který scientologové založili a podporují. Zmiňuje také scientologický odvykací program Narconon.
V tiskové zprávě k Cyklo-běhu pak spolek uvedl, že bude městům prezentovat „efektivní Hubbardův detoxikační program pro drogově a alkoholově závislé“. Ten je pojmenovaný po zakladateli scientologů a zakládá si na odvykání bez použití substitučních léků. „Rozhodně se nejedná o metodu, která by byla nějak výzkumem podložená. Je to spíš ideologie nebo dogma,“ řekl k tomu adiktolog Josef Radimecký z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Máme splněno“
Zmínka o blízkosti k scientologům nicméně v tiskové zprávě chybí. „O tom, že to pořádají, nevím. Není to nikde na materiálech a v žádné informaci to nezaznělo,“ řekl Jakub Velecký, ředitel základní školy ve Svitavách.
K propagaci církve podle něj na školní preventivní akci nedošlo. „Pro nás nebyl problém si nechat zadarmo přednést tři přednášky, za které bychom jinak zaplatili tisíce korun. Máme tak splněno to, co jako škola splňovat musíme, tedy prevenci,“ dodal.
„Školy by si měly na realizaci programů primární prevence rizikového chování vybírat ověřené organizace, které splňují požadavky na bezpečnost a efektivitu programu,“ uvedla mluvčí ministerstva školství.
Certifikovaných organizací, které se prevencí i pomocí drogově závislým zabývají, je v Česku několik.
„Opíráme se o data z národního monitorovacího střediska, z protidrogové centrály nebo od rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky,“ nastínil Vojtěch Kozlík z organizace Sananim, která se drogově závislým věnuje dlouhodobě.
„Hází do éteru věci a není jasné, kdo za tím stojí. Není žádný člověk, žádné jméno, žádná kapacita,“ podotkl na adresu spolku.
Pořadatelé trvají na tom, že akce je pro děti prospěšná. Lukáš Bechyně dodal, že za svou činností si spolek stojí, protože má dobré výsledky. „Je tu spoustu odborníků, problém je ten, že do určitých řad odborníků se pasují lidé, kteří za sebou nemají absolutně žádné výsledky,“ uvedl.
„Prevence musí být pravdivá“
Oslovení odborníci upozorňují především na chyby, které se podle nich v edukačních materiálech spolku vyskytují.
„Dobrá prevence musí být pravdivá. Když lektoři budou lhát, že něco nějak funguje, a děti pak z vlastní praxe zjistí, že to není pravda, tak pak už nepřijdou za nikým dospělým, protože mu nebudou věřit,“ řekl psycholog a adiktolog Pavel Letý.
Spolek provozuje i web drogy.cz s podtitulem Pravda o drogách. „V zásadě je to sada účelově seřazených informací,“ zhodnotil stránky Jakub Minařík z Kliniky adiktologie 1.LF UK a VFN, podle něhož je to „směs pravd, polopravd a blbostí seřazená tak, aby účelově vyznívala, jak si autor přeje“.
„Stránky jsou takový mix informací vytržených z kontextu, kdy jednotlivé informace mohou být (teoreticky a částečně) pravdivé, ale v tomto kontextu nejsou. A je tam řada zjevných nesmyslů, které jsou jednoduše antipsychiatrické,“ odpověděla Seznam Zprávám docentka Lucie Kališová z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
Na to, že některé prezentované informace můžou nabourávat důvěru k lékařům, upozornil také adiktolog Letý. Jde podle něj například o tvrzení, že na antidepresivech vzniká závislost.
„Užívání antidepresiv nevyvolává závislost, jejich antidepresivní efekt nastupuje po 2–3 týdnech souvislého užívaní a nedokážu si představit, že by tyto látky někdo zneužíval,“ vysvětlila Kališová.
„Když máte vážnou depresi, tak je to onemocnění chemie mozku. A když vám říkají, že nemáte brát antidepresiva, že byste se na nich stali závislí, tak to třeba dělá scientologická církev kvůli tomu, aby vám pak nabídla nějaké kurzy, kde se naučíte řešit své psychické obtíže bez použití léků,“ sdělil Letý. „Ale u vážné deprese to nejde, tam se bez léků neobejdete.“
