Hlavní obsah

Domovy seniorů: Nevíme, proč seniory trápit testy. Navíc personál padá únavou

Domovy pro seniory se obávají, jak při současné situaci zvládnou nápor spojený s plošným testováním. (ilustrační foto)

Reklama

4. 11. 2020 7:36

Plošné testování na koronavirus v domovech pro seniory má zabránit šíření koronaviru v nejcitlivějších místech. Naráží ale hned na několik problémů. Od nedostatku personálu až po nedůvěru klientů.

Článek

Dnešním dnem začalo v domovech pro seniory a v dalších sociálních službách plošné testování. Vyšetření antigenními testy mají podstupovat klienti i personál opakovaně – v prvním kole nejpozději do 11. listopadu a následně vždy v intervalech pěti dnů.

Má jít o krok, kterým chce vláda dostát svým slovům o nutnosti ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel. Jak se ale shodli oslovení ředitelé domovů pro seniory – přichází v době, kdy tato místa s nákazou už několik týdnů bojují a kdy je citelně zasažen personál i klienti. Plošné testování je tak spíše další starostí než ulehčením nesnadné situace. O celé věci navíc stále sbírají spíše kusé informace místo uceleného plánu a metodiky. Na balíky s testy stále čekají.

„Preventivní plošné testování v domovech mělo přijít podstatně dříve, a ne ve chvíli, kdy jsou domovy zasažené. Teď už se to podle mě nedá úplně zastavit. U nás je polovina sester na neschopence a třetina pečovatelského personálu na neschopence. Jsme rádi, že stíháme základní péči, léky, převazy, hygienu, stravu… do toho jsme zahlceni řadou administrativních úkolů a sháníme studenty ze zdravotnických oborů, kteří už dávno mohli být nachystaní,“ popsal pro Seznam Zprávy ředitel Domova pro seniory Velké Meziříčí Vítězslav Schrek.

V zařízeních, která mají své zdravotníky, se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o testování mají postarat sami. Tam, kde takovou službu nemají, je třeba vše zajistit přes smlouvu o poskytování pracovně-lékařských služeb. Vláda má nyní sociálním službám distribuovat první dva miliony testů, další jsou na cestě. Už v minulých dnech se ale objevila kritika toho, že se právě v citlivé populaci testuje až nyní.

Podle Vítězslava Schreka by navržený plošný postup probíhal hladce, kdyby se vyšetřovalo alespoň od srpna a nákaza se mohla eliminovat postupně.

„Nestalo by se, že třetina personálu vypadne. Potom ten 24hodinový provoz není kým zajistit. Už jen to, že dvakrát denně klientům měříme teplotu. Sestra s tím teploměrem musí obejít sto klientů, někde je jich třeba 170. Teď bude muset ještě chodit a testovat. Nejspíš si všichni neuvědomují, co to znamená – jaké to třeba je v případě klientů v domovech se zvláštním režimem, kteří mají například Alzheimerovu chorobu a nerozumí, co jim děláte. Opravdu to není jednoduché,“ dodává ředitel domova.

V domově ve Velkém Meziříčí by nyní potřebovali alespoň zhruba deset pracovníků, celkem ale chybí přibližně 16 nebo 17 lidí z odborného personálu. „To je opravdu moc – nepřetržitý provoz zajistí tři nebo čtyři dny, pátý den už ale lidé padají únavou,“ uzavírá ředitel.

Staráme se sami

Ministerstvo už dříve uvedlo, že antigenní testy nebylo možné dříve plošně použít – bylo je třeba zajistit v dostatečném množství a získat k nim potřebné údaje o citlivosti. Některé domovy si však už během minulých měsíců začaly antigenní testy shánět po vlastní ose – od září je používá například řada brněnských zařízení. Mají je také v Domově pro seniory U Biřičky v Hradci Králové.

„Nikdy se nespoléhám na dodávky od státu, voják se stará, voják má,“ shrnula pro Seznam Zprávy ředitelka domova Daniela Lusková. Také ona dodává, že je celá oblast nedostatkem personálu značně ohrožená.

„V obvyklé personální situaci, kdy jsou služby dlouhou řadu let personálně poddimenzovány a ministerstvu se nedaří počty personálu výrazně navýšit a ani stanovit personální standard, je provádění testování na hraně možností zařízení. Řadu let se nedaří vyřešit tzv. dlouhodobou péči, financování zdravotní péče, ať už na úrovni lékařské, nebo ošetřovatelské, je stále pojišťovnami regulováno tak, že k pokrytí péče nestačí. Zdravotních sester je díky nešťastnému zdravotnickému školství málo, chybí jak v segmentu zdravotnictví, tak v segmentu sociálních služeb,“ míní Daniela Lusková.

Některé domovy vydaly v minulých týdnech výzvu směrem k veřejnosti a prosí o pomoc alespoň na dobrovolnické bázi. Dobrovolníci bez zdravotnického nebo ošetřovatelského vzdělání a zkušeností sice nemohou situaci vyřešit, mohou ale zastat alespoň pomocné práce.

„Informace přicházely od minulého týdne postupně, což vás nutí se sice připravovat, ale v podstatě nevíte úplně na co a jak. Takový způsob komunikace situaci neulehčuje. Krizové řízení má být o jasných pokynech a potom může následovat rychlá reakce,“ domnívá se ředitelka Domova pro seniory Chodov v Praze 4 Ilona Veselá. Podle ní by bylo i vzhledem k aktuálnímu režimu v domovech dostačující testování personálu. „Pro klienty to bude samozřejmě zatěžující, uvědomme si, že již teď je jejich život naplněn restrikcemi,“ dodává.

Proč je trápit?

Obavy má v tomto směru i Jan Gabriel, ředitel Domu seniorů Liberec-Františkov. Upozorňuje, že každý klient zvládá aktuální situaci jinak.

„Je třeba to vnímat a v případě potřeby zasáhnout. Mimo to je třeba klientům věnovat ještě více péče, a to ve smyslu povídání, vnímání,“ míní ředitel.

Také podle něj je zbytečné klienty domovů vůbec testy trápit, navíc opakovaně – s nákazou se mohou setkat pouze od zaměstnanců, a tak by podle ředitele bylo logické testovat pouze personál.

„Pracovníci v sociálních službách jsou ti, kteří jsou jim teď nejblíž. Každotýdenní testování u klientů je pro mě nepochopitelné – pokud bude zdravý personál, není, kde by se nakazili, a pak nevidím důvod, proč je trápit a stresovat opakováním testů, které nemají, co by ukázaly,“ říká Jan Gabriel.

Vadí mu ale i zmiňovaný nedostatek informací o celé akci – v zařízení ještě v úterý neměli k dispozici od vlády ani testy, ani přesné metodické pokyny. „Známe jen mimořádné opatření, nečekám, že se dozvíme více. Testování zvládnout lze, ale bohužel – buď musíme zajistit zdravotní personál s přesčasy, nebo by péče chyběla jinde. Při 200 klientech a 138 zaměstnancích si nelze představit, že to někdo stihne jen tak mimochodem a navíc,“ dodává.

Na nedostatek zdravotníků, kteří by pravidelné testy prováděli, upozornili v úterý také prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký a místopředsedkyně zdravotnických odborů Jana Hnyková. Odbory upozorňují na to, že pokud by se zdravotnický personál v domovech věnoval testování, mohlo by hrozit omezení jiné péče.

Příbuzní testování odmítají

Nedostatek personálu nicméně nemusí být jediným úskalím vládního projektu – na další upozornila v úterý sama ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Testování může v některých případech narazit na nedůvěru ze strany veřejnosti.

„Už teď víme, že část klientů, respektive příbuzných těchto klientů, testování odmítá. U zaměstnanců je to jednoduché, tam to můžeme nařídit jako pracovní povinnost nebo předpoklad plnění pracovní povinnosti, nicméně u klientů tu možnost nemáme. Proto bych chtěla apelovat na všechny klienty služeb, kterých se to týká, a jejich příbuzné, aby se toho testování nebáli. Ve společnosti se šíří celá řada hoaxů. To testování skutečně není škodlivé,“ požádala ministryně.

Foto: Seznam Zprávy

Ohniska nákazy v zařízeních sociálních služeb

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované