Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku ve čtvrtek rozsekl několikaletý spor.
České úřady odmítly v roce 2012 nebinární osobě Taylor H. změnit rodné číslo v občanském průkaze. Osoba Taylor byla dle rodného čísla označovaná za muže, přestože prošla hormonální tranzicí a místo mužského zájmena používala ženské. Nesplnila ale jednu podmínku, kterou české právo pro úřední změnu pohlaví požadovalo, kterou je chirurgická změna pohlaví, de facto kastrace a sterilizace.
Tu Taylor ale ze zdravotních důvodů podstoupit nemohla, záležitost se proto rozhodla řešit soudní cestou, což ji dovedlo až do Štrasburku, kde jí soud dal částečně za pravdu a Česko jí musí zaplatit náklady za řízení, zhruba 50 tisíc korun. Další odškodnění jí nepřiznal.
Sama Taylor rozsudek označila za veliké vítězství nebinárních a trans osob, podobně rozhodnutí soudu zhodnotila i organizace Trans*parent, která bojuje za práva této menšiny.
Právník Maroš Matiašek, který Taylor H. zastupoval, v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, jak zásadní rozsudek opravdu je a jakým způsobem se propíše do českého práva.
Co nám rozsudek vlastně říká?
Říká, že právní úprava, která vyžaduje uznání genderu za podmínky kastrace, je v rozporu s evropskou úmluvou o lidských právech. Zadruhé je tu nyní očekávání, že vznikne nová úprava, která bude naplňovat podmínky, které definuje Evropský soud pro lidská práva.
Tečka za povinností kastrace
Je tento rozsudek zlomový?
Není zlomový v tom smyslu, že by přinášel nějakou progresivní interpretaci. On je vlastně hodně standardní. Je ale zlomový pro nás, protože dává definitivní tečku za povinností kastrace, protože teď máme vyšší autoritu, která říká, že to prostě není možné.
Je to důležité i kvůli tomu, že v Česku není právní úprava, která by toto téma řešila. Ústavní soud sice povinnost kastrace zrušil v roce 2024, v té době už ležela stížnost Taylor H. ve Štrasburku, ministerstvo ale nebylo schopné přijmout konkrétní právní úpravu.
Takže to rozhodnutí o konkrétní implementaci je spíše politické než právní?
Z rozsudku ESLP vyplývá, že soud očekává, že bude právní úprava a že bude mít nějaké parametry. A to je povinností státu, mít na to zákon. Není to v něm explicitně napsáno, ale jasně to z něj vyplývá.
Ten zákon je navíc na ministerstvu už napsaný, ale česká vláda to odmítá. Politici to ale musí odhlasovat a já se obávám, že úprava, která bude, tak i kdyby naplňovala evropská pravidla, že nebude mít adekvátní právní sílu, protože nebude na úrovni zákona, a bude to jen nějaký metodický pokyn na úrovni doporučení úředníků.
Podle mě se tímto otevírá prostor pro další právní spory. Nějaký další stěžovatel či stěžovatelka se mohou ocitnout u soudu ve Štrasburku a podstatou opět bude, že česká vláda nenaplňuje povinnosti plynoucí z rozsudku o lidských právech.
Právní vakuum
Zmiňoval jste, že Ústavní soud podmínku kastrace zrušil v roce 2024. Takže případ podobný případu Taylor H. již nemůže nastat, i kdyby nebyla přijata nová legislativa?
Ohledně kastrace už nastat nemůže. Pokrok tu je, ale je s otazníkem. Ústavní soud zrušil problematický zákon, což byly sterilizace, ale není nahrazený. Teď je právní vakuum a nikdo neví, co to vlastně znamená. Legislativa by měla vzniknout, ale za mě včera bylo pozdě.
Komentář zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové
Vítám jak dnešní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, tak předchozí nález Ústavního soudu, který zrušil podmínku chirurgických zákroků pro úřední změnu pohlaví. Nicméně ani po roce od vydání tohoto nálezu jsme nebyli schopni pro trans osoby vytvořit nový důstojný proces úřední změny pohlaví.
Jsem sice vděčná ministerstvům zdravotnictví a vnitra i lékařským odborníkům za jejich snahy zaplnit mezery, ale tím nemohou nahradit zákonnou úpravu. Toto zůstává úkolem pro novou politickou reprezentaci. Vyzývám jí proto, aby co nejrychleji přijala novou právní úpravu úřední změny pohlaví, která bude v souladu s našimi mezinárodními závazky, lidskoprávními standardy, a především právy trans osob na jejich identitu, autonomii a sebeurčení.
Má soud ve Štrasburku sílu Česko do přijetí této legislativy dotlačit?
Nemá, musela by tam být nějaká nová stížnost. Teď bude Ministerstvo spravedlnosti zpracovávat plán, jak rozsudek implementovat do českého právního rámce, což budou posílat do Štrasburku na výbor ministrů, který řekne, jestli Česko dělá dost a případně dá doporučení, jak postupovat.
To zní, jakože si transgender a nebinární osoby na pořádnou legislativní úpravu budou možná muset ještě počkat.
To ano. Už to, že legislativa není, je problém. Nikdo nedonutí 101 poslanců nějak hlasovat. Je ale důležité, že tento tlak nezmizí, protože jej vytváří ten rozsudek. A bude spíš narůstat.
Kdo je nebinární člověk
Nebinární identita (anglicky non-binary), též genderqueer (GQ) nebo genderově diverzní/expanzivní, je zastřešující kategorie pro genderové identity, které nejsou výlučně mužské ani ženské, a stojí tak mimo genderovou binaritu. Nebinární lidé se mohou označovat jednou nebo více z následujících možností:
- s překrývajícími se nebo nejistými liniemi genderové identity (genderflux);
- mající dva nebo více genderů (bigender, trigender, polygender nebo pangender);
- bez genderu (agender, nongendered, genderless, genderfree nebo neutrois);
- pohybující se mezi gendery nebo mající kolísavou genderovou identitu (demiboy, demigirl, genderfluid);
- jsoucí třetí gender.
Zdroj: wiki
Doplnili jsme komentář zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
