Článek
Téměř tři týdny těžká technika likvidovala zbytky vyhořelé budovy č. 34 ve zlínském Baťově areálu. V úterý však demoliční práce náhle utichly.
Skupina architektů a umělců se společně s vlastníkem stavby snaží zachránit alespoň část torza. Dvě části budovy se po červencovém požáru zřítily, ze zbylého východního křídla nyní stojí necelá polovina.
„V určitém okamžiku jsme si položili jednoduchou otázku: Když už není možné zachovat celou stavbu, existuje část, kterou by bylo možné a současně smysluplné zachránit?“ říká architekt Petr Janda ze studia Brainwork, mimo jiné autor kobek na pražské náplavce nebo části expozic Národního muzea.
S nápadem přišel tým, který dlouhodobě připravuje revitalizaci celého areálu, vedle Petra Jandy v něm působí architekti Vít Máslo, Adam Gebrian, Evžen Dub a umělec Vladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož). Zvažují zachovat v co největším rozsahu severovýchodní roh objektu.
Zničená budova podle nich patřila k nejcennějším ve zlínském areálu a představovala čistou ukázku baťovské průmyslové architektury. „Její hodnota podle mě není jen v konkrétní podobě jednotlivé budovy, ale především v konstrukčním a urbanistickém principu, který celý baťovský areál vytvářel,“ vyzdvihuje Petr Janda.
Demolice budovy, 19. srpna.
Iniciativu oceňují i památkáři. „Jde o kreativní architektonický přístup, který má potenciál výrazně přispět ke kvalitě a atraktivitě budoucí stavby,“ hodnotí Eva Ryndová ze zlínského Odboru kultury a památkové péče.
„S ohledem na dosavadní kvalitní realizace jednotlivých členů autorského týmu lze předpokládat, že s dochovaným fragmentem bude naloženo citlivě a tvůrčím způsobem,“ dodává.
Ve hře je zachování původní výšky
Zatímco bourání stojí, ostatní práce pokračují. Technické možnosti prověřuje expertní skupina statiků a architektů v součinnosti s památkáři a stavebním úřadem. Zda je nápad proveditelný, bude jasné zhruba do 14 dnů. Odhaduje to Marcel Schmidt, mluvčí společnosti Cream, která vyhořelou budovu vlastní.
Firma chce uchovat její severovýchodní roh o rozměrech 24 × 12 metrů a výšce 11 pater původní konstrukce budovy. „Naší představou je zachování části stavby v rozsahu 4 × 2 typických baťovských konstrukčních modulů,“ vysvětluje Schmidt. Pokud to technické řešení umožní, uvažují také o zachování části původní „baldachýnové“ skořepiny v přízemí budovy.
Ryndová však připomíná, že nejde o klasickou památkovou obnovu, zásah bude výraznější. „Vzhledem k rozsahu poškození budovy může být navrhované řešení přínosným způsobem, jak uchovat alespoň část její autentické konstrukce a připomenout její místo v historii areálu,“ myslí si.
Bez demolice by to nešlo
Proč ale přerušení bourání přišlo až po téměř třech týdnech? „Nejde o rozhodnutí, které by bylo možné udělat první den po požáru. Teprve postup demolice ukázal skutečný stav konstrukcí a umožnil se na tuto možnost podívat konkrétněji,“ vysvětluje Janda.
Podobně situaci popisuje Ryndová: „Bezprostředně po požáru bylo nutné postupovat především s ohledem na havarijní stav objektu a bezpečnost jeho okolí. Správnímu orgánu nejsou známy žádné dřívější snahy o přerušení demoličních prací.“
Cílem je nyní podle architekta Petra Jandy zachovat kus původní konstrukce a vtisknout mu novou roli. V budoucí architektuře má sloužit jako živá připomínka historie místa.
Dochovaný fragment chápe jako jakousi „kotvu“ nového projektu. Ten by tak mohl vzniknout jako propojení tří prvků: moderní novostavby, věrných replik původních fasád a autentického zbytku staré budovy.
Nyní se čeká na expertní stanovisko.
Prioritou však zůstává bezpečnost, vše ostatní se bude řešit později. „Z architektonického hlediska je pro nás důležité, aby zachovaný fragment nebyl pouhým torzem. Musí mít jasnou logiku, proporci a vztah k nové stavbě i veřejnému prostoru,“ říká Janda s tím, že rozhodne stavebně-technický stav prvků.
Právě práce s konstrukcí, která částečně shořela a je odpojená od původního systému budovy, je podle něj nejnáročnější. „Zachovat několik podlaží konstrukce jako samostatně stojící fragment je úplně jiný statický problém než zachovat stejnou část jako součást původního objektu,“ podotýká.
„Velmi nestandardní zadání“
Požár v červenci zničil sklad obuvnické firmy Vasky i výrobce sportovního oblečení Alpine Pro a způsobil škodu za stamiliony korun. Zasáhl také do rozpracovaných plánů na proměnu celého Baťova areálu. Architekti chtějí zapojit východní části fabriky do Zlína coby plnohodnotné části města – počítají tu s bydlením, školami, obchody i novým dopravním napojením.
Současně chtějí otevřít i navazující prostor kolem nedalekého Gahurova prospektu. Cílem je co nejvíce odstranit bariéry a vytvořit přirozenou cestu, která propojí tovární areál s historickým centrem Zlína a přilehlými parky – Komenského sady i Sadem Svobody.
O přesném využití zachráněného torza ještě není jasno. Janda však trvá na tom, že z něj nesmí vzniknout jen mrtvý pomník budově. „Mělo by být využitelnou součástí nového veřejného prostoru, případně místem pro setkávání, kulturu, prezentaci historie areálu nebo jiné veřejné využití,“ popisuje.
S propojováním staré architektury a moderních nápadů Janda pracuje běžně, například při známé – a oceňované – proměně pražských náplavek. Přesto přiznává, že je pro něj zkušenost ve Zlíně nová. „Takto specifickou situaci jsem ale ve své praxi nezažil. Je to velmi nestandardní zadání, protože současně řešíme bezpečnost, statiku, architekturu, historii místa i budoucí fungování celého území,“ dodává.
Příčinu požáru stále zjišťují kriminalisté ve spolupráci s vyšetřovateli hasičů. Podle policistů to potrvá několik měsíců. Známá zatím není ani přesná výše škody. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti, případnému viníkovi za něj hrozí až pětileté vězení.
