Článek
Na „vánoční“ zázrak čekalo Česko marně. Loni se narodilo opravdu historicky nejméně dětí. Ukazují to první kompletní čísla z porodnic ze závěru roku.
Seznam Zprávy daly dohromady informace z 35 zařízení a jen ve čtyřech z nich se narodilo více dětí než v minulém roce.
„Porodnost v České republice dlouhodobě klesá. O to větší radost máme z toho, že u nás v loňském roce vzrostl nejen počet narozených dětí, ale i samotných porodů,“ říká Jaroslav Klát, přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc.
Právě v Olomouci patří k jedné z velkých výjimek napříč Českem. Loni se tady narodilo 1919 dětí, což je o 26 novorozenců více než v roce 2024. Není to žádný babyboom, ale průměrně české porodnice, z nichž máme data, poklesly asi o osm procent. To potvrzují průběžná čísla, která Seznam Zprávy posbíraly už v průběhu loňského roku.
Na druhé straně je naopak skupina porodnic, kde se porody nebo počty novorozenců propadly o 15 a více procent, a ta je hodně široká – Nové Město na Moravě, Prostějov, plzeňská Mulačova nemocnice, Svitavy nebo pražské Podolí.
Přesná čísla za celé Česko budou k dispozici od statistiků až zkraje jara, ale rozhodně se propadneme hluboko pod rok 2024, tedy dosavadní historické minimum 84,3 tisíce dětí.
„Obávám se, že to může být zhruba 77 tisíc. Samozřejmě jde zatím o odhad, protože si musíme počkat na oficiální údaje,“ říká demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Trend poklesu porodnosti není ale v rámci Česka vyvážený. Někde se řítí čísla dolů rychleji, jinde – i když výjimečně – je vidět dokonce růst. Podrobně si data můžete prostudovat v analýze Seznam Zpráv ze začátku roku.
„Částečně je pokles způsoben tím, že mírně ubývá matek v reprodukčním věku, tedy kolem 30 let, kdy v současné době nejčastěji rodí děti. Ale rovněž klesá ochota mít děti,“ dodává Fiala.
To pak demografové vidí na datech úhrnné plodnosti, kde se rovněž očekává za uplynulý rok pokles až někam pod hodnotu 1,3. Připomeňme, že ještě v roce 2021 byla úhrnná plodnost na úrovni 1,8.
Dává smysl nemít děti
Když jsme zmiňovali úvodem „vánoční“ zázrak, tak třeba v Ostravě ho částečně zažili. Na silvestra přišlo v tamní fakultní nemocnici na svět hned osm dětí, z toho jedna dvojčata.
„Za poslední měsíc byl z porodnického hlediska nejzajímavější den před Vánocemi, kdy proběhlo devět porodů, přičemž tři z nich byla dvojčata – celkem se tedy narodilo 12 dětí. Na samotné Vánoce jsme měli čtyři porody a na silvestra osm,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava Ondřej Šimetka.
Stejně ale také tady zažili pokles, i když v porovnání s průměrem Česka ještě relativně mírnější. V počtech porodů „jen“ přes šest procent. Zdůvodnění se nehledá snadno, ale jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornila demografka Jiřina Kocourková, do současného světa se dají děti čím dál složitěji začlenit.
„Rozhodnutí nemít děti je naprosto správné ekonomické rozhodnutí zajišťující vyšší životní úroveň jak v době produktivní, tak v důchodu,“ komentuje aktuální situaci statistik Pavel Rusý, který je členem týmu pro demografickou stabilitu na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Podle něj je potřeba zacelit propast, která vznikla postupem času v životní úrovni rodičů dětí a bezdětných. A kterou minulá vláda ještě některými kroky rozšířila. Rusý zmiňuje zrušení daňového odpočtu na školku a slevy na vyživovanou osobu nepečující o dítě do tří let nebo pokles reálné hodnoty rodičovského příspěvku.
„Důsledkem je vytvoření nového demografického deficitu 100 tisíc dětí za čtyři roky. To je dramatičtější průšvih než v 90. letech,“ dodává Rusý, který je také předsedou odborové organizace LIBERI na ochranu sociálních práv dětí a rodičů.
Stát by tak podle něj měl zásadně změnit daňový a důchodový systém, aby rodiny s dětmi měly šanci na stejně kvalitní život jako v případě, že by se pro děti nerozhodly. A to například významným odstupňováním sazeb sociálního pojištění podle počtu aktuálně vyživovaných dětí. V důsledku by pak podle Rusého měl mít pracující rodič dítěte vyšší důchod než příjmově stejně úspěšný bezdětný.
