Hlavní obsah

Dotyky si lidé neodpustí. Už se ale nelíbají, říká Češka z Francie

Foto: Archiv Štěpánky Strouhalové

Česká novinářka Štěpánka Strouhalová žije v jižní Francii.

20. 3. 11:50

V jihofrancouzském Antibes mají sice jen asi deset případů koronaviru, omezení volného pohybu ale platí i zde. „Chtěla jsem si vyjet na lodi na moře, od středy je to ale zakázáno,“ líčí česká novinářka, jak se nyní na Azurovém pobřeží žije.

Článek

Bezstarostná nálada francouzského Středomoří známá z filmů o četnících je pryč, alespoň na čas. V letovisku Antibes sice panuje příjemné jarní počasí, obvyklý ruch z ulic ale vymizel. Lidé musejí pracovat doma, stejně jako novinářka Štěpánka Strouhalová, jež zde už sedmým rokem žije.

Zákazu vycházení, který vláda zavedla na začátku týdne, předcházela nákupní horečka. „Zákaz oznámili 24 hodin předem. Chtěla jsem si ještě nakoupit pár drobností, v supermarketu Carrefour byly ale obrovské fronty a lidé odjížděli s plnými vozíky. Když jsem viděla ty davy, raději jsem utekla a šla si nakoupit do bio obchůdku v centru,“ vypráví. Nákup u sympatické paní se jí nakonec i vyplatil - nejenže byl obchod poloprázdný, zelenina v něm ale byla nakonec i levnější než v supermarketu.

„Ptala jsem se, jestli hrozí, že bude něčeho nedostatek. Ujistili mě, že nic takového nehrozí,“ vzpomíná s tím, že obchodníci dokonce žádali zákazníky, aby zbytečně nepanikařili a nedělali si zásoby.

Jedné komodity se ale Francii nedostává stejně jako Česku - úřady zápasí s nedostatkem ochranných prostředků, jako jsou roušky, masky či dezinfekční gely. „Dnes jsem četla, že 15 milionů roušek je už na cestě. Jejich nošení není ve Francii nijak regulované, v ulicích jsou vidět spíš sporadicky,“ říká novinářka. Upozorňuje i na to, co zní od odborníků - lidé často neumějí roušky správně používat, dotýkají se jich špinavýma rukama, a ochranné prostředky se tak mohou stát zdrojem infekce.

Trojí mytí rukou u voleb

O nebezpečí šíření koronaviru se v zemi hodně diskutovalo i v souvislosti s komunálními volbami, které probíhaly v neděli 15. března. „Volby byly kvůli tomu dost kritizované. Já jsem ale volit šla a nemyslím, že by se během nich někdo nakazil. Ve volební místnosti byl k dispozici dezinfekční gel. Než jsem odvolila, musela jsem si třikrát umýt ruce. V místnosti navíc byli jen dva další voliči, všichni lidé měli gumové rukavice,“ líčí Strouhalová.

Konání voleb v době pandemie chápe: „Letos byly důležité, protože města potřebují být usnášeníschopná, aby radnice mohly rozhodovat,“ připomíná s tím, že v Antibes zvítězil starosta Jean Leonetti už v prvním kole. Druhé kolo voleb v jiných městech bylo odloženo na neurčito.

Zatímco samotné volby prý byly z hlediska nákazy bezpečné, o volebních mítincích se to už říci nedá. Politici se setkávali s velkým množstvím lidí, často jim podávali ruce, a nemoc se tak mohla šířit. Mezi nakaženými tak skončil i starosta nedalekého Nice Christian Estrosi i s manželkou.

Zabránit blízkému fyzickému kontaktu na jihu Francie je ale složité: „Lidé si ho tu nemůžou odpustit. Když už si nedávají polibky na tváře, zdraví se alespoň pěstí, dotýkají se tak hřbetem ruky,“ všimla si česká novinářka.

Přestože ministr vnitra Christophe Castaner mluvil ve středu o imbecilech, kteří nedodržují karanténu, Strouhalová má ze svého okolí spíše pozitivní zkušenosti. Někdy jsou prý spíš lidé zmatení a nevědí, co všechno si mohou ve výjimečném stavu dovolit, a co už ne.

Dvě vycházky denně

„Lidé vědí, že je povoleno sportovat venku. V Nice proto spousta z nich vyrazila běhat na slavný bulvár Promenade des Anglais, rázem byl ale plný lidí a prefekti různých oblastí začali pohyb na podobných místech zakazovat.“

Ve čtvrtek se pro obyvatele celého Azurového pobřeží uzavřely pláže. Někde kolem nich starostové rozestavěli zátarasy. Chodit ven se nicméně stále dá dvakrát denně, lidé ale musí vždy vyplnit krátký formulář a zaškrtnout, kam vyrážejí. Povolené jsou cesty do práce, na nezbytné nákupy, za rodinou, ze zdravotních důvodů a také krátké vycházky do blízkého okolí za sportem nebo kvůli venčení domácích mazlíčků. „Kamarád tam dopsal pro zasmání ještě šestý důvod: když ho naštve manželka,“ směje se Strouhalová.

Ona sama jezdí na kole a ještě v neděli plachtila na moři - ani to už ale pravidla nedovolují. „Nevím proč, ale ve středu výjezdy lodí také zakázali. Na moři přitom virus není,“ krčí Češka rameny a přemýšlí o tom, že se přihlásí jako dobrovolnice do boje s epidemií.

Strach podle ní ale nicméně v ulicích Antibes cítit není: „Panuje tu zvláštní atmosféra. Krásné počasí, sluníčko, zároveň je ale všude zavřeno a lidé jsou doma. Snad to brzy skončí,“ doufá přispěvatelka řady českých médií.

Těší se přitom na páteční Svátek balkonů. Z toho svého by mohla zahrát například její kamarádka, Slovenka Marianna Tordjman, učitelka hudby z Cannes. Hudebníci tak chtějí po italském vzoru potěšit své okolí i poděkovat zdravotníkům po celé Francii.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené