Hlavní obsah

Dopady koronakrize? V budoucnu budou další důvody pro uzavření hranic

Foto: Profimedia.cz

Kdo nechce do karantény musí se na hranicích prokázat negativním testem na covid-19.

26. 4. 19:39

Už téměř měsíc a půl je Česká republika v karanténě. Život lidí se markantně proměnil. Co bude dál?

Článek

Zákaz cestování, omezení volného pohybu, uzavření obchodů nebo povinné nošení roušek na veřejnosti. Opatření, která byla nebo ještě stále jsou realitou v Česku. Jak se koronavirová krize podepíše na společnosti? A jaká rizika s sebou sučasná situace přináší?

„Po počáteční fázi, kdy všichni propadli obavám z nové nemoci, teď koronavirová opatření dál dělí společnost. Navíc od počátku epidemie jde také o nahánění politických bodů, což tomu napomáhá,“ říká sociolog Martin Buchtík z Ústavu empirických výzkumů STEM v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Současná situace může připomínat tak trochu dobrovolnou totalitu. Je nebo minimálně byla omezena možnost vycestovat, bylo v podstatě zapovězeno vycházet z domu, pokud to nebylo nutné k cestě do práce či do obchodu… I přestože důvod chápeme, tak naše svoboda byla omezena, co to může znamenat pro společnost?

Otázka svobody ve společnosti rezonuje strašně dlouho a je to jedna ze základních otázek. Jednotlivé skupiny ve společnosti k ní přistupují velmi různě. Je zřejmé, že to první omezení bylo přijato veřejností velmi dobře s velkým porozuměním a pochopením. To, že ta rozhodnutí byla jasná a srozumitelná, bylo správně, protože se to dostalo k lidem. Ten velký útlum byl pochopitelný.

Zatímco na začátku byla ta vize taková, že musíme zachránit národ a musíme všichni táhnout za jeden provaz, tak teď už jsme ale ve stavu, kdy se ty zájmy velmi tříští. Je tu skupina, která se cítí velmi ohrožena tou nemocí, což jsou zejména starší lidé, ale nejen ti. Pak ti, co přišli o práci, což jsou lidé pracující na živnost nebo v různých profesích jako číšnice či kadeřník. Pak lidé, kteří na tom byli špatně už předtím a teď jsou na tom ještě hůř. Další skupinou jsou rodiny s dětmi, pro které je situace výrazně komplikovanější, ale není pro ně existenciální, a poslední skupinou jsou lidé, kteří nejsou nijak zvlášť omezeni touto situací. Všechny tyto skupiny mají teď jiné zájmy. A samozřejmě do toho se ještě vede politický boj. Protože od prvního počátku vypuknutí epidemie šlo zcela zjevně zčásti i o to, nahnat politické body.

S tím souvisí i to, že vláda teď díky této situaci získala velkou moc, kdy rozhoduje o tom, co se bude s občany dít během několika měsíců. Jaká rizika to může představovat?

To omezování svobody je nebezpečný precedent pro demokracii. To je jednoznačné. Protože v momentě, kdy se jednou uzavřely hranice a vlastně všechno to prošlo, tak budou další důvody, proč uzavřít hranice. Nejbližší další důvod bude určitě nějaká podoba migrace, zvlášť pokud se Turecko rozhodne nedodržet dohodu o migraci, kterou má s Evropskou unií. V tomto ohledu je to velmi nebezpečné, vláda si vyzkoušela krok rychlé změny, který prošel.

Teď ale nechci být poslem špatných zpráv, protože přes četná varování vláda Andreje Babiše tyhle kroky v tuto chvíli rozhodně nečiní a ani nečinila. Víme však z Polska, že změny pravomocí nebo změna veřejnoprávních médií na státní, může nastat ze dne na den a společnost nemá šanci zareagovat. Přijme je a pak se z toho stane norma a už s tím nic neuděláme.

Další riziko může být například státní vykupování některých podniků. Teď ve stavu nouze tak trochu zhaslo světlo nad veřejnými financemi, a až se rozsvítí, tak uvidíme, jak to bude vypadat. Určitě se nevyhneme nějakým excesům. To je zjevné, a je to tak v každém komplexním systému. Nad tím se sice můžeme pohoršovat a ukazovat na to prstem, to je správně, ale není možné v takhle složité situaci a složité společnosti čekat, že nedojde k nějakým excesům.

Co otázka uzavření hranic, která se teď hodně diskutovala? Jak na to společnost reaguje?

V tuhle chvíli jde o principiální otázku. O něco méně než polovina Čechů pravidelně jezdí do zahraničí a asi patnáct procent lidí cestuje do zahraničí za prací. Je tu tedy řekněme asi 40 procent lidí, kteří do zahraničí nejezdí a není to pro ně nijak zajímavé. Tím pádem tito lidé nebudou podporovat otevření hranic, protože otevření jim nedává žádný bonus a zároveň to uzavření jim dává větší bezpečí.

Na druhé straně jsou lidé, kteří jsou závislí na cestování do zahraničí, podle nichž to není tak rizikové a je to pro ně existenciální otázka, zda budou cestovat. Jde tam tedy o tu praktickou osobní motivaci a potom je tam ta ideová motivace. Tam patří lidé, kteří ideově říkají, že nemůžeme uzavírat hranice, protože je to špatné, ale často je to proto, že na tom mají svůj vlastní osobní zájem.

Jak společnost přijímá rozvolňování opatření?

Jakákoliv změna ve společnosti je špatně přijatelná a my jsme paradoxně v situaci, kdy ten standard nebo ta norma je omezení svobody. To rozvolňování je tak vnímáno u mnoha lidí jako rizikové, ale zároveň může být velmi zmatečné. Něco se otevře a něco ne a tím vzniknou nespravedlnosti. Zároveň s tím rozvolňováním přijde zmatek, co se musí a co se nemusí dodržovat. Každý si tak teď začne ta nařízení přebírat tak, jak uzná za vhodné, což v některých případech bude znamenat jejich ignorování.

Co strach? Zůstane ve společnosti i po uvolnění?

To my nedokážeme říct v tuhle chvíli, protože nevíme, zda se v červnu vrátíme do nějakého normálního stadia, nebo jestli ještě za dva roky nebudeme mít vakcínu a budou se neustále obnovovat opatření. Co se týče toho strachu, nebo řekl bych spíše ostražitosti, už tolikrát jsme křičeli, že se někdo topí a nic se nedělo, že jsme tuhle citlivost ztratili. Teď ji zase získáme, bude ale používána spíše v politickém boji. Podle mě se z toho stane argument, jako byl doteď například fašismus, kdy se budou jednotlivé strany navzájem obviňovat. Každopádně představa, že by lidé nechtěli chodit do hospody, až tato situace odezní, mi přijde dost nerealistická.

Jaké budou rozdíly ve společnosti po této krizi? Prohloubí se?

Tahle krize dopadá především na pracující skupinu obyvatel, nikoliv na lidi v důchodovém věku. Profese, které jsou nejvíce zasaženy, zastávají lidé z nižších středních tříd, a tam se budou nejvíce projevovat nerovnosti. Jsou to kuchaři, číšníci nebo třeba lidé na recepcích. A to rozhodně nejsou lidé, kteří by vydělávali obří sumy peněz. Tato krize zasahuje především je a v tom se tedy budou prohlubovat rozdíly. Samozřejmě v době krize budou rozdíly dále růst a zvýší se nezaměstnanost. Naše vnímání toho, kdo je v ohrožení, je momentálně ovlivněno těmi silnými příběhy, které přináší média. Například lidé s hypotékou teď nejsou nejohroženější skupinou. Ale jsou lidé, kteří mají exekuce, těch je zhruba 800 000, a ti budou mít opravdu velký problém. V současné době se ukazuje, že není ani tak důležitá výše příjmů, ale výše úspor.

Co si společnost z této krize odnese?

V tuhle chvíli je to jako sportovní komentátorství. Vy po mně v podstatě chcete, abych po třetině zhodnotil celý turnaj. A to my samozřejmě nedokážeme. Já si myslím, že my jsme teď byli ve fázi „rychle musíme něco udělat“. A teď jsme ve fázi „tak čekáme na nějaká rozvolnění“ a začíná to trvat dlouho, navíc bude léto, takže lidé začínají být nervózní. A teď budeme ve fázi, kdy nám bude připadat, že to trvá opravdu dlouho, protože si myslím, že veřejnost je nastavená na to, že nejpozději do prázdnin se ta situace nějak vyřeší, ale je pravděpodobné, že to tak nebude.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené